


Finsko v pondělí oficiálně dokončilo dvě stovky kilometrů dlouhý plot na hranici s Ruskem. Finská ministryně vnitra Mari Rantanenová na tiskové konferenci v pohraniční karelské obci Nuijamaa podle finské televize YLE prohlásila, že bariéra znamená posílení evropské bezpečnosti vzhledem k ruským hybridním hrozbám. Zároveň uvedla, že v budoucnu možná bude nutné plot prodloužit.

Finsko, které s Ruskem sdílí pozemní hranici o délce 1344 kilometrů, začalo s výstavbou pohraničního plotu v dubnu 2023. Severská země se pro bariéru rozhodla poté, co opakovaně obvinila Rusko, že ke společné hranici dopravuje žadatele o azyl s cílem vyvolat migrační krizi. Moskva takové obvinění popřela.
Rantanenová v pondělí řekla, že stavba plotu byla nezbytná, neboť po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se výrazně změnila bezpečnostní situace v Evropě. Poukázala také na další ruské vlivové a hybridní operace. „V takové situaci se každý stát musí postarat o svou bezpečnost a o nedotknutelnost svých hranic,“ řekla.
Ministryně dále uvedla, že po určité době Finsko vyhodnotí, zda není nutné plot prodloužit. „Co obzvláště potřebujeme, jsou fondy Evropské unie pro východní členské státy, aby takovéto projekty mohly být financovány,“ dodala.
Od konce roku 2023, kdy Finsko uzavřelo hraniční přechody pro cestující, do země přes Rusko nevstoupil prakticky žádný migrant, Helsinky však rozhodnutí postavit plot hájí. V roce 2023 přes Rusko přicestovalo do Finska asi 1300 žadatelů o azyl z třetích zemí, především ze Sýrie a Somálska. Podobné zkušenosti s cestami migrantů mají Polsko, Litva a Lotyšsko, kde se žadatelé o azyl ze třetích zemí snažili hranice překročit z Běloruska, které je ruským spojencem.
Finský plot, který podle odhadů stál 380 milionů eur (24,2 miliardy Kč), je rozdělen na několik částí. Pilotní úsek země vybudovala u Imatry. Nejdelší část, která měří zhruba 140 kilometrů, je na jihovýchodní hranici. Asi 35 kilometrů má bariéra v Severní Karélii a další sekce o 25 kilometrech stojí v Laponsku a v provincii Kainuu.



Ruský prezident Vladimir Putin má větší zájem dohodnout se než hlava ukrajinského státu Volodymyr Zelenskyj. V pondělí to prohlásil americký prezident Donald Trump, napsala v noci na dnešek agentura DPA. Trump také na otázku dodržování jím oznámeného energetického příměří řekl, že jeho porušování vidí na obou stranách. Ukrajina od února 2022 čelí ruské invazi.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Fotbalisté Slavie v druhém kole hlavní fáze Ligy mistrů podlehli v Baku nováčkovi soutěže Sabahu 0:2. Po bezbrankovém poločase otevřel skóre Kaheem Parris a v závěru zisk tří bodů pojistil Joy-Lance Mickels. Pražané nenaplnili roli favorita a jsou vůbec prvním českým týmem, který v dosavadních 13 pohárových duelech s ázerbájdžánskými soupeři prohrál.



Přes 50 tisíc mrtvých a zraněných. Takové ztráty podle zdrojů NATO eviduje ruská armáda za jediný měsíc. Z toho 28 tisíc představují vojáci, kteří zemřeli. Ukrajinské ztráty za stejné období přitom byly přibližně desetkrát nižší, okolo 5000. Celkové ztráty Ruska od února 2022 čítají skoro 1,6 milionu lidí. Moskva pokračuje v útocích, snaží se dobýt poslední ukrajinské pevnosti na Donbasu.



Operace papeže Lva XIV. v úterý odpoledne dopadla dobře, uvedl podle agentur DPA a AP v prohlášení Vatikán. Lékaři mu odstranili malý plicní uzel. Zotavovat se bude asi týden. Pro jednasedmdesátiletého papeže šlo o první větší zdravotní problém od nástupu do čela katolické církve loni v květnu.