Praha - V roce 1908 bylo objeveno v Persii první velké ložisko ropy na Blízkém východě, v Itálii byl založen fotbalový klub Inter Milán, na Sibiři spadl Tunguzský meteorit a v Bolívii byli zastřeleni Butch Cassidy a Sundance Kid.
Významné věci se děly i ve Spojených státech. Podnikatel Henry Ford uvedl na automobilový trh populární model „T", bylo založeno skautské hnutí a v Západní Virginii se poprvé slavil svátek matek.
Především však ministr spravedlnosti Charles J. Bonaparte, vzdálený příbuzný císaře Napoleona, založil federální Úřad pro vyšetřování (BOI), od roku 1935 Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Přestože tato agentura, jíž se právě dnes naplňuje sto let existence, ve své historii mnohokrát pátrala v zákoutích ropného nebo automobilového průmyslu, klíčovým se pro její slávu stal jiný objev přelomu století. Byl to film.
Čtěte také: FBI buduje světovou databázi zločinců a teroristů
Sláva filmových agentů
Kdysi slavný agent Elliott Ness, který polapil krále chicagského podsvětí Al Caponeho, přežívá díky De Palmovým Neúplatným i dnes a stejně tak J. Edgar Hoover, jenž stál v čele úřadu neuvěřitelných 48 let, je tradiční postavou amerických politicko-historických dramat.
A kde by byl žánr mysteriózních dramat bez agentů Muldera a Scullyové (Akta X), Clarice Starlingové (Mlčení jehňátek) a Dalea Coopera (Městečko Twin Peaks)?
Sláva a moc FBI se začala šířit z filmového plátna už ve třicátých letech, na začátku své historie však organizace, která je dnes považována za takřka všemocnou, pracovala až překvapivě skromně.
Když ji Charles Bonaparte 26. července 1908 založil, potřeboval jen 43 agentů. Měli se zabývat těmi zločiny, které tehdy Kongres vedl jako federální. Tedy například podvodnými bankroty nebo porušováním antimonopolního zákona.
„Zločin byl tehdy považován za záležitost místního významu" napsal ve svých Tajných dějinách FBI Ronald Kessler. „Pokud došlo k porušení některého z hrstky tehdejších federálních zákonů, ministerstvo spravedlnosti... si jako vyšetřovatele vypůjčilo od ministerstva financí agenty Tajné služby."
Nedůvěra Kongresu a obávaný šéf
Kongres byl původně k myšlence federální vyšetřovací služby velmi nedůvěřivý. Zákonodárci se obávali, že by se úřad mohl stát tajnou policií v rukou toho, kdo by jí zrovna velel.
J. Edgar Hoover, který FBI šéfoval v letech 1924 až 1972, ve svých rukou poté skutečně shromáždil tak velkou moc, že se ho údajně báli i prezidenti.
Čtěte více: FBI chtěla zatýkat tisíce lidí kvůli válce v Koreji
Avšak s tím jak seznam federálních zločinů narůstal, rostl i počet agentů FBI. Úřad se zabýval i ochranou národní bezpečnosti, a tak kynul zejména v době válek.
Během čtyřicátých let se tak jeho několik stovek zaměstnanců rozrostlo na 13 tisíc.
Pád dvojčat jako selhání FBI
Mezi největší úspěchy úřadu je možno podle agentury AFP řadit vedle polapení Al Caponeho například zmaření sabotáží osmi Němců za druhé světové války na americké půdě
Z těch nedávných pak odhalení atentátníků z Oklahomy v roce 1995 a zatčení Ramzího Jusúfa, který měl na svědomí útok na Světové obchodní centrum roku 1993.
Nešťastný konec "dvojčat" z dolního Manhattanu ale stojí i za zřejmě největší prohrou FBI. Komise vyšetřující útoky z 11. 9. 2001 došla k závěru, že jim měla FBI společně se sesterskou CIA zabránit. Ani jeden z úřadů své zemi podle autorů závěrečné zprávy komise „neposloužil dobře".
Čtěte také: FBI a CIA půjdou před soud. Kvůli 11. září
