Firmy podpořily zálohované lahve a plechovky v Česku. V EU jsou už v deseti zemích

Jana Václavíková Jana Václavíková
6. 12. 2021 19:12
Listopad nebyl v otázkách klimatu jen měsícem, kdy se konala konference ve skotském Glasgow. Vyšla také nová studie, která se zaměřuje na dezinformace o klimatu šířící se v Česku. A pětice nápojových firem působících v Česku oficiálně podpořila zavedení zálohovaných PET lahví a plechovek. Deník Aktuálně.cz přináší pravidelný měsíční přehled zpráv o klimatu.
Foto: Karlovarské minerální vody

Největší "klimatickou" událostí uplynulého listopadu byla konference COP26 ve skotském Glasgow. Politici se na ní dohodli na krocích, které mají pomoci snížit emise. Přesto se stanoveného cíle, tedy že celosvětově nemá dojít k překročení teploty o více než 1,5 stupně Celsia, nedá dosáhnout ani s novými dohodami.

Pokud by všechny sliby z Glasgow byly splněny, stoupla by teplota do roku 2100 o 2,4 stupně Celsia. Před konferencí a jejími závazky to bylo 2,7 stupně, uvádí britská stanice BBC. Co konference přinesla, se dozvíte v přehledu.

Odborníci: Má to symbolický význam

Odborníci, které oslovila redakce Aktuálně.cz, vnímají některé body klimatické konference pozitivně. Například Simon Evans ze serveru zabývajícího se environmentální politikou Carbon Brief chválí investice na pomoc rozvojovým zemím nebo zmínku o uhlí. "Poprvé na klimatické konferenci padlo rozhodnutí, které specificky zmiňuje uhlí - a to je zpráva, která investory nemine," domnívá se. 

Svein Tveitdal z norského institutu Klima2020 zároveň upozorňuje na alianci Dánska, Kostariky, Švédska a dalších, která slibuje stanovení konkrétního data, do kterého země skončí s těžbou ropy a zemního plynu. "Tato aliance představuje pouze 0,8 procenta světové produkce ropy, ale má důležitý symbolický význam," domnívá se. 

Méně pozitivně na konferenci v Glasgow nahlíží Sophie Grigová z neziskové organizace Survival International, zaměřené na práva a ochranu domorodých kmenů. "Výsledky COP26 jsou zradou původních obyvatel a planety. Zaměření se na uhlíkovou neutralitu je nebezpečným uhnutím od skutečného řešení - pálení méně fosilních paliv," myslí si.

Voda bez léků nebo antikoncepce

Čistírny vod běžně umí zbavit vodu nečistot. Dosud ale procesem procházely zbytky léčiv, antikoncepce nebo bakterií, které mohou mít negativní vliv na zdraví lidí či ryb. Vědci z Vysokého učení technického v Brně, Masarykovy univerzity a Botanického ústavu Akademie věd se proto zaměřili na jiné možnosti čištění a přišli s vynálezem CaviPlasma.

Spojili dva už známé fyzikální jevy - kavitaci a plazmatický výboj -, které dokážou zbavit vodu i těchto látek. Za svůj vynález získali v listopadu Zlatou medaili Mezinárodního strojírenského veletrhu. 

Zálohování lahví podpořilo pět firem

Dosud o zavedení nových záloh na nápojové obaly usilovala v Česku společnost Mattoni. Nyní se k ní poprvé přidaly i další firmy: Kofola, Coca-Cola, Heineken a Plzeňský Prazdroj. Ve společné iniciativě vyhlásily, že podporují zavedení plošného zálohování PET lahví a plechovek, aby se zvýšila jejich recyklace. Firmy představují zhruba 60 procent tuzemského nápojářského trhu, píší Hospodářské noviny

Zálohování plastových lahví a plechovek nyní funguje v deseti zemích Evropské unie, například ve Skandinávii, Německu a Nizozemsku. Od roku 2022 se zavádí i na Slovensku v obchodech větších než 300 metrů čtverečních. 

Americký klimatický balíček

Spojené státy by mohly vynaložit na zpomalení oteplování planety až 555 miliard dolarů (12,4 bilionu korun). Schválila to Sněmovna reprezentantů, neboli dolní komora Kongresu, v rámci velkého investičního balíčku. Návrh ještě musí projít Senátem, kde se podle amerického deníku New York Times počítá s úpravami.

Pokud balíček projde, USA do roku 2030 vypustí o miliardu tun emisí méně, než se dosud očekávalo. Rovná se to přibližně emisím, které vypustí všechna americká auta za jeden rok.

Dezinformace o klimatu v Česku

V listopadu vyšla také studie Asociace pro mezinárodní vztahy (AMO), která se zaměřuje na dezinformace o klimatické změně v českém prostředí. Přestože se lživé zprávy o tomto tématu vyskytují, je jim zatím věnována malá pozornost. Šíří se hlavně na dezinformačních webech a na Facebooku, například na účtech poslanců Radima Fialy a Tomia Okamury (oba SPD).

Dezinformace podle AMO slouží jako mobilizační nástroj ke kritice Evropské unie nebo jako jeden z argumentů podporujících konspirační teorie o globálním spiknutí. "Ve všech případech je klimatická agenda, často nazývána jako 'klimaalarmismus', podávána jako záminka pro snahu zničit tradiční způsob života, snížit životní úroveň běžných občanů, zrušit národní státy a zavést globální totalitní systém," uvádí analytik Dominik Presl.

Mladí lidé v Glasgow

Řada klimatických cílů hovoří o vzdálené budoucnosti, a tak se jejich dopady dotknou nejmladší generace. Proto na konferenci v Glasgow jely za Českou radu dětí a mládeže i dvaadvacetiletá Bára Kvasničková a jednadvacetiletá Kristina Šůsová.

"V zemích západní Evropy je zapojení mladých běžné už pár let, v Česku jsou však stále zahrnuti jen minimálně. Mohou jít do výzkumu a neziskových organizací nebo se přidat k různým hnutím. Anebo jít do ulic," hodnotí situaci v Česku Kvasničková.

Stala se proto jednou z organizátorek Klimatického příslibu mládeži, tedy dokumentu, který aktivisté, akademická a mládežnická hnutí předložili končícímu ministrovi životního prostředí Richardu Brabcovi. Ten se podpisem zavázal, že vláda bude mladým naslouchat. Nyní se čeká, jak se k příslibu postaví nová vláda.

Dvě Češky by také uvítaly, kdyby byli mladí lidé přizváni na další klimatickou konferenci v příštím roce. "Byly bychom rády, pokud by pro příští rok vznikl program mladých klimatických delegátů, kteří by reprezentovali českou mládež na COP27 v Egyptě," říká Šůsová. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Arménský prezident Armen Sarkisjan rezignoval, vadil mu nedostatek pravomocí

Arménský prezident Armen Sarkisjan dnes oznámil, že se vzdává své funkce. Podle agentury AFP vysvětlil, že jako hlava státu nemá možnost ovlivňovat důležité otázky země v "těžkých časech". Osmašedesátiletý Sarkisjan byl prezidentem od dubna 2018.

"Prezident země nemá potřebné nástroje k tomu, aby mohl mít vliv na nejdůležitější otázky státu a národa jak v domácí, tak zahraniční politice," uvedl Sarkisjan. "Je to zcela neemotivní rozhodnutí," ujistil a vyzval k ústavní reformě, která by jeho nástupci umožnila práci za lepších podmínek.

Předloni svedla Arménie boje se sousedním Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Příměří dojednané v Moskvě znamenalo pro Arménii významné územní ztráty. V průběhu války prezident opakovaně kritizoval premiéra Nikola Pašinjana a poukazoval na to, že nebyl do jednání zahrnut.

Také v loňském roce se Sarkisjan dostával opakovaně s Pašinjanem do konfliktu. Rozdělovala je například otázka odvolání šéfa arménské armády.

Zdroj: ČTK
Další zprávy