Hlásala džihád a odešla bojovat za Islámský stát. Teď Francouzka se třemi dětmi prosí, že chce domů

Simone Radačičová Simone Radačičová
10. 1. 2018 19:32
Islámský stát přichází o své pozice v Iráku a Sýrii a oslabuje. Někteří jeho bojovníci se chtějí vrátit do svých domovských zemí. Francie, podobně jako další evropské státy, proto řeší, jestli jim to umožní.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Paříž - Třiatřicetiletá Francouzka Emilie Königová ještě před nedávnem vystupovala ve videích teroristů z tzv. Islámského státu. Žena, celá zahalená v černé, se v nich cvičila ve střelbě nebo vyzývala k útokům ve Francii.

Nedávno ji ale v boji v Sýrii zadržely Syrské demokratické síly (SDF), které převážně tvoří kurdsko-arabské milice. Königová v zajetí skončila se svými třemi malými dětmi, píše list Ouest-France.

"Chtěla by se vrátit zpátky. Lituje všeho, co řekla, a chce splatit svůj dluh vůči Francii. Žádá o odpuštění svoji rodinu, své přátele a svoji zemi," uvedla pak její matka pro francouzský tisk. Později se objevila i dvě videa přímo s Königovou.

Jenže tyto prosby francouzská vláda zřejmě nevyslyší. Tvrdí, že Königová musí v Iráku čelit spravedlnosti. "Zadrželi ji v boji," zdůraznil k tomu mluvčí vlády Benjamin Griveaux.

Islámský stát oslabuje, přichází o své pozice v Iráku a Sýrii. Současně ale Francie, podobně jako další evropské země, čelí otázce, jak naložit s navrátilci, případně s jejich rodinami.

Z dcery četníka džihádistkou

Příběh džihádistky Königové otřásá Francií. Dcera četníka konvertovala k islámu v 17 letech. Později přestoupila na radikální islám a začala nosit nikáb, který zahaluje celé ženské tělo s výjimkou očí.

Už ve Francii na sebe několikrát upozornila, a to hlavně když hlásala islámskou svatou válku nebo roznášela letáky s islamistickou tematikou. V roce 2012 odešla do Sýrie, doma v Bretani nechala dvě děti.

V Sýrii se provdala za dalšího džihádistu z Francie, se kterým přivedla na svět tři děti. Objevovala se v propagačních videích a lákala ostatní, aby se přidali do řad Islámského státu.

Její "kariéra" skončila společně s oslabením této teroristické organizace.

A nyní vyčkává, zda se jí podaří vrátit do Francie.

K islamistům odešly stovky Francouzů

Königová však není ojedinělý případ. Od roku 2014 odešlo k Islámskému státu na 1700 Francouzů a Francouzek, což je vůbec nejvyšší číslo ze států západní Evropy.

Odhaduje se, že 700 mužů ještě aktivně bojuje. Podle dostupných informací jich 278 zemřelo - toto číslo je ale podhodnocené, jak varuje samotná francouzská vláda. Část odešla jinam, například do Libye, část skončila v zajetí.

Nyní Paříž předpokládá, že ti, kdo byli zadrženi na území Iráku, by v této zemi měli i čelit soudu. Pokud je ale zadrží na území Sýrie, tak je jejich osud nejistý - se Sýrií aktuálně Francie neudržuje diplomatické styky.

Francouzská vláda zatím hledá především způsob, jak naložit se ženami a dětmi džihádistů, které byly zadrženy. Kromě Königové se chtějí do Francie vrátit i další dvě nejmenované ženy, které také zadržely Syrské demokratické síly.

Ženy prostřednictvím svého právního zástupce napsaly dopis francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. V něm se označují za "oběť" propagandy a vyjadřují přání vrátit se zpět domů.

Macron se zatím k této záležitosti staví opatrně. Loni v listopadu prohlásil, že francouzské úřady budou posuzovat "případ od případu". Od té doby svá slova neupřesnil.

Nejasnosti o tom, jak bude Francie postupovat, tak pokračují. 

Riziko přetrvává

Odhaduje se, že už 302 lidí se vrátilo z území ovládaného Islámským státem do Francie, z toho 178 mužů, 66 žen a 58 dětí a mladistvých.

Tito lidé, kteří se sami vrátili, s sebou nesou obrovské bezpečnostní riziko. Část sice prozřela ze svého islamistického poblouznění, jiní však ne. A právě oni mohou být velmi nebezpeční, protože umějí zacházet se zbraněmi a dokážou připravit a uskutečnit teroristické útoky. Po návratu do Francie je čeká vazba a poté soud.

Celá záležitost je kvůli bezpečnosti citlivá. "V roce 2017 jsme ve Francii zmařili 20 útoků. Musíme být ostražití," uvedl tento týden francouzský ministr vnitra Gérard Collomb v rozhovoru pro deník Le Monde. "Žádná část našeho území není bez rizika," dodal.

Video: Arabové by se chtěli mít stejně dobře jako my, sami jsou největší obětí ISIS, tvrdí Dostál

Kdyby lidi jeli na Blízký východ bez předsudků, našli by tam samá pozitiva, chci destigmatizovat názor společnosti, že všichni Arabové jsou radikálové | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

před 42 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy