Bijte své děti, pokud se pravidelně nemodlí, žádal své ovečky imám v mešitě Attaqwa na pařížském předměstí Aulnay-sous-Bois. Kvůli výzvám k terorismu, oslavování mučednictví a násilí na dětech ji francouzské úřady uzavřely na šest měsíců. Jde o nejdelší možnou dobu, kterou tamní právo umožňuje. Od teroristických útoků v roce 2015 už Francouzi uzavřeli desítky mešit.
Právník, kterého si najali představitelé mešity, označil obvinění za nepřesná, nepodložená a nedostatečná. Proti uzavření svatostánku podal právní námitku a o platnosti rozhodnutí nyní rozhodne soud. Podobné spory už v minulosti několikrát skončily ve prospěch islámských organizací.
Uzavření mešity představuje další krok v kampani, kterou Francie zahájila po teroristických útocích v roce 2015. Během listopadových útoků na fotbalový stadion, restaurace a známý klub Bataclan zemřelo 130 lidí a dalších 416 utrpělo zranění. Krátce po útocích Francie zavřela tři mešity, dvě z nich přímo v Paříži, a čtyři nelegální modlitebny v Nice. Policie následně zesílila dohled nad mešitami a muslimskými spolky a vyhostila dvě stě zradikalizovaných cizinců, včetně několika desítek zahraničních imámů.
Další mešitu zavřely úřady v roce 2020, když osmnáctiletý čečenský radikál Abdulach Anzorov zavraždil učitele Samuela Patyho poté, co během výuky ukázal žákům karikatury proroka Mohameda. Uzavřená mešita na pařížském předměstí před jeho smrtí sdílela video, které proti pedagogovi vyvolávalo nenávist. Její představitelé se později za zveřejnění videa omluvili, francouzské úřady však neobměkčili.
V reakci na vraždu zahájila vláda prověrky dalších 76 mešit. Kontroloři se zároveň zaměřili na téměř 25 tisíc muslimských organizací, škol a náboženských institucí. Úřady následně uzavřely několik stovek z nich, včetně dvaceti mešit a modliteben.
K islámu se ve Francii v současné době hlásí přes šest milionů obyvatel. Paříž se snaží získat větší kontrolu nad vzděláváním muslimských duchovních a spolupracuje s Marokem na výuce imámů, kteří mají odmítat radikalismus a respektovat francouzské sekulární zákony. Novější legislativa také vyžaduje větší transparentnost financování náboženských institucí a omezuje možnost, aby duchovní na francouzském území platily zahraniční státy.
Bezpečnostní služby sledují zejména salafistické (radikální větev islámu) skupiny a organizace napojené na Muslimské bratrstvo. Podle dostupných údajů funguje ve Francii přibližně 115 salafistických mešit a dalších 205 mešit a modliteben má vazby na Muslimské bratrstvo.
Úřady zároveň upozorňují, že někteří kazatelé používají opatrnější a méně přímočarý jazyk, aby se vyhnuli trestnímu stíhání. Přesto podle bezpečnostních složek dál šíří radikální postoje.
Kritici vládního postupu tvrdí, že úřady pod záminkou boje proti extremismu omezují svobodu slova a náboženského vyznání. Poukazují také na diskriminaci muslimských žen, kterým francouzské zákony zakazují zahalovat si na veřejnosti obličej.
Vláda však trvá na tom, že nebojuje proti islámu, ale proti islamismu. Ten chápe jako politický projekt, který usiluje o oslabení francouzského sekularismu a o podřízení veřejného života náboženským pravidlům.
Francie v rámci tohoto boje přijala v roce 2021 zákon proti separatismu, který dal úřadům širší pravomoci. Stát díky němu získal větší možnosti kontrolovat náboženské spolky, jejich financování i působení zradikalizovaných cizinců.
Téma výrazně vstupuje také do politické kampaně. Tvrdší boj proti islamismu podporuje pravice i značná část levice, nejtvrdší postup však požaduje Národní sdružení Marine Le Penové, které patří k favoritům prezidentských voleb v roce 2027. Strana slibuje uzavření všech extremistických mešit a zavedení mimořádně přísné azylové politiky.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Ministr Štastný nechce podporovat anketu Sportovec roku. Kvůli krokům Dusíka
Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé) chce, aby Národní sportovní agentura (NSA) přestala s podporou ankety Sportovec roku. Nelíbí se mu kroky šéfa sportovní redakce České televize Michala Dusíka, jenž je předsedou Klubu sportovních novinářů (KSN), který tradiční anketu pořádá.
Cesta zpět v čase. Rusko posílá na frontu ostatky světce a chce nasadit i chromé
Moskva na frontu na Ukrajině odeslala ostatky svatého velkoknížete Dmitrije Donského. Nález relikvie byl oznámen před necelým měsícem a ruský prezident Vladimir Putin jej označil za „zázračný“. Podle Ruské pravoslavné církve má nyní přítomnost „svatého vojevůdce“ na frontě pomoci k „duchovnímu posílení vojáků“. Není to přitom jediné předmoderní opatření, o kterém se v ruské armádě hovoří.
ŽIVĚ Rusko v noci podniklo další útoky. Ukrajina hlásí tři mrtvé a několik zraněných
Rusko v noci na sobotu opět zaútočilo na ukrajinská města: dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal ruský útok na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je 16 zraněných, informují ukrajinské úřady. Na západě Ruska ukrajinský dron zaútočil na auto, na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, vyvázli se zraněním, tvrdí krizový štáb Belgorodské oblasti.
Byl jediným Američanem mimo Zemi. Z oběžné dráhy sledoval, jak hoří New York
Když 11. září 2001 narazila unesená letadla do věží Světového obchodního centra, byl velitel Frank Culbertson jediným občanem Spojených států, který se nenacházel na planetě Zemi. Spolu se dvěma ruskými kosmonauty kroužil na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) zhruba čtyři sta kilometrů nad zemí. Krátce po úderech teroristů orbitální komplex přeletěl přímo nad východním pobřežím USA.
Policie vyšetřuje vykolejený vlak ve Francii. Pracuje s verzí cizího zavinění
Cizí zavinění je hlavní verzí při vyšetřování pátečního vykolejení vlaku v Normandii na severozápadě Francie. S odkazem na policejní zdroj to v sobotu uvedla agentura AFP. Na trati se podle něj našel kus kolejnice. Při nehodě se zranily desítky lidí.