reklama
V zemi prudce vzrostlo zastoupení zahraničních společností, které začaly v Mongolsku ve velkém těžit jeho nerostné bohatství. Většina z těchto "přistěhovalců" pochází z Číny, která v době svého progresivního hospodářského růstu poptává stále větší množství přírodních zdrojů.
Někteří Mongolové vidí v tomto trendu nebezpečný fenomén, který negativně ohrožuje stav jejich životního prostředí a vlastní budoucnost jejich národa.
Antipatie vůči všemu čínskému má Mongolsku více příčin. Vedle zhruba 200leté historie, v rámci níž byla tato země ovládána čínskou dynastií Čching, pomáhala protičínské nálady rozdmýchávat také komunistická propaganda SSSR. Ta Mongolům dlouhá léta líčila Čínu jako nepřátelskou zemi.
Po pádu Sovětského svazu zahájilo Mongolsko intenzivní přechod ke kapitalistické společnosti. Tradiční kultura mongolských pastevců se v atmosféře tržní ekonomiky začala hroutit a v zemi se začaly prudce rozevírat nůžky sociálních rozdílů uvnitř společnosti. Řada mladých Mongolů se proto v rámci hledání své identity opět vrací k odporu vůči všemu cizímu.
Podobné názory vyjadřují i stoupenci neonacistického hnutí Tsagaan Khass, které v roce 1990 založil Ariunbold Altankhuum (na snímku). Ke spolku se v současnosti aktivně hlásí více než 100 Mongolů. Jsou to většinou mladí lidé. | Foto: Reuters