Foto: Praha před 30 lety hostila uprchlíky z NDR. Toužili se dostat na Západ

Občané NDR nepřestali do Prahy jezdit, ani když se na podzim výrazně ochladilo.
První východní Němci se do Prahy sjížděli už v polovině 80. let, jak ve svých pamětech vzpomíná tehdejší velvyslanec Spolkové republiky Německo (SRN) Hermann Huber. Na jaře roku 1989 to byly už desítky lidí, i když v malých skupinkách. Zaměstnanci ambasády je ubytovali přímo v podkroví Lobkovického paláce.
V létě 19. srpna bylo v budově velvyslanectví 123 uprchlíků, během následujících týdnů jejich počet narostl na několik tisíc.
V té době už nebydleli jen v samotném paláci, ale velvyslanectví pro ně z materiálu dovezeného ze západního Německa vybudovalo v zahradě celé stanové městečko.
Situace se v průběhu léta 1989 začala měnit. Na západoněmecké ambasády v Budapešti, Varšavě a právě i v Praze mířily tisícovky Němců, zejména v návaznosti na uvolňování režimu v Maďarsku.
Foto: ČTK
Helena Truchlá Dan Poláček Helena Truchlá, Dan Poláček
27. 8. 2019 12:46
Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze se v průběhu roku 1989 stalo domovem tisíců východních Němců, kteří se toužili dostat na Západ. Více než 15 tisícovkám z nich se to před pádem železné opony podařilo. Tlak, který masivní uprchlická vlna znamenala pro východoněmecký režim, nakonec přispěl k jeho konečnému zhroucení v listopadu 1989.

Fotografie poskytla mimo jiné Daniela Mrázková, editorka knihy Osudové chvíle Československa: obrazový příběh století, kterou vydalo v loňském roce nakladatelství Czech Top Photo. 

 

Právě se děje

před 45 minutami

Schodek rozpočtu vzrostl od ledna o více než 54 miliard korun

Schodek státního rozpočtu ke konci února stoupl na 86,1 miliardy korun z lednových 31,5 miliardy korun. V tiskové zprávě o tom v pondělí informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší únorový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci února, tedy ještě před propuknutím pandemie, vykázal rozpočet schodek 27,4 miliardy korun. Tehdy to bylo také nejhorší únorové číslo od roku 1993.

Prohloubení deficitu je podle ministerstva financí výsledkem dopadů pandemie, což vedlo k poklesu daňových příjmů způsobenému mimo jiné snížením daní a zrušením superhrubé mzdy, změnou rozpočtového určení daní ve prospěch krajů a obcí a pokračující podporou ekonomiky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy