Hlásala džihád a odešla bojovat za Islámský stát. Teď Francouzka se třemi dětmi prosí, že chce domů

Simone Radačičová Simone Radačičová
10. 1. 2018 19:32
Islámský stát přichází o své pozice v Iráku a Sýrii a oslabuje. Někteří jeho bojovníci se chtějí vrátit do svých domovských zemí. Francie, podobně jako další evropské státy, proto řeší, jestli jim to umožní.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Paříž - Třiatřicetiletá Francouzka Emilie Königová ještě před nedávnem vystupovala ve videích teroristů z tzv. Islámského státu. Žena, celá zahalená v černé, se v nich cvičila ve střelbě nebo vyzývala k útokům ve Francii.

Nedávno ji ale v boji v Sýrii zadržely Syrské demokratické síly (SDF), které převážně tvoří kurdsko-arabské milice. Königová v zajetí skončila se svými třemi malými dětmi, píše list Ouest-France.

"Chtěla by se vrátit zpátky. Lituje všeho, co řekla, a chce splatit svůj dluh vůči Francii. Žádá o odpuštění svoji rodinu, své přátele a svoji zemi," uvedla pak její matka pro francouzský tisk. Později se objevila i dvě videa přímo s Königovou.

Jenže tyto prosby francouzská vláda zřejmě nevyslyší. Tvrdí, že Königová musí v Iráku čelit spravedlnosti. "Zadrželi ji v boji," zdůraznil k tomu mluvčí vlády Benjamin Griveaux.

Islámský stát oslabuje, přichází o své pozice v Iráku a Sýrii. Současně ale Francie, podobně jako další evropské země, čelí otázce, jak naložit s navrátilci, případně s jejich rodinami.

Z dcery četníka džihádistkou

Příběh džihádistky Königové otřásá Francií. Dcera četníka konvertovala k islámu v 17 letech. Později přestoupila na radikální islám a začala nosit nikáb, který zahaluje celé ženské tělo s výjimkou očí.

Už ve Francii na sebe několikrát upozornila, a to hlavně když hlásala islámskou svatou válku nebo roznášela letáky s islamistickou tematikou. V roce 2012 odešla do Sýrie, doma v Bretani nechala dvě děti.

V Sýrii se provdala za dalšího džihádistu z Francie, se kterým přivedla na svět tři děti. Objevovala se v propagačních videích a lákala ostatní, aby se přidali do řad Islámského státu.

Její "kariéra" skončila společně s oslabením této teroristické organizace.

A nyní vyčkává, zda se jí podaří vrátit do Francie.

K islamistům odešly stovky Francouzů

Königová však není ojedinělý případ. Od roku 2014 odešlo k Islámskému státu na 1700 Francouzů a Francouzek, což je vůbec nejvyšší číslo ze států západní Evropy.

Odhaduje se, že 700 mužů ještě aktivně bojuje. Podle dostupných informací jich 278 zemřelo - toto číslo je ale podhodnocené, jak varuje samotná francouzská vláda. Část odešla jinam, například do Libye, část skončila v zajetí.

Nyní Paříž předpokládá, že ti, kdo byli zadrženi na území Iráku, by v této zemi měli i čelit soudu. Pokud je ale zadrží na území Sýrie, tak je jejich osud nejistý - se Sýrií aktuálně Francie neudržuje diplomatické styky.

Francouzská vláda zatím hledá především způsob, jak naložit se ženami a dětmi džihádistů, které byly zadrženy. Kromě Königové se chtějí do Francie vrátit i další dvě nejmenované ženy, které také zadržely Syrské demokratické síly.

Ženy prostřednictvím svého právního zástupce napsaly dopis francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. V něm se označují za "oběť" propagandy a vyjadřují přání vrátit se zpět domů.

Macron se zatím k této záležitosti staví opatrně. Loni v listopadu prohlásil, že francouzské úřady budou posuzovat "případ od případu". Od té doby svá slova neupřesnil.

Nejasnosti o tom, jak bude Francie postupovat, tak pokračují. 

Riziko přetrvává

Odhaduje se, že už 302 lidí se vrátilo z území ovládaného Islámským státem do Francie, z toho 178 mužů, 66 žen a 58 dětí a mladistvých.

Tito lidé, kteří se sami vrátili, s sebou nesou obrovské bezpečnostní riziko. Část sice prozřela ze svého islamistického poblouznění, jiní však ne. A právě oni mohou být velmi nebezpeční, protože umějí zacházet se zbraněmi a dokážou připravit a uskutečnit teroristické útoky. Po návratu do Francie je čeká vazba a poté soud.

Celá záležitost je kvůli bezpečnosti citlivá. "V roce 2017 jsme ve Francii zmařili 20 útoků. Musíme být ostražití," uvedl tento týden francouzský ministr vnitra Gérard Collomb v rozhovoru pro deník Le Monde. "Žádná část našeho území není bez rizika," dodal.

Video: Arabové by se chtěli mít stejně dobře jako my, sami jsou největší obětí ISIS, tvrdí Dostál

Kdyby lidi jeli na Blízký východ bez předsudků, našli by tam samá pozitiva, chci destigmatizovat názor společnosti, že všichni Arabové jsou radikálové | Video: Filip Horký
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 20 minutami

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

Další zprávy