Šestého srpna 1945 byla na japonské město Hirošima svržena z bombardéru amerického letectva atomová bomba. Výbuch většinu města srovnal se zemí a v okruhu pěti kilometrů od centra exploze zůstalo stát jen 85 objektů včetně dvou, které byly postavené v roce 1913 a sloužily nejprve jako továrna na vojenské oblečení, později jako vysokoškolské koleje. Po výbuchu bomby byly také využívány jako improvizovaná nemocnice.
"Mohly by být využity jako prostředek k propagaci odstranění všech jaderných zbraní," uvedl jeden z těch, kdo útok na Hirošimu přežili. Při výbuchu bomby zahynulo asi 80 tisíc lidí a dalších 35 tisíc utrpělo zranění.
Zmíněné dvě budovy zůstaly stát mimo jiné díky tomu, že byly postavené z železobetonu. Stále jsou na nich vidět poškození od výbuchu na kovových oknech a dveřích. V roce 2017 úřady zjistily, že stavby, které jsou nyní ve veřejném vlastnictví, by se pravděpodobně zřítily při silném zemětřesení.
A protože nyní nejsou nijak využívané a nejsou otevřené pro veřejnost, místní vláda rozhodla, že by do roku 2022 měly být zdemolovány. Třetí budova na stejném pozemku bude zachována a její stěny a střecha zesíleny a opraveny, aby přestály případné zemětřesení.
Devětaosmdesátiletý Iwao Nakaniši byl v jedné z budov, když město zasáhla bomba. Nyní vede místní skupinu, která požaduje zachování všech tří objektů. "Vzhledem k jejich historickému významu při zprostředkování té tragédie budoucí generaci nemůžeme s demolicí souhlasit," řekl japonskému listu Mainiči. "Jsme ostře proti."
Toto rozhodnutí se nicméně netýká staveb, které jsou součástí Hirošimského památníku míru a mezi nimiž je i Obchodní a průmyslové muzeum navržené českým architektem Janem Letzelem.
