Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.
Operování nejnovější ruské stíhačky nad městem potvrdili na sociálních sítích místní obyvatelé, kteří zachytili siluetu letounu na obloze. Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ následně zveřejnil záběry, ze kterých je patrné, že Su-57 drony sice pronásledoval, ale zlikvidoval pouze jediný z nich, zatímco ostatní pokračovaly ke svému cíli.
Tím byla omská rafinerie – největší zařízení svého druhu v zemi. V roce 2024 zpracovala 22 milionů tun ropy (zhruba 440 tisíc barelů denně) a vyprodukovala přibližně pět milionů tun benzinu a osm milionů tun nafty. Agentura Reuters i ukrajinské monitorovací kanály potvrdily, že provoz celého závodu se po útoku zastavil. Informace o přesném rozsahu škod a konkrétních zasažených jednotkách se však liší.
Pro Kyjev se zároveň jedná o jeden z nejhlubších úderů na ruském území. Omsk leží na jihozápadní Sibiři a tamní rafinerie je od ukrajinských hranic vzdálená přibližně tři tisíce kilometrů.
Elitní stíhačka jako lovec dronů
Stíhačky Su-57 patří k nejvzácnějším ruským bojovým letounům. Podle Kyiv Post má Moskva k dispozici zhruba 30 strojů, což výrazně zaostává za původními plány, které počítaly s dodáním dalších 76 kusů do roku 2027. Do bojových operací nad Ukrajinou je ruské velení nasazuje jen výjimečně, patrně kvůli obavám ze sestřelení.
Server Defense Express s odkazem na nedávnou analýzu webu The War Zone uvedl, že nasazení letounu u Omsku navazuje už na dříve zveřejněné fotografie, ze kterých vyplývá, že ruské letectvo nově využívá Su-57 především právě k ničení dronů.
Na starších snímcích má Su-57 pod křídly zavěšené rakety R-73. Ty sice pomáhají „lovit“ drony, ale kvůli umístění mimo vnitřní šachty stroj přichází o svou hlavní výhodu, tedy neviditelnost pro radary. Stroj byl navíc pro tyto účely dovybaven kontejnerem s elektrooptickým systémem 101KS-N, který usnadňuje vyhledávání malých vzdušných cílů.
Rusko hledá pro letouny další využití
Kreml se zároveň snaží najít pro platformu Su-57 širší uplatnění. Nedávno proto například testoval dvoumístnou variantu určenou primárně pro export, který by mohl přinést potřebné finance válkou zatížené ruské ekonomice. Starší patenty k této verzi naznačují, že by letoun mohl fungovat jako vzdušné velitelské stanoviště pro koordinaci dalších letadel i dronů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byly stíhačky Su-57 prokazatelně zasaženy již dvakrát – poprvé v červnu 2024 a podruhé v dubnu 2026. V obou případech se nacházely na zemi.
Mohlo by vás také zajímat: Hádající se řidiči v Rusku se napadají u benzinových stanic a řeší limity na tankování
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.