


Finsko v pondělí oficiálně dokončilo dvě stovky kilometrů dlouhý plot na hranici s Ruskem. Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová na tiskové konferenci v pohraniční karelské obci Nuijamaa podle finské televize YLE prohlásila, že bariéra znamená posílení evropské bezpečnosti vzhledem k ruským hybridním hrozbám. Zároveň uvedla, že v budoucnu možná bude nutné plot prodloužit.

Finsko, které s Ruskem sdílí pozemní hranici o délce 1344 kilometrů, začalo s výstavbou pohraničního plotu v dubnu 2023. Severská země se pro bariéru rozhodla poté, co opakovaně obvinila Rusko, že ke společné hranici dopravuje žadatele o azyl s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva takové obvinění popřela.
Rantanenová v pondělí řekla, že stavba plotu byla nezbytná, neboť po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se výrazně změnila bezpečnostní situace v Evropě. Poukázala také na další ruské vlivové a hybridní operace. „V takové situaci se každý stát musí postarat o svou bezpečnost a o nedotknutelnost svých hranic,“ řekla.
Ministryně dále uvedla, že po určité době Finsko vyhodnotí, zda není nutné plot prodloužit. „Co obzvláště potřebujeme, jsou fondy Evropské unie pro východní členské státy, aby takovéto projekty mohly být financovány,“ dodala.
Od konce roku 2023, kdy Finsko uzavřelo hraniční přechody pro cestující, do země přes Rusko nevstoupil prakticky žádný migrant, Helsinky však rozhodnutí postavit plot hájí. V roce 2023 přes Rusko přicestovalo do Finska asi 1300 žadatelů o azyl z třetích zemí, především ze Sýrie a Somálska. Podobné zkušenosti s cestami migrantů mají Polsko, Litva a Lotyšsko, kde se žadatelé o azyl ze třetích zemí snažili hranice překročit z Běloruska, které je ruským spojencem.
Finský plot, který podle odhadů stál 380 milionů eur (24,2 miliardy Kč), je rozdělen na několik částí. Pilotní úsek země vybudovala u Imatry. Nejdelší část, která měří zhruba 140 kilometrů, je na jihovýchodní hranici. Asi 35 kilometrů má bariéra v Severní Karélii a další sekce o 25 kilometrech stojí v Laponsku a v provincii Kainuu.



Spisovatel Petr Stančík se ostře pustil do Radky Denemarkové kvůli jejímu vystoupení na knižním veletrhu ve Frankfurtu. Její kritiku ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) považuje za konformní a její obavy o svobodu slova vidí úplně jinak. „Na tom projevu nic odvážného nebylo,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Podle něj se z kritiky ministra stal v kulturním prostředí téměř povinný rituál.









České fotbalové kluby se po velmi nepovedeném týdnu v evropských pohárech propadly v žebříčku národních koeficientů UEFA na 12. příčku a jejich šance na umístění v první desítce výrazně klesly.



Prvním gólem v sezoně a zároveň rozdílovým přispěl Pavel Šulc k výhře fotbalistů Lyonu 3:2 nad Crystal Palace ve čtvrtečním utkání ligové fáze Evropské ligy.