Helsinky - Finsko se potýká s problémy při deportacích neúspěšných iráckých žadatelů o azyl - irácké úřady totiž deportované kvůli chybějícím pasům či jejich neochotě vrátit se do vlasti posílají zpět do severské země. Informovala o tom finská televize YLE.

V případě, že Finsko odmítne udělit azyl, musí žadatel zemi opustit. Pokud tak neučiní dobrovolně, přistoupí úřady k deportaci. Jen za minulý týden ale irácké úřady deportované ze dvou letů do Bagdádu vrátily zpět do Finska.

"Irácká policie je odmítla přijmout, neboť uvedli, že se nevracejí dobrovolně. A také neměli pasy," uvedli aktivisté z podpůrné sítě Right to Live, která pomáhá uchazečům o azyl. Finská policie následně bez dalších podrobností potvrdila, že k takovým případům skutečně došlo. K důvodům se odmítla vyjádřit i šéfka imigrační policie Liisa Lintuluotoová.

"Opravdu se to stalo. Věc ještě není uzavřená a my k tomu nemůžeme podávat žádné informace a ani vysvětlení," řekla Lintuluotoová.

Podle informací Right to Live se irácká policie z neznámého důvodu rozhodla neuznávat dočasné cestovní doklady a trvá na předložení pasů. Náhradní dokumenty Finsko vydává deportovaným od loňského roku, pokud nemají platné pasy.

Finsko se již několik let snaží uzavřít s Irákem bilaterální dohodu o repatriaci občanů, což by výrazně usnadnilo deportace. V případě takového ujednání by cestovní dokumenty vydával vyhoštěným přímo Irák a Helsinky by navíc mohly vypravovat speciální deportační lety.

Kvůli neexistenci dohody ale musí Finsko vyhoštěné posílat běžnými linkami s eskortou. Loni tak bylo deportováno 154 Iráčanů, další více než tisícovka souhlasila s dobrovolným návratem do vlasti. Podle aktuálních údajů platných k letošnímu dubnu čeká na deportaci z Finska 1700 lidí, většinou Iráčanů.

Finské úřady již déle považují situaci v Iráku za bezpečnou, což se odráží v počtu zamítnutých žádostí o azyl, kterých je od roku 2016 přes 90 procent. Ještě na podzim 2015 odmítalo Finsko 15 procent iráckých azylantů.

zpt