


Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.

Operování nejnovější ruské stíhačky nad městem potvrdili na sociálních sítích místní obyvatelé, kteří zachytili siluetu letounu na obloze. Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ následně zveřejnil záběry, ze kterých je patrné, že Su-57 drony sice pronásledoval, ale zlikvidoval pouze jediný z nich, zatímco ostatní pokračovaly ke svému cíli.
Tím byla omská rafinerie – největší zařízení svého druhu v zemi. V roce 2024 zpracovala 22 milionů tun ropy (zhruba 440 tisíc barelů denně) a vyprodukovala přibližně pět milionů tun benzinu a osm milionů tun nafty. Agentura Reuters i ukrajinské monitorovací kanály potvrdily, že provoz celého závodu se po útoku zastavil. Informace o přesném rozsahu škod a konkrétních zasažených jednotkách se však liší.
Pro Kyjev se zároveň jedná o jeden z nejhlubších úderů na ruském území. Omsk leží na jihozápadní Sibiři a tamní rafinerie je od ukrajinských hranic vzdálená přibližně tři tisíce kilometrů.
Stíhačky Su-57 patří k nejvzácnějším ruským bojovým letounům. Podle Kyiv Post má Moskva k dispozici zhruba 30 strojů, což výrazně zaostává za původními plány, které počítaly s dodáním dalších 76 kusů do roku 2027. Do bojových operací nad Ukrajinou je ruské velení nasazuje jen výjimečně, patrně kvůli obavám ze sestřelení.
Server Defense Express s odkazem na nedávnou analýzu webu The War Zone uvedl, že nasazení letounu u Omsku navazuje už na dříve zveřejněné fotografie, ze kterých vyplývá, že ruské letectvo nově využívá Su-57 především právě k ničení dronů.
Na starších snímcích má Su-57 pod křídly zavěšené rakety R-73. Ty sice pomáhají „lovit“ drony, ale kvůli umístění mimo vnitřní šachty stroj přichází o svou hlavní výhodu, tedy neviditelnost pro radary. Stroj byl navíc pro tyto účely dovybaven kontejnerem s elektrooptickým systémem 101KS-N, který usnadňuje vyhledávání malých vzdušných cílů.
Kreml se zároveň snaží najít pro platformu Su-57 širší uplatnění. Nedávno proto například testoval dvoumístnou variantu určenou primárně pro export, který by mohl přinést potřebné finance válkou zatížené ruské ekonomice. Starší patenty k této verzi naznačují, že by letoun mohl fungovat jako vzdušné velitelské stanoviště pro koordinaci dalších letadel i dronů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byly stíhačky Su-57 prokazatelně zasaženy již dvakrát – poprvé v červnu 2024 a podruhé v dubnu 2026. V obou případech se nacházely na zemi.



První velký test má před sebou hnutí Naše Česko jihočeského hejtmana Martina Kuby. V říjnových komunálních a senátních volbách bude usilovat o posty ve 130 městech a obcích v Česku a o čtyři křesla v horní komoře parlamentu. Důležité jsou ale pro Kubu především domácí jižní Čechy, z krajských měst to hnutí zkusí jen ve třech.



Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Zachraňovat je musel policejní vrtulník. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.



Wimbledonská finalistka Karolína Muchová po menším operačním zákroku vynechá další tenisový turnaj, po Torontu bude chybět i v Cincinnati.



Moldavsko, nejchudší země Evropy, znovu svírá energetická krize, politické spory i rostoucí nedůvěra veřejnosti. Nový premiér Vasile Tofan slibuje liberální reformy. Jenže v zemi, kde třetina obyvatel žije v chudobě, se rychlá řešení hledají těžko. V reportáži přímo z moldavského hlavního města popisujeme, jak vypadá situace v zemi deset měsíců po klíčových volbách.



Jiří Lehečka dohrál na Masters v Montrealu v osmifinále. Rafaelu Jódarovi podlehl 3:6, 3:6, český tenista udělal 34 nevynucených chyb.