reklama
 
 

Francie odpočítává hodiny do prezidentských voleb. Třetina voličů neví, komu hodí v neděli hlas

AKTUALIZOVÁNO 21. 4. 2017
Francouze čeká už tuto neděli první kolo prezidentských voleb. Zhruba třetina voličů ale pořád neví, komu nakonec dá svůj hlas. Ještě nedávno se zdálo, že francouzské volby budou mít dva hlavní favority - krajně pravicovou Marine Le Penovou a proevropského Emmanuela Macrona. To už ale neplatí, do druhého kola se vedle nich můžou dostat i další dva kandidáti - Francois Fillon a Jean-Luc Mélenchon. Všechny čtyři kandidáty už od sebe v průzkumech dělí jen pár procentních bodů. Druhé kolo voleb, které pravděpodobně rozhodne, se odehraje 7. května.
Doporučujeme

Paříž - Do prvního kola francouzských prezidentských voleb zbývají poslední hodiny. 

Přesto asi třetina Francouzů pořád neví, komu dá svůj hlas. Rozhodnutí nechávají doslova na poslední chvíli.

Letos přitom můžou právě jejich hlasy volby rozhodnout. 

Ještě nedávno se zdálo, že francouzské prezidentské volby budou připomínat souboj dvou relativně vyrovnaných koní, tedy centristy a bývalého ministra hospodářství Emmanuela Macrona a šéfky protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penové.

To už ale neplatí. V posledních týdnech se volební dynamika rychle proměnila - favorité, kteří se mohou dostat do druhého kola, jsou hned čtyři.

Na dosud vedoucí dvojici se dotahuje republikán a expremiér Francois Fillon a radikálně levicový Jean-Luc Mélenchon, který slibuje odchod z NATO nebo zavedení 32hodinového pracovního týdne.

Všechny čtyři kandidáty od sebe dělí jen pár procentních bodů. Kdo se tuto neděli probojuje do druhého kola, které se koná 7. května, se tak dá předvídat jen velmi těžko.

Předvolební kampaň končí 

V pátek v noci ve Francii oficiálně končí vypjatá volební kampaň. Všichni nejsilnější kandidáti už mají za sebou poslední velké předvolební mítinky.

Kandidátka krajní pravice Marine Le Penová si pro něj vybrala jihofrancouzské město Marseille. V emotivním projevu tam zkritizovala multikulturalismus, postavila se proti přistěhovalectví a znovu vyzvala k uzavření francouzských hranic.   

"Vrací se tak k základům," komentoval slova Le Penové francouzský politolog Jean-Yves Camus pro agenturu AFP.

Dodal, že její strana se touto rétorikou snaží co nejvíce mobilizovat své skalní voliče.

Západofrancouzské město Nantes si na svůj poslední velký předvolební mítink zvolil centrista Emmanuel Macron. Ten se soustředil na kritiku svých rivalů a jejich programu.

"Být prezidentem Francie, to znamená mít i morální autoritu. A ta už mizí," prohlásil v narážce na Le Penovou i kandidáta konzervativců Francoise Fillona, kteří se oba potýkají se skandály.

Fillon kvůli fiktivnímu zaměstnávání své ženy a Le Penová z neoprávněného využívání peněz europarlamentu.

Výsledky průzkumů jsou těsné 

Podle posledního průzkumu agentury Ifop by Macrona volilo zhruba 24 procent Francouzů. Spolu s ním by se do druhého kola dostala Marine Le Penová s 22,5 procenta.

Za nimi by pak měli skončit Francois Fillon (19,5 procenta) následovaný kandidátem francouzské krajní levice Jeanem-Lucem Mélenchonem (18,5 procenta) a konečně socialistou Benoitem Hamonem (7 procent).

Pokud se průzkumy opravdu nezmýlí, bude to znamenat, že do druhého kola prezidentských voleb ve Francii se nedostane ani jeden kandidát dvou velkých a zavedených stran, tedy socialistů a republikánů.

To by bylo v moderních dějinách Francie doslova zemětřesení. 

Hrozba terorismu

Poslední hodiny prezidentské kampaně poznamenal i pravděpodobný teroristický útok. Atentátník na proslulé pařížské třídě Champs-Élysées napadl hlídkující policisty. Jednoho z nich zabil a dva vážně zranil. Další policisté ho zastřelili.

V reakci na to několik hlavních kandidátů, včetně Marine Le Penové, Emmanuela Macrona nebo Francoise Fillona, zrušilo poslední menší předvolební mítinky s voliči.

Naopak krajně levicový Jean-Luc Mélenchon uvedl, že Francouzi nesmí podlehnout panice a strachu, a proto svou prezidentskou kampaň předčasně neukončil. V pátek by ho měl osobně podpořit i Pablo Iglesias, španělský lídr radikálně levicového hnutí Podemos, napsal server Le Figaro.

V kampani pokračuje i socialista Benoit Hamon. "Bylo by velkou chybou nechat se unést strachem," uvedl socialistický kandidát na úřad prezidenta.

Jak útok ovlivní samotné volby?

"Poslední události mohou především ovlivnit nerozhodnuté voliče," uvedl expert francouzské televize BFMTV Christophe Barbier. Těžit by z toho mohla například Le Penová. Ta dlouhodobě tvrdí, že vláda neudělala dost, aby zabránila útokům.

Barbier se také domnívá, že nerozhodnutí voliči by pak mohli vyslyšet rozvážného Fillona, který spoléhá na své dřívější zkušenosti s vládnutím země. V letech 2007 až 2012 totiž působil jako premiér ve vládě Nicolase Sarkozyho.

Francouzská prokuratura o identitě útočníka mlčí. Tvrdí, že zatím nezveřejní jeho jméno, protože nadále není jasné, zda měl komplice, kteří mu mohli pomoci s přípravou útoku.

K atentátu se přihlásil tzv. Islámský stát. Ten uvedl, že jej provedl muž s krycím jménem "Belgičan".

Francouzská média ale tvrdí, že za útokem stojí 39letý Francouz žijící na předměstí Paříže. Ten už v minulosti několikrát napadl policisty a celkem si ve francouzských věznicích odseděl 15 let.

Francouzská policie také tento týden v Marseille zadržela dva podezřelé. Ti údajně plánovali útok na jednoho z hlavních prezidentských kandidátů.

Vyšetřovatelé zatím nechtějí zveřejňovat detaily. Při domovní prohlídce ale bezpečnostní složky našly podomácku sestrojený granát, dvě střelné zbraně, výbušniny a vlajku Islámského státu.

Kdo a kdy se přesně měl stát cílem, policie zatím neřekla. 

Okamžitě ale varovala hlavní prezidentské kandidáty před hrozbou a doporučila jim, aby výrazně zvýšili bezpečnostní opatření.

Vítězství nacionalistky Marine Le Penové by bylo pro Evropu nebezpečné, říká ředitel francouzského deníku Le Monde Jerome Fenoglio | Video: DVTV |  12:01
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama