Francie udeří na "výrobny džihádistů". Bez pomoci muslimů to ale nepůjde

Simone Radačičová Simone Radačičová
12. 8. 2016 11:52
Francii mají v boji proti radikálnímu islamismu pomoci sami muslimové. Vláda premiéra Manuela Vallse navíc chystá zásadní změny ve fungování mešit i vzdělávání duchovních. "Od loňského prosince jsme zavřeli 20 mešit a modliteben. A další budou následovat," oznámil ministr vnitra. V zemi funguje přes sto "výroben džihádistů".
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Paříž - "Pokud muslimové nebudou pomáhat státu v boji proti těm, kteří narušují veřejnou svobodu, bude pro Francii stále těžší zaručit tomuto vyznání svobodu," prohlásil premiér Manuel Valls.

Zajistit hodlá zejména to, aby v mešitách a modlitebnách kázali pouze imámové, kteří se vzdělávali ve Francii. Současně chce zastavit financování mešit ze zahraničí.

Momentálně přichází z ciziny asi 20 procent peněz na výstavbu nových mešit, nejvíc z Maroka, Alžírska a zemí Perského zálivu. I kvůli tomu se pak do mešit dostávají kazatelé, kteří mohou ve Francii rozsévat radikalismus.

"Naše země musí ukázat, že islám je s demokracií slučitelný," dodal premiér. Klíčem, který mu zajistí splnění těchto cílů, bude nová Francouzská islámská nadace. Ta by měla fungovat jako most mezi sekulárním státem a muslimskou menšinou.

Už žádné peníze z ciziny

V zemi teď působí Francouzská nadace pro islám, kterou v roce 2005 založil tehdejší premiér Dominique de Villepin. Už tehdy měla nadace přispět k zprůhlednění finančních toků mezi mešitami a zeměmi, které jejich výstavbu financují. Jenže instituci brzy zasáhly vnitřní rozpory a rivalita. "Je to totální neúspěch," konstatoval nedávno Valls.

Na francouzské politické scéně se už po útoku na časopis Charlie Hebdo v lednu 2015 rozhořela debata o nové instituci, která nefunkční nadaci nahradí. Vše uspíšily další teroristické útoky ve Francii, které ve jménu Islámského státu provedli zradikalizovaní islamisté.

Francouzský ministr vnitra Bernard Cazeneuve se nedávno nechal slyšet, že nová nadace vznikne už letos v říjnu. Bude mít dva hlavní úkoly - zajistit financování mešit z domácích zdrojů a také dohlížet na imámy.

Prozatím není jasné, kde bude brát peníze nejen na výstavbu nových mešit, ale také různých vzdělávacích center. Zvažuje se ale několik návrhů. Jedním z nich je speciální poplatek nebo "daň" na halal potraviny. Tu by v praxi platili prodejci halal jídla, a to za poskytnutí certifikace. Část z těchto peněz by pak putovala právě do kasy nadace.

Příspěvek deset až dvacet eur (270 až 540 korun) by pak mohli platit francouzští poutníci, kteří se vydají do Mekky. Každý rok jich tam na tradiční pouť do Saúdské Arábie jede asi 30 000.

A nejen to. Podle premiéra by v mešitách v budoucnu měli působit pouze kazatelé, kteří prošli speciálními vzdělávacími programy na francouzských univerzitách. To by mělo zajistit, aby kázání bylo "v souladu s demokracií".

Radikální mešity zavřeme

Francouzská vláda je současně v tažení proti radikálům. "Od loňského prosince jsme zavřeli 20 mešit a modliteben. A další budou následovat," oznámil nedávno ministr vnitra. "Ve Francii není místo pro ty, kteří v mešitách hlásají nenávist a nerespektují některé principy naší země, jako je rovnost mezi ženami a muži."

V zemi podle odhadů působí asi 2500 mešit a modliteben. Odhaduje se, že asi 120 z nich je pod vlivem radikálního islamismu. Od roku 2012 úřady vyhostily zhruba 80 imámu a u několika dalších desítek to zvažují.

Ne všichni si ale myslí, že kroky vlády dokážou výrazně zasáhnout proti radikalismu. "Ti, kteří se chtějí radikalizovat, to udělají stejně. Nedochází totiž k tomu v mešitách, mladí lidé se radikalizují na internetu," uvedla Severine Labatová, expertka z Národního centra pro vědecký výzkum.

Snaha Evropské komise omezovat držení legálních zbraní je zoufalá, dlouhodobě Evropa svoji bezpečnost podceňuje, tvrdí bezpečnostní expert Tomáš Pojar | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy