Foto: Krutost irácko-íránské války. Do min se vrhaly děti, v zákopech zabíjel yperit

Íránský voják v zákopech na poloostrově Fó. Irácká armáda tam použila yperit, zakázanou chemickou zbraň.
Výrazným faktorem této války bylo bombardování tankerů. Obě země si chtěly navzájem poškodit produkci a vývoz ropy, která byla a je pro obě hlavním zdrojem příjmů. Iráčané útočili raketami Exocet, určenými k zasahování cílů na moři. Jen v roce 1986 zničil Irák 69 íránských lodí a Írán 41 iráckých.
Během února a března 1988 vzlétla irácká armáda k náletům na íránské pozice na poloostrově 18000krát. Íránu ve válce chyběla letecká podpora. Měl málo letadel a ve špatném stavu. Kvůli sporu s USA Íránci neměli přístup k americkým zbraním a technice. Nakupovali ji paradoxně ve Vietnamu, kde zbyla po americké válce, a také od soukromých firem v Evropě. Iráčané měli hlavně sovětskou výzbroj, například stíhačky MiG-21 a MiG-23.
Íránská obranná linie na jihu země. V roce 1987 se Íránci dostali ke strategické dálnici z Bagdádu do Basry, ale drtivé irácké bombardování je donutilo ustoupit.
Íránský voják očekává v zákopech chemický útok. Iráčané v roce 1988 použili yperit při útoku na kurdské povstalce ve městě Halábdža. Krutou a bolestivou smrtí zemřelo pět tisíc civilistů. Iráčtí Kurdové měli podporu Íránu, protože vázali na sebe část iráckých ozbrojených sil.
Foto: Wikimedia
Dan Poláček Zahraničí Dan Poláček, Zahraničí
22. 9. 2020 9:25
Osm let, přes půl milionu mrtvých a zničená infrastruktura ropného průmyslu. Konflikt mezi Irákem a Íránem, který v urputnostech bojů připomínal první i druhou světovou válku, začal přesně před čtyřiceti lety, 22. září 1980. Připomeňte si jej ve fotogalerii.
 

Právě se děje

Další zprávy