Francouzi se přou o muslimské plavky. Zákaz jen nahrává islamistům, tvrdí experti

Simone Radačičová Simone Radačičová
17. 8. 2016 20:01
Už šest francouzských měst zakázalo nošení burkin, tedy plavek, které muslimkám zahalují celé tělo. V Cannes dokonce úřady rozdaly už tři pokuty. Na stranu starostů, kteří jsou proti nošení burkin, se postavila i vláda, včetně premiéra Manuela Vallse. Někteří experti se ale obávají, že podobné zákazy mohou rozvířit spory a napětí ve společnosti.
Muslimka v plaveckém úboru zvaném burkiny.
Muslimka v plaveckém úboru zvaném burkiny. | Foto: Reuters

Paříž – Zakázat, nebo ne? Takovou otázku si kladou mnozí starostové ve Francii. Už sedm z nich zakázalo nosit na plážích burkiny, tedy dámské plavky, které zahalují celé tělo.

O burkinách se v zemi galského kohouta rozhořela ostrá polemika. Dostaly se do centra debaty o náboženských symbolech a jejich roli ve Francii, která si zakládá na svém sekularismu.

Do debaty se zapojil i francouzský premiér Manuel Valls. Ten podpořil starosty, kteří burkiny na plážích zakázali. Prohlásil, že nošení takových plavek není "v souladu s hodnotami republiky".

Francie má jedny z nejpřísnějších zákonů, které omezují nošení náboženských symbolů, včetně muslimských šátků. Od roku 2004 zákon zakazuje nošení šátků na státních školách. Nošení nikábu a burky (oba oděvy zakrývají celé ženské tělo, nikáb ale zakrývá vše kromě očí, zatímco burka má v oblasti očí síťku – pozn. red.) je pak na veřejnosti zakázáno od roku 2011. Na plavky burkiny se ale nic takového nevztahuje.

Už žádné burkiny

Vůbec prvním městečkem, které zakázalo koupání v burkinách, bylo jihofrancouzské Mandelieu-la-Napoule, které leží kousek od Cannes. Zákaz vydalo už v roce 2013. K Mandelieu-la-Napoule se nedávno přidali starostové dalších šesti francouzských měst.

Nejprve se proti burkinám letos v létě postavilo Cannes. Tamní starosta David Lisnard zakázal plavky, které nerespektují "dobré mravy a sekularismus".

"Plavky, které ostentativně dávají najevo náboženskou příslušnost, zatímco Francie a její náboženská místa jsou terčem teroristických útoků, by mohly vytvořit riziko narušení veřejného pořádku, jako jsou davy nebo rvačky, kterým je třeba zamezit," píše se ve vyhlášce, která platí až do konce srpna.

V Cannes také už o víkendu padly první pokuty. Tři ženy ve věku 29, 32 a 57 let musely za nošení burkin každá zaplatit pokutu 38 eur, tedy v přepočtu zhruba tisíc korun, potvrdil pro list Le Parisien starosta Lisnard.

Po Cannes následovala městečka jako například Villeneuve-Loubet na jihu, Sisco na Korsice nebo také Touquet na severu země, vypočítává list Le Figaro. Michel Py, starosta Leucate poblíž hranic se Španělskem, vydal vyhlášku, jež zakazuje vstup na veřejné pláže "všem osobám, které nejsou řádně oblečeny, nerespektují sekularismus, hygienu a bezpečnost koupání".

A starosta Daniel Fasquelle z Touquetu pak mluví o prevenci. "Burkiny tu ještě nemáme, ale chceme být připraveni pro případ, že by se nás tento fenomén dotkl," citovala ho agentura AFP.

Ange-Pierre Vivoni, starosta korsického městečka Sisco, se přiklonil k zákazu burkin poté, co se údajně kvůli nim na jedné z tamních pláží rozhořela potyčka. Podle médií si turisté fotili ženy oblečené do burkin, proti se ale postavili jejich příbuzní. Vše prý skončilo bitkou, do které se zapojili také mladí Korsičané. Zraněno bylo celkem pět lidí.

Vláda zákaz burkin podporuje

Na stranu starostů, kteří jsou proti nošení burkin, se postavila i vláda. "Burkiny nejsou nějakým novým druhem plavek, je to plážová verze burky a mají i stejnou logiku – zakrýt ženská těla, aby byla lépe kontrolována," řekla ministryně pro práva žen Laurence Rossignol pro Le Parisien.

"Chápu starosty, kteří v tomto napjatém období reagují tím, že hledají řešení, jež by měla zabránit narušení veřejného pořádku. Podporuji proto ty starosty, kteří vydali vyhlášku," uvedl pak premiér Manuel Valls v rozhovoru pro regionální list La Provence. "Pláže, stejně jako všechny veřejné prostory, musí být chráněny před podobnými náboženskými projevy."

Na druhou stranu ale Valls odmítl, že by Paříž mohla vydat zákon, který by plavky zakrývající celé tělo zakazoval celostátně.

Prohloubí se napětí ve společnosti?

Někteří odborníci ale postoj starostů kritizují. Obávají se, že zákaz burkin by mohl zvýšit napětí ve společnosti a vytvořit rozpory s muslimskou komunitou. Francie má přitom vůbec největší muslimskou menšinu v Evropě. Odhaduje se, že čítá asi čtyři až pět milionů lidí.

"Jsem opravdu šokován, ale ne tím, že ženy nosí burkiny. Jsem šokován, že lidé mají potřebu na to nějak reagovat. Ženy mají svobodu vzít si burkiny, pokud to chtějí," nechal se slyšet sociolog a expert na islám Raphael Liogier.

Podobné zákazy podle něj hrají do karet radikálům. "Je to přesně to, co chce Islámský stát: chtějí, aby si muslimové mysleli, že je západní společnost proti nim. Že nemohou být v západní společnosti svobodní," dodal.

V podobném duchu hovoří i Feiza Ben Mohamed, mluvčí Muslimské federace jihu. "Je to totálně kontraproduktivní a hraje to ve prospěch Islámského státu. Je to přesně to, co Islámský stát chce – starosta, který dělá práci pro ně. Islámský stát chce, aby mladí lidé uvěřili, že jsou vyloučeni ze společnosti, stigmatizováni. A takové příklady použijí při rekrutování," obává se mluvčí.

Na rozdíl od Francouzů, Italové zatím burkiny zakazovat neplánují. Tento týden to v rozhovoru pro italský tisk uvedl tamní ministr vnitra Angelino Alfano. Takový zákaz by podle něj naopak mohl vyprovokovat radikály. "Ministerstvo vnitra má odpovědnost zajistit bezpečnost a rozhodovat o závažnosti odpovědí, které se však nikdy nesmí stát provokací, jež by mohla případně přilákat teroristické útoky," řekl Alfano.

Co se týká Španělska, list El País uvádí, že burkiny se na tamních plážích moc často neobjevují. "Tento oděv je ve Španělsku vidět jen výjimečně. Žádná debata o tomto tématu tu neprobíhá," řekla socioložka Gloria García Romeralová z Autonomní univerzity v Barceloně.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Izraelské letouny pálily na cíle v centrální Sýrii, tvrdí Damašek

Syrská protiraketová obrana reagovala na izraelský útok v blízkosti města Masjáf v provincii Hamá. Rozsah škod je zatím nejasný a nejsou informace o možných obětech. Slyšet ale byly výbuchy a na místě propukl požár. S odkazem na syrskou státní agenturu SANA to napsala agentura AP.

Obyvatelé sousedního Libanonu uvedli, že slyšeli hluk z izraelských bojových letounů, které přelétaly nízko nad zemí.

Agentura AP píše, že jde o nejnovější ze série izraelských útoků v Sýrii za poslední týdny, které se uskutečnily navzdory koronavirové pandemii a přichází ve chvíli rostoucího napětí mezi Izraelem a ozbrojenci z militantní libanonské skupiny Hizballáh v Sýrii a na hranici s Libanonem. Damašek tvrdí, že Izrael podnikl v uplynulých dvou měsících nejméně sedm náletů. Terčem měli být íránské síly a jejich spojenci, kteří stojí na straně syrské vlády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy