Oslo - Fanatici jako Nor Anders Behring Breivik se podle německého psychoanalytika Wolfganga Schmidbauera často snaží vstoupit do historie jako hrdinové.
Jak odborník uvedl pro agenturu DPA, mýty o hrdinech měly vždy pro mladé muže velkou přitažlivost. Oporu pro svůj názor nalézá i v tom, že Breivik svůj čin vysvětlil v obsáhlém manifestu a po atentátech se sám nezastřelil.
Podle Schmidbauera tito pachatelé často nemají žádný soucit, neboť vnitřně změní svůj postoj a dostanou se do stavu podobného transu. "V tomto stavu hrají roli hrdinského zabijáka," uvedl Schmidbauer, který je mimo jiné autorem knihy Psychologie teroru: Proč se mladí muži stávají atentátníky.
Útočníci při plánování svých činů ztrácejí s ostatními empatii, kterou se člověk učí v dětství. Podle psychoanalytika většinou pocházejí z rozbitých rodin, kde jsou rodiče zaměstnáni svými spory, a nemají proto čas se vcítit do dítěte.
Často nemají takoví pachatelé empatického otce a žádný pozitivní vzor pro mužnost. Později mají problém sami se svou mužností, kterou se snaží vybudovávat pomocí velké fantazie.
"Jsou nespokojení a nešťastní. Dívají se na jiné lidi, kterým dělá život radost a vytvářejí si vůči nim hluboce zakořeněnou nenávist a závist," vysvětluje Schmidbauer.
Roli hrdiny naplňují tito muži dlouho pouze ve svých představách, když hrají odpovídající počítačové hry či sledují akční filmy. Když potom vezmou do ruky zbraň v realitě, nevnímají se jako kriminálníci. "Chtějí být hrdinové a zachránci. To je činí tak nebezpečnými a současně nenápadnými," dodává psychoanalytik.
Breivik se policii přiznal k oběma pátečním útokům v Norsku. Útokem na norskou společnost chtěl podle vyjádření jeho právníka docílit její změny.
