Vyhodili ji ze školy, chtěli ji zabít. Tato žena dnes vyjednává s Tálibánem

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
28. 2. 2020 20:05
Prvního ozbrojeného tálibánce spatřila na vlastní oči dnes 45letá Fawzia Koofiová v září roku 1996. "Když Tálibán zabral Kábul, studovala jsem ve městě medicínu. Viděla jsem je z mého bytu v pátém patře. Dole na ulici bojovali ozbrojenci s automatickými puškami," vypráví afghánská politička a aktivistka za ženská práva. Nyní je členkou delegace, která s Tálibánem vyjednávala mír.
Afghánské bezpečnostní složky. Ilustrační foto.
Afghánské bezpečnostní složky. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Kvůli radikálnímu hnutí Tálibán musela opustit studium medicíny. Sen, že se stane lékařkou, se rozplynul.

Jen deset dní po její svatbě skončil manžel Koofiové poprvé ve vězení - za to, že si ji vzal. Ženu z rodiny s politickými kořeny. Za mřížemi se později nakazil tuberkulózou, na kterou už na svobodě v roce 2003 zemřel. Kromě manželky po sobě zanechal i dvě dospívající dcery.

Tálibánci se Koofiovou dokonce pokusili přímo zabít, protože po nuceném pádu jejich režimu v roce 2001 úspěšně vstoupila do politiky. Stala se poslankyní a historicky vůbec první místopředsedkyní afghánského Národního shromáždění, kde se zasazovala o lepší život pro afghánské ženy.

Ze stejného důvodu byla v uplynulých měsících Koofiová jednou z mála žen v neoficiální afghánské delegaci vyjednávající s Tálibánem. "Zastupovala jsem afghánské ženy," řekla britskému serveru BBC, který ji vyzpovídal.

Radikální hnutí by mělo v sobotu před mezinárodními pozorovateli v katarském hlavním městě Dauhá podepsat mírovou dohodu se Spojenými státy, které s Tálibánem vedly paralelní rozhovory.

Ženy zmizely za zdmi domovů

Na vládu Tálibánu Koofiová vzpomíná jako na velmi bolestivé období. Po nuceném odchodu z univerzity učila další vyhozené dívky angličtinu, nejprve v Kábulu, pak se s manželem z metropole odstěhovali. "Byla to velmi depresivní doba. Jako když vás někdo chce podkopat a zabránit vám v příležitostech."

Tálibán během své vlády v letech 1996 až 2001 zakázal ženám nejen studovat, ale i pracovat. Nemohly vystupovat na veřejnosti ani opouštět dům bez doprovodu mužského příbuzného. Celé roky se ukrývaly za zdmi svých domovů nebo alespoň skrývaly tvář za burkou.

Koofiová ale tvrdí, že ona sama si nikdy burku nekoupila, protože ji nepovažuje za součást afghánské kultury.

Nicméně neuposlechnutí přísného tálibánského výkladu "islámského práva a kultury" často vedlo k trestu. "Takzvaný tálibánský úřad pro zvyky a ctnosti hlídkoval v ulicích a bil ženy, které burku nenosily," vzpomíná Koofiová. Osobně znala osoby, které byly za neposlušnost vůči přísnému výkladu islámu potrestány bičováním, nebo dokonce ukamenováním.

Ve stopách otce

Po Američany vyvolaném pádu Tálibánu v roce 2001, krátce po teroristických útocích v USA, pocítila řada žen úlevu. Znovu mohly chodit ulicemi rodné země beze strachu. Koofiová začala pracovat pro organizaci UNICEF, kde pomáhala bývalým dětským vojákům a prosazovala vzdělání pro ženy.

Pak se rozhodla následovat svého otce, který zemřel během první afghánské války (1979-1989), a vstoupila do politiky. Stejně jako on se stala poslankyní. V březnu 2010 se ji ale ozbrojenci pokusili zabít.

"Jela jsem do Nangarháru na oslavu Mezinárodního dne žen. Při cestě zpět se můj konvoj dostal pod palbu."

Koofiová také založila vlastní stranu, Hnutí za změnu pro Afghánistán. "Potřebujeme politickou přítomnost žen u moci, abychom se mohli dostat dovnitř struktur - aby naše přítomnost byla smysluplná," řekla k tomu.

I během vyjednávání s Tálibánem, kterých se zúčastnila už nejméně třikrát, se snaží připomínat, že součástí zotavování státu musí být také práva pro ženy.

"Protože naše strana měla i delegátky, navrhla jsem jim (Tálibánu), aby ke stolu také dovedli ženy. Okamžitě se začali smát," vzpomíná politička, která vystudovala diplomacii v Ženevě, na setkání s někdejšími afghánskými vládci. "Řekla jsem jim, že Afghánistán je nyní zastoupen různými názory a že země není vázána jedinou ideologií. Někteří členové delegace Tálibánu se na mě dívali. Několik si jich dělalo poznámky. Někteří se jen koukali jiným směrem."

Tálibán odmítl vyjednávat přímo s vládou z Kábulu, ale po tlaku USA a Ruska přistoupil na to, že bude hovořit alespoň s neoficiální delegací. Sám sebe se nyní snaží prezentovat jako umírněnou sílu. Dokonce v rámci svého výkladu koránu přiznává ženám i určitá práva, například vlastnická, dědická nebo právo na vzdělání či práci.

Obavy z budoucnosti

Koofiová přesto loni na podzim v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedla, že stejně jako mnoho jiných afghánských žen má z budoucnosti obavy. Na dotaz, zda se Tálibán změnil dost na to, aby byl nyní schopen akceptovat touhy nové afghánské generace, uvedla, že "změna je velmi široký pojem".

"Jejich názory na některé společenské otázky se pravděpodobně liší od doby, kdy vládli. Měli by však praktikovat a vymáhat opatření veřejně, aby ukázali, že nebudou představovat zátěž pro pokrok v Afghánistánu," doplnila.

Tálibán dnes kontroluje více území než v roce 2001, kdy ho svrhla mezinárodní koalice v čele s Američany. S USA by měl nicméně už tuto sobotu podepsat mírovou dohodu.

"Každý chce mír. Narodili jsme se během války a vyrostli ve válce. Ani moje generace, ani moje děti nevědí, co znamená mír," řekla Koofiová v rozhovoru pro BBC s tím, že "k demokracii neexistuje žádná alternativa".

Podepsání dohody by mohlo být prvním krokem ke stahování zahraničních vojáků z regionu, kterých tam je zhruba 20 tisíc. Jen Američanů v Afghánistánu působí asi 13 tisíc. V první fázi stahování by se měly jejich počty zúžit na 8600 vojáků.

Řada lidí se také obává, co se po odchodu NATO může stát, přestože vědí, že k tomu jednou dojít musí. Mnozí si ještě pamatují, jaká budoucnost zemi čekala, když v roce 1989 odešli sovětští vojáci. Přišla občanská válka.

"Američané musí odejít. My Afghánci prostě nemáme rádi zahraniční vetřelce," řekl serveru Foreign Policy Mohammad Naseem, který býval v 80. letech v bojích proti komunistické vládě v Kábulu a jejím podporovatelům z Moskvy velitelem mudžahedínů ve východní provincii Logar. "Ale (stahování) musí být systematické a zodpovědné," dodal.

Zdůrazňuje, že je nutné, aby Tálibán mluvil nejen s Washingtonem, ale i s vládou v Kábulu, která se rozhovorů s Američany v Kataru neúčastnila. Afghánský prezident Ašraf Ghaní v minulosti zmínil, že mírová jednání mohou být ze strany Tálibánu pouze lstí. Na svobodu se navíc dostanou tisíce vězňů z řad radikálního hnutí.

"Myslím, že ani jedna strana není důvěryhodná," řekl serveru Foreign Policy vedoucí hnutí pro mladé Afghánce Idrees Stanikzai. "Mějte na paměti, že prezident Trump posledně prostřednictvím Twitteru vše zrušil po měsících vyjednávání. Kdo může zaručit, že se to už nestane? A kdo bude soudcem, pokud budou stále probíhat americké nálety nebo útoky Tálibánu?" řekl aktivista.

Obsah dohody není znám. Předpokládá se, že USA po Tálibánu chtějí, aby neposkytoval útočiště zahraničním extremistům a džihádistickým skupinám.

Momentálně platí v zemi sedmidenní klid zbraní. Sobotní podepsání dohody by mohlo pomoci nastartovat mírový proces i napříč různými politickými uskupeními v Afghánistánu. Do deseti dní od podepsání by totiž měly začít vnitrostátní rozhovory znepřátelených afghánských stran. Jednat by měly i o podobě nové vlády, začleňování tálibánců do společnosti nebo právě postavení žen.

Video: Při útoku na americký konvoj v Afghánistánu zemřeli čtyři lidé

Video: Asociated Press
 

Právě se děje

před 17 minutami

Smartwings budou v případě dohody se státem financovat všichni akcionáři

Do financování záchrany letecké skupiny Smartwings se po případné dohodě se státem zapojí všichni akcionáři společnosti. Ve čtvrtek se na tom dohodla valná hromada firmy. Zároveň schválila finanční model skupiny pro letošní a příští rok. Jeho podobu firma neuvedla, vychází ovšem ze závěrů expertní komise ministerstva dopravy.

Spolumajitel a předseda představenstva společnosti Jiří Šimáně v dnešní Mladé Frontě Dnes uvedl, že firma potřebuje od státu půjčku nebo garanci za úvěr na 1,7 až dvě miliardy korun. Bez pomoci státu podle něj firma skončí.

Skupina Smartwings, pod kterou patří také České aerolinie, čelí finančním problémům kvůli propadu zájmu o cestování v důsledku koronavirové krize.

Zdroj: ČTK
Další zprávy