Chtějí u nás nový chalífát, bojí se Filipínci. Vliv Islámského státu v jihovýchodní Asii roste

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
30. 5. 2017 17:08
Filipínská armáda bojuje už týden s islamisty, kteří obsadili převážně muslimské město na jižním ostrově Mindanao. Tamní úřady se obávají, že v zemi vzniká nová buňka této teroristické organizace. Boje se svou intenzitou liší od dosavadních konfliktů na Filipínách a mezi islamisty bylo podle prezidenta Rodriga Duterteho i několik cizinců. Odborníci varují, že Islámský stát se pokusí vytvořit novou baštu v jihovýchodní Asii poté, co mu slábnou pozice v Sýrii a Iráku na Blízkém východě.
Filipínská armáda ve městě Marawi, které obsadili radikální islamisté hlásící se k Islámskému státu.
Filipínská armáda ve městě Marawi, které obsadili radikální islamisté hlásící se k Islámskému státu. | Foto: Reuters

Manila - Do převážně muslimského města Marawi na jižním filipínském ostrově Mindanao vtrhly 24. května asi dvě stovky maskovaných ozbrojenců.

V ulicích se rozhořela bitva a obyvatelé se v šoku rozprchli do svých domovů. Střelba k nim doléhala až do následujícího rána.

To už téměř na každém rohu ve městě vlála černá vlajka takzvaného Islámského státu (IS).

Takhle popsal události americké stanici CNN místní obyvatel Chico Usman, který z města posléze uprchl. Stejně jako tisíce dalších obyvatel. 

Už téměř týden zasahuje ve městě filipínská armáda. Zemřelo přes sto lidí, včetně několika civilistů.

Boje s islamistickými skupinami ale nejsou na jihu Filipín ojedinělé. Ostrov Mindanao je muslimskou enklávou v jinak převážně křesťanské zemi. Desítky let tu řádí separatistické skupiny, které bojují za autonomii jižní muslimské oblasti země.

Od roku 2013 zde působí skupina Maute, která se hlásí k Islámskému státu.

Dohnat Sýrii a Irák

Teď ale filipínští islamisté zašli ještě dál. Snaží se získat oficiální uznání coby regionální pobočka této teroristické organizace.

K získání takového postavení jim měla pomoci série bombových útoků, které údajně ve městě Marawi plánovali uskutečnit v průběhu muslimského svatého měsíce ramadánu. Ten letos začal 27. května.

Marawi je považováno za srdce islámské víry na ostrově.

"Chtěli světu ukázat, že zde existuje pobočka IS, která dokáže způsobit takovou vlnu násilí, jakou můžeme vidět v Sýrii a Iráku," vysvětlil agentuře AP filipínský generál Eduardo Ano.

Boje na pozadí mešity ve městě Marawi.
Boje na pozadí mešity ve městě Marawi. | Foto: Reuters

Zatímco v Sýrii a Iráku IS oslabují nálety mezinárodní koalice, filipínský ostrov by se podle některých hlasů mohl stát novou baštou islamistických radikálů.

"Islámský stát se v Sýrii a Iráku zmenšuje, decentralizuje se v oblastech Asie a Blízkého východu. Jedinou oblastí, kde naopak expanduje, je jihovýchodní Asie. A Filipíny jsou jeho těžištěm," uvedl například bezpečnostní expert ze singapurské univerzity Rohan Gunaratna.

Aktuální vlnu násilí na Filipínách zřejmě odstartovala nepodařená vojenská operace, která cílila na Isnilona Hapilona. Ten byl loni jmenován emírem Islámského státu pro jihovýchodní Asii.

Hapilon ale během operace unikl a jeho stoupenci obsadili právě město Marawi, kde žije na 200 tisíc obyvatel.

Nová buňka Islámského státu

Podle informací agentury Reuters ve městě bojovalo dokonce 400 až 500 islamistů, z nichž až čtyřicítka mohla pocházet ze zahraničí - a to včetně Blízkého východu

Podle filipínského prezidenta Rodriga Duterteho jsou zahraniční bojovníci důkazem, že na ostrově vznikla buňka Islámského státu.

Filipínské armádě se za šest krvavých dní podařilo získat zpět asi 70 procent města.

Islamisté dokázali tak dlouho odolávat díky dobré vyzbrojenosti a hlavně neobvyklé houževnatosti. V zemi roste strach, že na jižních ostrovech skutečně nabírá na vlivu ideologie Islámského státu.

V posledních letech se jednotlivé islamistické buňky na Filipínách začaly spojovat s radikály v Indonésii a Malajsii.

Násilí, které nyní vypuklo na ostrově Mindanao, podle státního prokurátora Josého Calidy už není jen vzbouřením Filipínců. "Jde o invazi zahraničních teroristů," prohlásil s tím, že podle něj chtějí z ostrova udělat součást chalífátu.

Militantní vůdce Hapilon se nicméně stále ukrývá a filipínská armáda po něm nepřestává pátrat.

Tento radikální kazatel slíbil věrnost Islámskému státu už v roce 2014. Nyní vede alianci asi deseti organizací, včetně sílící skupiny Maute.

V celé jihovýchodní Asii vyjádřilo oddanost vůdci IS Abú Bakr Al-Bagdádímu už přes 60 islamistických skupin. Oblast ostrova Mindanao je podle odborníků obzvláště riziková. Nachází se jen několik hodin cesty od indonéské hranice.

Spolupráci se skupinami v tomto regionu prohloubil i sám Islámský stát.

"Příznivci Islámského státu v tomto regionu (jihovýchodní Asie) byli vyzváni, aby se připojili k bojům na Filipínách, pokud nemohou odcestovat do Sýrie," řekl americkému listu The New York Times Sidney Jones z Institutu pro analýzu konfliktů v indonéské Jakartě.

Ačkoliv se území ovládané Islámský státem v Iráku zmenšuje, do některých měst a vesnic se lidé po válce nevracejí. | Video: Martin Novák, Jakub Plíhal
 

Právě se děje

před 18 minutami

Jihokorejský ministr, který měl řešit korupci ve vládě, kvůli vlastním skandálům nabídl rezignaci. V úřadu byl od začátku září

Nový jihokorejský ministr spravedlnosti Čo Kuk, jehož jmenování kvůli korupčnímu skandálu jeho rodiny vyvolalo v zemi demonstrace a otřáslo místní liberální vládou, dnes nabídl rezignaci. Informovaly o tom dnes agentury Reuters a AP. Zatím podle nich není jasné, zda jihokorejský prezident Mun Če-in demisi přijme.

Hlava státu Čoa jmenovala do funkce 9. září, jeho hlavním úkolem bylo dovést do konce reformu prokuratury. Cílem reformy je poskytnout více pravomocí policii a vytvořit zvláštní agenturu, která by se zabývala korupčními kauzami vysoce postavených vládních činitelů.

Příchod dřívějšího prezidentova poradce pro občanské záležitosti a profesora práva vyvolal protesty, protože úřady vyšetřují finanční investice jeho rodiny a také sporné přijetí jeho dcery na univerzitu. V Soulu ale manifestovali i Čoovi příznivci, kteří kauzu označovali za umělou a hon na čarodějnice. Sám Čo popírá, že by se dopustil něčeho nezákonného.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Svíce u Gottovy vily na Bertramce se na přání rodiny zatím odklízet nebudou

Termín úklidu byl na přání rodiny odložen, zatím není známo na kdy. Lidé začali chodit spontánně k vile 2. října, kdy bylo oznámeno úmrtí osmdesátiletého zpěváka. Místo zaplavili svíčkami, květinami, vzkazy, fotografiemi, plyšáky, balonky a dalšími předměty.

"Na přání rodiny se termín úklidu pietního místa Nad Bertramkou posouvá, přesný termín zatím není znám. Vše řeší hlavní město Praha přímo s rodinou," napsala mluvčí TSK Lišková.

před 50 minutami

Čínský vývoz i dovoz v září klesly více, než se čekalo, může za to slabší celosvětová poptávka a americká cla

Vývoz z Číny v září klesl více, než se čekalo a dovoz se snížil již pátý měsíc za sebou. Na vývoz má negativní dopad slabší globální poptávka a rostoucí americká cla na čínské zboží. Pokles dovozu pak ukazuje, že domácí poptávka je slabá. Druhá největší ekonomika světa tak bude zřejmě potřebovat další stimulaci ekonomiky, napsala agentura Reuters.

Vývoz ze země se v září podle údajů celního úřadu snížil meziročně o 3,2 procenta, zatímco analytici čekali pokles jen o tři procenta. Dovoz se pak propadl o 8,5 procenta místo očekávaných 5,2 procenta.

Bilance zahraničního obchodu však skončila v přebytku 39,65 miliardy USD (928,2 miliardy korun). V srpnu přebytek činil 34,84 miliardy USD a analytici čekali, že se sníží na 33,3 miliardy USD. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy