V Sýrii právě probíhá finální bitva s takzvaným Islámským státem (IS). Arabsko-kurdské jednotky Syrských demokratických sil (SDF) hlásí, že brzy mohou vymazat IS z mapy. Zmizí tím ale úplně?
Pokud zmizí ono hodně maličké souvislé území ovládané IS, samozřejmě v symbolické rovině budeme moci tvrdit, že zmizel kvazistát zvaný Islámský stát, který v jednu chvíli zahrnoval třetinu až čtvrtinu území Iráku a Sýrie.
Ale určitě nezmizí všichni ti bojovníci a hlavně jejich ideologie. Všechno se to jen přeskupí a přemístí jinam. Na to poukazují i američtí diplomaté či představitelé ozbrojených složek.
Ani fyzická likvidace jejich území neznamená úplné vítězství nad jejich ideologií.
Znamená to, že boj proti IS neustane? Jakou bude mít podobu?
Bohužel řada politiků se daleko častěji drží symbolů než reality. Před nějakými čtyřmi lety se stanovilo, že největším zlem světa je IS, tak se bojuje proti této organizaci. Ale daleko zásadnější je podhoubí, ve kterém tato ideologie vůbec mohla vzniknout. Ta se dříve nebo později vynoří pod nějakým jiným názvem. Podobně se do ústraní odsunula al-Káida a nahradil ji IS. Dnes se radujeme, ale brzy uslyšíme o něčem podobném.
Diehard jihadists have blocked roads out of the last scrap of their Islamic State group "caliphate" in Syria, US-backed forces fighting them said Sunday, preventing hundreds of civilians from fleeing https://t.co/8YqmUIWoxs pic.twitter.com/stTZNk3te7
— AFP news agency (@AFP) February 17, 2019
V Sýrii už teď podle SDF bojuje jen pár stovek fanatiků. Jistě se ale najde spousta dalších lidí, kteří IS podporovali. Představují nějaké riziko?
Samozřejmě. Na území spravovaném Islámským státem žilo civilní obyvatelstvo, které mu na mnoha místech vyslovilo loajalitu. Víme, že někteří kmenoví vůdci se k IS přidali. Někteří lidé džihádisty považovali za sílu, která je lépe ochrání než třeba jiné takzvaně umírněné povstalecké frakce.
Byla doba, kdy v severní Sýrii zuřily takové boje mezi povstaleckými skupinami, že Syřané utíkali hledat útočiště nejen do zahraničí, ale dokonce i na území IS. Existují lidé, pro které IS není taková symbolická hrozba jako pro nás. Pro některé obyvatele Sýrie a Iráku představoval ochranu před vnějšími hrozbami, ať už před syrským režimem, šíitskou vládou v Iráku, nebo před Američany nebo Turky. Vize, že IS je jen teroristická organizace, je zkreslená.
Může se stát, že vojenská porážka IS zradikalizuje islamistické buňky v Evropě?
Toho bych se nebál. Nelze vyloučit, že někdo v Evropě zaútočí ve jménu IS. Myslím si ale, že to nebude souviset se situací v Sýrii. Tito lidé žijící v západní Evropě jsou sice podněcováni zprávami z Blízkého východu, vidí rozbombardované vesnice, ale více reagují na místní podmínky a evropskou realitu. Útočí na naši podstatu. My jsme pro ně zvrhlá a zkorumpovaná společnost a to je daleko nosnější myšlenka.
Je pravda, že k celé řadě teroristických útoků v Evropě se přihlásil IS, ale často to udělal až zpětně. V mnoha případech šlo o osamělé vlky, kteří se k IS třeba sami přihlásili. Nikdo nechce vraždit sám, aby pak byl označen za blázna a fanatického ztroskotance.
Co bude porážka IS - ať už symbolická - znamenat pro vývoj konfliktu v Sýrii?
Z hlediska občanské války v Sýrii je tohle už jen okrajová záležitost. Daleko důležitější pro budoucnost Sýrie je například summit v Soči mezi ruským, íránským a tureckým prezidentem. To jsou lidé, kteří vyjednávají politickou budoucnost Sýrie. To, že někde v poušti u iráckých hranic bojují poslední skupiny Islámského státu, není rozhodující. Rozhodující je mocenské rozdělení a poražení posledních povstalců, teroristů v Idlíbu.
Bude poslední vyhraná bitva s IS znamenat pro USA a Západ finální vítězství, po kterém se ze Sýrie stáhnou?
Není to jednoznačné. Viděli jsme, že když Donald Trump na konci roku tvrdil, že v Sýrii už není proti komu bojovat a USA by se měly stáhnout, ministr zahraničí James Mattis s ním nesouhlasil a rezignoval. Panuje tam hluboká neshoda.
Mnozí říkají, že válka není skončená, protože bojovníci IS jsou v zemi stále rozptýleni. Mají svého velitele, své zdroje a svou ideologii. Poraženi nejsou.
Co podle vás teď bude se zakladatelem IS Abú Bakrem Bagdádím, který se podle posledních zpráv zřejmě ukrývá někde v syrské poušti u iráckých hranic?
Předpokládám, že i když bude IS poražen, bude se Západ snažit ho najít. Nebude to ale jednoduché, tito lidé dokážou nepozorovaně cestovat na Blízkém východě i za pomocí tajných služeb. Připomněl bych případ vůdce afghánského hnutí Tálibán mully Umara, o jehož smrti jsme se dozvěděli až s dvouletým zpožděním.
