


Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.

Operování nejnovější ruské stíhačky nad městem potvrdili na sociálních sítích místní obyvatelé, kteří zachytili siluetu letounu na obloze. Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ následně zveřejnil záběry, ze kterých je patrné, že Su-57 drony sice pronásledoval, ale zlikvidoval pouze jediný z nich, zatímco ostatní pokračovaly ke svému cíli.
Tím byla omská rafinerie – největší zařízení svého druhu v zemi. V roce 2024 zpracovala 22 milionů tun ropy (zhruba 440 tisíc barelů denně) a vyprodukovala přibližně pět milionů tun benzinu a osm milionů tun nafty. Agentura Reuters i ukrajinské monitorovací kanály potvrdily, že provoz celého závodu se po útoku zastavil. Informace o přesném rozsahu škod a konkrétních zasažených jednotkách se však liší.
Pro Kyjev se zároveň jedná o jeden z nejhlubších úderů na ruském území. Omsk leží na jihozápadní Sibiři a tamní rafinerie je od ukrajinských hranic vzdálená přibližně tři tisíce kilometrů.
Stíhačky Su-57 patří k nejvzácnějším ruským bojovým letounům. Podle Kyiv Post má Moskva k dispozici zhruba 30 strojů, což výrazně zaostává za původními plány, které počítaly s dodáním dalších 76 kusů do roku 2027. Do bojových operací nad Ukrajinou je ruské velení nasazuje jen výjimečně, patrně kvůli obavám ze sestřelení.
Server Defense Express s odkazem na nedávnou analýzu webu The War Zone uvedl, že nasazení letounu u Omsku navazuje už na dříve zveřejněné fotografie, ze kterých vyplývá, že ruské letectvo nově využívá Su-57 především právě k ničení dronů.
Na starších snímcích má Su-57 pod křídly zavěšené rakety R-73. Ty sice pomáhají „lovit“ drony, ale kvůli umístění mimo vnitřní šachty stroj přichází o svou hlavní výhodu, tedy neviditelnost pro radary. Stroj byl navíc pro tyto účely dovybaven kontejnerem s elektrooptickým systémem 101KS-N, který usnadňuje vyhledávání malých vzdušných cílů.
Kreml se zároveň snaží najít pro platformu Su-57 širší uplatnění. Nedávno proto například testoval dvoumístnou variantu určenou primárně pro export, který by mohl přinést potřebné finance válkou zatížené ruské ekonomice. Starší patenty k této verzi naznačují, že by letoun mohl fungovat jako vzdušné velitelské stanoviště pro koordinaci dalších letadel i dronů.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu byly stíhačky Su-57 prokazatelně zasaženy již dvakrát – poprvé v červnu 2024 a podruhé v dubnu 2026. V obou případech se nacházely na zemi.



Na zahajovacím koncertu 33. sezony Prague Philharmonia 4. září ve Dvořákově síni Rudolfina vystoupí kanadský houslový virtuos Blake Pouliot. Českému publiku se představí poprvé.



Dva lidé v pátek ráno zemřeli při ruském dronovém útoku v severoukrajinské Sumské oblasti. Podle regionální vojenské správy je obětí 29letá žena a její devítiletý syn. Ve čtvrtek večer Rusko podniklo rozsáhlý útok na Kramatorsk a jeho předměstí, úřady hlásí jednoho mrtvého a 17 zraněných.



Česká republika má před sebou tropický víkend, v sobotu budou maximální teploty stoupat až k 36 stupňům a v neděli ještě o stupeň výše. Na západě a severu ČR by ale měly být teploty nižší, kolem 30 stupňů.



Poplach na východním křídle Severoatlantické aliance v Lotyšsku zasáhl v pátek i stovky poutníků v Agloně, kteří se před hrozbou ukryli ve sklepě katolického gymnázia. Zásah spojeneckých stíhaček NATO nakonec incident ukončil a lotyšské úřady oznámily, že nejsou hlášena žádná zranění ani škody. Podobné situace se ovšem mohou podle armády opakovat.



Oblíbený chorvatský Omiš se během noci proměnil v město v sevření plamenů. Silný vítr hnal požár k domům, stovky lidí musely pryč a nejméně 19 lidí utrpělo zranění. Na místě pomáhají také čeští policisté, kteří v Chorvatsku hlídkují s místními kolegy.