


Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.

Operování nejnovější ruské stíhačky nad městem potvrdili na sociálních sítích místní obyvatelé, kteří zachytili siluetu letounu na obloze. Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ následně zveřejnil záběry, ze kterých je patrné, že Su-57 drony sice pronásledoval, ale zlikvidoval pouze jediný z nich, zatímco ostatní pokračovaly ke svému cíli.
Tím byla omská rafinerie – největší zařízení svého druhu v zemi. V roce 2024 zpracovala 22 milionů tun ropy (zhruba 440 tisíc barelů denně) a vyprodukovala přibližně pět milionů tun benzinu a osm milionů tun nafty. Agentura Reuters i ukrajinské monitorovací kanály potvrdily, že provoz celého závodu se po útoku zastavil. Informace o přesném rozsahu škod a konkrétních zasažených jednotkách se však liší.
Pro Kyjev se zároveň jedná o jeden z nejhlubších úderů na ruském území. Omsk leží na jihozápadní Sibiři a tamní rafinerie je od ukrajinských hranic vzdálená přibližně tři tisíce kilometrů.
Stíhačky Su-57 patří k nejvzácnějším ruským bojovým letounům. Podle Kyiv Post má Moskva k dispozici zhruba 30 strojů, což výrazně zaostává za původními plány, které počítaly s dodáním dalších 76 kusů do roku 2027. Do bojových operací nad Ukrajinou je ruské velení nasazuje jen výjimečně, patrně kvůli obavám ze sestřelení.
Server Defense Express s odkazem na nedávnou analýzu webu The War Zone uvedl, že nasazení letounu u Omsku navazuje už na dříve zveřejněné fotografie, ze kterých vyplývá, že ruské letectvo nově využívá Su-57 především právě k ničení dronů.
Na starších snímcích má Su-57 pod křídly zavěšené rakety R-73. Ty sice pomáhají „lovit“ drony, ale kvůli umístění mimo vnitřní šachty stroj přichází o svou hlavní výhodu, tedy neviditelnost pro radary. Stroj byl navíc pro tyto účely dovybaven kontejnerem s elektrooptickým systémem 101KS-N, který usnadňuje vyhledávání malých vzdušných cílů.
Kreml se zároveň snaží najít pro platformu Su-57 širší uplatnění. Nedávno proto například testoval dvoumístnou variantu určenou primárně pro export, který by mohl přinést potřebné finance válkou zatížené ruské ekonomice. Starší patenty k této verzi naznačují, že by letoun mohl fungovat jako vzdušné velitelské stanoviště pro koordinaci dalších letadel i dronů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byly stíhačky Su-57 prokazatelně zasaženy již dvakrát – poprvé v červnu 2024 a podruhé v dubnu 2026. V obou případech se nacházely na zemi.



Rusko v úterý propustilo Američana Roberta Gilmana, který v tamním vězení strávil více než čtyři roky poté, co byl obviněn z napadení policisty. Ruský prezident Vladimir Putin mu s ohledem na špatný zdravotní stav udělil milost z humanitárních důvodů, uvedli američtí činitelé. Americký prezident Donald Trump propuštění Gilmana ocenil na sociální síti Truth Social.



Špioni izraelské tajné služby Mossad v minulosti mnohokrát navštívili íránské jaderné zařízení ve Fordo, aby mu lépe porozuměli. V úterý to podle agentury AFP na konferenci ve městě Safed uvedl bývalý šéf služby Josi Cohen, aniž by upřesnil, kdy se tak stalo či o jaké špiony se jednalo. Cohen vedl Mossad v letech 2015 až 2021.



Evropská pravicová politika má nový úkaz. Je jím strana založená italským generálem ve výslužbě Robertem Vannaccim. Ten rychle nabírá voliče nespokojené s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, kteří s ním souhlasí v tom, že „opustila pravici“. Itálii přitom už příští rok čekají parlamentní volby a není vyloučené, že Meloniová bude nakonec Vannacciho potřebovat k sestavení vlády.



Petrochemický komplex ZapSibNěftěchim v Tobolsku na západní Sibiři, největší závod na výrobu zkapalněného ropného plynu (LPG) v Rusku, který se stal v noci na pondělí terčem ukrajinského dronového útoku, byl při úderu poškozen. Podle jednoho zdroje byl tento podnik, jenž zastupuje zhruba dvě pětiny celkové ruské produkce LPG, zcela odstaven na dobu neurčitou kvůli vyhodnocování škod.



Právě dnes vyprší Markétě Vondroušové lhůta na podání odvolání k Mezinárodní sportovní arbitráži, která je poslední šancí na změnu čtyřletého trestu za odmítnutí dopingové kontroly. Podle bývalé šampionky Kim Clijstersové by bylo fér, kdyby se trest Češce nakonec znatelně snížil. Vinu za incident z prosince minulého roku totiž nevidí pouze u ní.