Finsko je pro irácké uprchlíky zemí zaslíbenou. Jak k tomu přišli, sami Finové netuší

ČTK ČTK
4. 10. 2015 12:45
Mezi uprchlíky kolují zvěsti, že Finsko má mnohem kratší azylové řízení, poskytuje štědré příspěvky a nabízí pracovní místa. Počet žádostí o azyl tak v této skandinávské zemi stoupl v letošním roce o 70 procent. Finští úředníci netuší, kde se tyto nepravdivé zvěsti berou.
Irácká dívka Wed pije džus ve středisku pro přijímání uprchlíků v Torniu na severozápadě Finska. Cesta z Bagdádu na sever Evropy trvala rodině měsíc.
Irácká dívka Wed pije džus ve středisku pro přijímání uprchlíků v Torniu na severozápadě Finska. Cesta z Bagdádu na sever Evropy trvala rodině měsíc. | Foto: Reuters

Helsinky - Iráčan Firás Afandí projel Evropu v autobusech, vlacích, autech, na motocyklu i na voze taženém koňmi. Nakonec se dostal tam, kam mířil, do Finska.

Podle něj je to země civilizovaných lidí, kde je klid.

Mezi uprchlíky se v poslední době šíří pověsti, že Finsko má mnohem kratší azylové řízení než jiné evropské země a získat tam doklady je mnohem snazší.

Tamním úředníkům jde ze zvyšujícího se počtu žadatelů hlava kolem a netuší, kde se ty nepravdivé zvěsti berou, napsala agentura AP.

"Přesně tady jsem chtěl být. Tady žijí civilizovaní, klidní a mírní lidé," libuje si osmačtyřicetiletý elektroinženýr Afandí.

Pětimilionové Finsko pokryté rozsáhlými lesy, v nichž se prohánějí sobi, se stalo nečekaně nejoblíbenější destinací prchajících Iráčanů. Letos jich tam o azyl požádalo 11 900, což je 70 procent všech žádostí.

Jen v září přitom přijelo z Iráku 8600 lidí. Více žadatelů z této blízkovýchodní země má jen Německo.

Loni ve Finsku o azyl žádalo 790 Iráčanů a uspělo pouze 123 z nich. Ostatní dostali nařízení o deportaci a výjimky byly povoleny jen v několika případech, většinou z důvodů vysokého věku, zdravotního stavu či těhotenství.

Uprchlíci na severozápadě Finska.
Uprchlíci na severozápadě Finska. | Foto: Reuters

Fámy o Finsku kolují internetem

Finské úřady tvrdí, že důvodem zvýšeného zájmu jsou fámy šířené internetem. Jejich autoři tvrdí, že Finsko vyřizuje žádosti rychle, poskytuje štědré příspěvky a nabízí pracovní místa. Přitom délka azylového řízení není o moc kratší než v jiných evropských zemích a finská ekonomika je čtvrtý rok v útlumu.

"Netuším, kde se ty zvěsti vzaly," řekla mluvčí finského imigračního úřadu Hanna Kauttová.

Azylové řízení trvá prý v průměru déle než šest měsíců, v sousedním Švédsku osm. Úřady navíc dočasně pozastavily rozhodování o žádostech podaných Iráčany a Somálci, protože se čeká na nový posudek o bezpečnostní situaci v jejich zemích.

Iráčané, kteří jsou ještě na cestě, ale ze svého přesvědčení o výhodách Finska neustupují. Skupina, jež nedávno dorazila do Malmö z Dánska, směřuje dál do Finska. "Jakmile se situace ve vaší zemi zlepší, Švédsko vás pošle zpět a vy přijdete o peníze a o všechno. Finsko je ale dobré. Budu tam rád, v Iráku o něm všichni mluví," řekl třiadvacetiletý Ghaním.

Začínají se však ozývat nesouhlasné hlasy, protože mnozí, kdo se po strastiplné cestě Evropu dostali až na sever, se obrátili a odjeli zas na jih.

Abú Dašír z Bagdádu napsal na Facebooku, že nedoporučuje nikomu cestovat na sever. "Je to tady hrozné. Ano, je tady bezpečno, ale záchody jsou špinavé, není tu oblečení, jídlo je drahé, v táboře ho dávají jenom málo, takže není dost ani pro dítě," píše.

Další pak napsali, že úřady uprchlíky nevítají srdečně, podpora je malá a v chladném Finsku nedostatečná.

Protože i tato propaganda se šíří, naskočili minulý týden pasažéři čtyř autobusů s uprchlíky, kteří projeli Švédskem, rychle zpět do autobusů, když zjistili, že přejeli neoznačenou finskou hranici. Možná se dověděli o protestu, při němž 19. září Finové demonstrovali proti přijímání uprchlíků na hranici s heslem Zastavte islámskou invazi.

Minulý týden přivítali lidé se světlicemi a troubením autobus s uprchlíky. Jeden z nich měl na hlavě vysokou čepici nápadně se podobající těm, jaké se spojují s Kukluxklanem. Vláda tyto rasistické protesty důrazně odsoudila.

Protest proti uprchlíkům ve finském Lahti.
Protest proti uprchlíkům ve finském Lahti. | Foto: Reuters

Finsko má mezi severskými zeměmi nejnižší podíl uprchlíků. Jen šest procent jeho obyvatel pochází z ciziny, ve Švédsku je to 16 procent lidí. Právě proto si Finsko vybral sedmadvacetiletý boxer z Bagdádu Sajf Husajn, který do Helsinek dorazil před dvěma měsíci. "Finsko je krásné, malé a milé," řekl. Ve Švédsku ani Německu zůstat nechtěl, protože "je tam moc uprchlíků a není tam už místo".

Když 22. září přijelo rekordních 645 uchazečů o finský azyl, prohlásil premiér Juha Sipilä, že příval uprchlíků je "vážnější a složitější problém" než churavějící ekonomika.

 

Právě se děje

před 47 minutami

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 370,2 miliardy korun

Státní dluh stoupl v prvním čtvrtletí o 370,2 miliardy korun na 2,42 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Za růstem dluhu je především vydávání státních dluhopisů ministerstvem financí s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Sněmovna zvýšila schodek v únoru kvůli dopadům šíření koronaviru a daňových změn z 320 na 500 miliard korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 226 121 korun.

Ministerstvo informovalo, že v prvním čtvrtletí umístilo na domácím finančním trhu státní dluhopisy za 231,8 miliardy korun, a plně tak pokrylo korunové splátky státního dluhu v letošním roce a zároveň částečně předfinancovalo letošní schodek státního rozpočtu.

Na financování státního dluhu bude letos potřebovat 728,4 miliardy korun. To je o 182,1 miliardy korun více, než úřad původně plánoval v prosincové Strategii financování a řízení státního dluhu na rok 2021. Za růstem je především zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 320 na 500 miliard korun kvůli dopadům pandemie a změnám daní.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Komise potvrdila, že bývalý šéf slovenské policie spáchal sebevraždu

Komise zřízená slovenskou ministryní spravedlnosti potvrdila, že vazebně stíhaný bývalý šéf slovenské policie Milan Lučanský zemřel na konci loňského roku po pokusu sebevraždu. Novinářům to řekl Tomáš Čitbaj, šéf komise, jejímiž členy byli i zástupci opozice či někdejší česká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Lučanský byl ve vazbě kvůli obvinění z korupce.

"Komise nezjistila skutečnosti, které by zpochybnily informaci, že příčinou smrti bylo sebepoškození pana Lučanského, tedy pokus o sebevraždu," uvedl Čitbaj. Dodal, že tento závěr podpořilo při hlasování 14 členů komise, dva opoziční poslanci byli proti a jeden zákonodárce nehlasoval.

Zdroj: ČTK
Další zprávy