Obrazem: Graffiti připomínají staré křivdy. Jak se v Severním Irsku bojuje na zdech

Obrazem: Graffiti připomínají staré křivdy. Jak se v Severním Irsku bojuje na zdech
Severní Irsko desetiletí rozdělují názory na to, zda má zůstat součástí Velké Británie, nebo se připojit k Irské republice. V katolické čtvrti v Bogside v Londonderry mají lidé jasno: Severní Irsko je Irsko. Na britskou armádu mají špatné vzpomínky zejména ze sedmdesátých let. Toto graffiti obviňuje Brity z použití chemických látek proti vězněným republikánům (katolíkům).
Muži, kteří zemřeli v řadách Irské republikánské armády a dalších podobných organizací páchajících útoky na civilisty, se těší mučednickému statusu. Ačkoliv ne každý severoirský katolík souhlasí nebo souhlasil s násilím jako metodou.
Irská vlajka na zdi v Belfastu. Takzvaná irská pojistka, na které se EU a Británie dohodly už v roce 2017, má zajistit volný režim na hranici mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu. Vznik takzvané tvrdé, klasické hranice by mohl ohrozit mírovou dohodu z roku 1998. Pojistka je hlavním důvodem opakovaného odmítnutí brexitové smlouvy britským parlamentem.
V osmdesátých letech drželi věznění členové Irské republikánské armády (IRA) a dalších skupin v britských věznicích hladovku. Dodnes se na ně vzpomíná.
Foto: Martin Novák
Martin Novák Martin Novák
7. 8. 2019 22:11
Dohoda o odchodu Velké Británie z Evropské unie se zadrhla na takzvané irské pojistce. Na tom, jaký režim má být na hranicích mezi Irskou republikou a Severním Irskem ve chvíli, kdy Velká Británie na rozdíl od Irska už nebude členem EU. V sázce při jednáních, která povede nový britský premiér Boris Johnson, je kromě jiného také osud mírové dohody z roku 1998, která omezila dlouholeté sektářské násilí a terorismus na severu ostrova. Na zdech největších severoirských měst - Belfastu a Londonderry - se ale stále bojuje. Malby patří k místnímu folkloru a ilustrují historickou nevraživost mezi protestanty a katolíky.
 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 minutou

Liberecký kraj podal předžalobní výzvu na ministerstvo, odmítá rozdělování dotací podle rychlosti kliknutí

Liberecký kraj podal na ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) předžalobní výzvu kvůli systému příjmu žádostí o dotace z programu REACT-EU na posílení zdravotnictví. Žádá vyhlášení nové výzvy s rovnými podmínkami pro všechny. Pokud to do konce měsíce ministerstvo neudělá, je kraj připraven obrátit se na soud a žádat i předběžné opatření, které zakáže rozdělování peněz z programu. Podle MMR byly ale kraje od samého počátku u nastavení kritérií a způsobu hodnocení projektů v REACT-EU.

Výzva Libereckého kraje se týká rozdělování peněz v minulém týdnu i dalších dvou výzev, které se uskuteční 14. a 25. května. Novinářům to dnes řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle opozičních poslanců rozhodovala v systému rychlost podání projektu, tedy kliknutí počítačovou myší, což ve středu označili za skandální.

Kritiku ve čtvrtek odmítl i premiér Andrej Babiš. Novinářům řekl, že všechny přihlášené projekty budou posouzeny. "Není to pravda, všechny projekty, které byly přihlášeny, budou vyhodnoceny," uvedl.

Způsob a kritéria hodnocení projektů v programu jsou podle MMR dílem 29 zástupců Monitorovacího výboru IROP. Finální hodnotící kritéria odsouhlasili i zástupci krajů. "Je zcela absurdní, že si nyní někteří hejtmani stěžují a napadají pravidla, proti kterým nejen že nevznesli od července 2020 žádnou připomínku, dokonce se na jejich vytváření prostřednictvím zástupců Asociace krajů v rámci koncepční skupiny ministerstva zdravotnictví a monitorovacího výboru sami podíleli," řekl náměstek pro řízení sekce evropských a národních programů Zdeněk Semorád. Za Asociaci krajů ČR pro zdravotnictví je ve výboru i zástupce kraje Vysočina, s náhradníkem za Liberecký kraj.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Počet poštovních zásilek ze zemí mimo EU se v celním řízení od července až ztrojnásobí

Počet poštovních zásilek ze zemí mimo Evropskou unii, které podléhají celnímu řízení, se od července až ztrojnásobí. Důvodem jsou nová pravidla EU, podle kterých je nutné i za zásilky s hodnotou do 22 eur odvádět DPH. Vyplývá to z vyjádření zástupců Celní správy a České pošty na čtvrteční tiskové konferenci.

Loni prošlo celním řízením okolo 18 milionů poštovních zásilek, o rok dříve to bylo 28 milionů. Pokles způsobila pandemie koronaviru. Podle generálního ředitele Romana Knapa pošta v současnosti denně doručuje 30 000 až 50 000 zásilek, které budou podléhát celnímu řízení.

V současné době zásilky nízké hodnoty prochází jednoduchým celním řízením, které zajišťuje poštovní operátor či přepravce. Příjemce zásilky nemusí prakticky nic řešit a objednané zboží je mu přímo poštovním operátorem nebo expresním přepravcem doručeno. Nově bude muset příjemce podávat elektronické celní prohlášení. To se dosud vztahovalo na balíky s cenou od 22 do 150 eur.

Zdroj: ČTK
Další zprávy