Francouzi vyšetřují Babiše kvůli nákupu vil. Vše proběhlo podle zákona, tvrdí politik

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 12. 8. 2022 13:40
Francouzský Soud pro vyšetřování závažné trestné činnosti (PNF) zahájil předběžné vyšetřování pro podezření z praní špinavých peněz a daňových úniků v souvislosti s nákupem nemovitostí českým expremiérem Andrejem Babišem ve Francii, uvedl deník Le Monde. PNF podle zjištění novinářů zkoumá podmínky nabytí vily v Mougins na jihu Francie a vyšetřování zahájil v únoru.
Andrej Babiš během parlamentních voleb 2021.
Andrej Babiš během parlamentních voleb 2021. | Foto: Libor Fojtík

Babišův majetek francouzská média začala zkoumat loni na podzim po úniku důvěrných dokumentů, tzv. Pandora Papers. Novináři tehdy zjistili, že mnoho šéfů států a vlád skrývá svůj majetek za nastrčenými společnostmi v daňových rájích. Podle nového článku Le Monde kvůli Pandora Papers neuspěl Babiš v loňských parlamentních volbách a přišel o post ministerského předsedy.

PNF svěřil vyšetřování Ústřednímu úřadu pro boj proti korupci a finančním a daňovým deliktům (OCLCIFF), píše Le Monde. Tento úřad zkoumá podmínky, za kterých Babiš nabyl panství s rozlehlými pozemky v Mougins (v departementu Alpes-Maritimes) dále ve vnitrozemí od města Cannes.

Babiš i nyní odmítl, že by se podílel na daňových únicích. "Já můžu jen znovu zopakovat, že veškeré nákupy nemovitostí proběhly v souladu se zákony. Detaily neznám, vaši informaci mám jen z médií," uvedl v pátek.

Podle deníku Le Monde v září 2009 Babiš nakupoval prostřednictvím řetězce offshorových společností. Dvě nemovitosti včetně honosné vily s tříhektarovým pozemkem podle listu koupila společnost se sídlem v Monaku. Tu vlastní offshorová společnost ze Spojených států. Nemovitosti vyšly na 14 milionů eur (340,8 milionu korun).

Ve smlouvě o koupi, do níž nahlédl Le Monde, se uvádí, že tato částka byla "zaplacena v hotovosti", což lze chápat také jako běžný převod. Dokumenty z Pandora Papers však uvádějí, že Babišova americká společnost použila na financování nákupu domů v Mougins půjčku 15 milionů eur od offshorové společnosti registrované na Britských Panenských ostrovech. Oficiální francouzské dokumenty ale tuto půjčku nezmiňují, upozorňuje deník.

Vyšetřovatelé se podle Le Monde budou muset pokusit pochopit účel této dohody a zjistit, proč je Babiš vlastníkem jak úvěrové společnosti, tak struktury, která si peníze půjčila. Vyšetřování bude komplikované, protože popisované události jsou několik let staré a mohly by být promlčené.

"Využití offshorových společností v daňových rájích a utajená půjčka by mohly představovat případ praní peněz, které má zakrýt jejich původ, jenž je dodnes neznámý," píše Le Monde.

Případem se zabývala i česká Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), Česká televize ale v únoru uvedla, že v Babišově jednání neshledala trestný čin. "K vašemu dotazu mohu pouze odkázat na naše vyjádření pro média z února 2022, že na základě provedeného šetření policisté NCOZ zjistili, že jednání bývalého premiéra ČR nelze posoudit jako podezření ze spáchání trestného činu spáchaného na území České republiky, kdy námi zjištěné informace jsme předali policejnímu orgánu jiné členské země Evropské unie," řekl nyní mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Šéf NCOZ Jiří Mazánek už v červnu Aktuálně.cz řekl, že jeho útvar kauzu postoupil do Francie.

Podle mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ) poslal Babiš na nákup nemovitostí na francouzské Riviéře přes své offshorové firmy zhruba 380 milionů korun. V dokumentech souvisejících s kauzou podle webu Investigace.cz neuvedl, že vlastní akcie offshorových firem. Expremiér už dříve v souvislosti s kauzou odmítl, že by se dopustil čehokoliv nelegálního. Tvrdil, že před lety poskytl půjčku, která byla řádně zdaněna, a že při nákupu postupoval podle doporučení realitní kanceláře.

"Tato soudní agenda nebrání bývalému premiérovi a současnému poslanci v tom, aby křižoval zemí a vedl kampaň před prezidentskými volbami v roce 2023, i když ještě oficiálně kandidaturu neoznámil. Turné je poznamenané demonstracemi a napětím mezi jeho odpůrci a příznivci," uvádí český kontext francouzský deník Le Monde.

Deník Le Monde je součástí holdingu Le Nouveau Monde (LNM), v němž vlastní podíl 49 procent český podnikatel Daniel Křetínský.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 3 minutami

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 14 minutami

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Odbory chtějí pro zdravotníky navýšení tarifů od ledna o 15 procent. Vyzvaly k tomu v dopise vládu

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyzvaly v otevřeném dopise vládu ke zvýšení tarifních platů pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách od příštího roku o 15 procent, žádají schůzku. O potřebnou částku je podle nich třeba navýšit úhradovou vyhlášku, která rozděluje peníze z veřejného zdravotního pojištění, uvedli ve čtvrtek zástupci odborů na tiskové konferenci. Navýšení o 15 procent by podle předsedy Lékařského odborového klubu-Svazu českých lékařů Martina Engela stálo asi 11 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí uvedl, že vláda s navýšením tarifů kromě policistů, vojáků a hasičů nepočítá.

"V současné době se v mnoha nemocnicích uzavírají různá oddělení, nedostatek zdravotníků graduje," uvedla předsedkyně svazu Dagmar Žitníková. Problémy jsou podle ní zejména v regionálních nemocnicích, například na dětských nebo porodních odděleních. "V českých nemocnicích je znovu skoro 1300 pacientů s covidem-19," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy