reklama
 
 

Falklandy opět jitří Brity a Argentince. Kvůli ropě

11. 2. 2010 8:44
Ropné společnosti doufají, že naleznou jihoatlantskou Brunej

Port Stanley - Británie tento týden dosáhla neslavného milníku. Počet britských vojáků zabitých v Afghánistánu se vyrovnal britským obětem poslední konvenční bilaterální války, kterou Spojené království vedlo. Konfliktu o Falklandy s Argentinou roku 1982.

Během třiasedmdesátidenní války o ostrovy nacházející se 480 kilometrů od argentinského pobřeží a dvě malá a ještě odlehlejší souostroví Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy v blízkosti Antarktidy přišla Británie o 255 vojáků. Tento počet dorovnala více než osmiletá válka v Afghánistánu v pondělí.

Mrtví však nejsou to jediné, co nyní tehdejší konflikt Britům a Argentincům připomíná. Falklandské ostrovy - či v argentinském pojetí Malvíny - v těchto dnech vzbuzují vášně i kvůli jiné věci. Je jí ropa.

Zase se to vyplatí

K falklandským břehům míří ropná plošina britské firmy Desire Petroleum, která zde má ještě tento měsíc začít s průzkumem ložisek, kde může být až 60 miliard barelů energetické suroviny.

V případě, že se naleziště nacházející se přibližně 150 kilometrů severně od souostroví ukáže jako slibné, mají zájem zde těžit další dvě britské společnosti - Rockhopper Petroleum a Falklands Oil and Gas - a australský gigant BHP Biliton.

"Ceny ropy a plynu jdou nahoru…, a tak se nyní stalo komerčněji výhodnějším s tím začít," citoval britský list Guardian mluvčího Desire Petroleum Bena Romneyho. „Do konce roku bychom měli vědět, zda se masivní těžba rozjede."

Posledním, kdo ve falklandských vodách dělal průzkumy, byla nizozemská společnost Shell. Své operace ukončila, když roku 1998 spadla cena ropy na 12 dolarů za barel.

Falklandy, nebo Malvíny?

Pro Argentinu bylo získání ostrovů, které Británie okupovala od roku 1833, srdeční záležitostí v průběhu celé moderní historie a počínání britských společností se nesetkalo v Buenos Aires s pochopením ani teď.

"To, co dělají, není legitimní," prohlásil argentinský ministr zahraničí Jorge Taiana. "Je to porušení naší suverenity. Uděláme vše, co je možné, abychom svá práva ochránili."

Ministerstvo už podalo protestní nótu u britského velvyslanectví. Pro investory, kteří do projektu zatím vložili 250 miliard liber (ropná plošina Ocean Guardian se ze Skotska vydala už v listopadu), to je však jen plácnutí do vody. Stejně jako pro mnohé Argentince.

"Vláda teď zase mluví o Malvínách a planě vyhrožuje. Kvůli čemu?" citoval Guardian Fabiána Volontého, který se jako teenager války před osmadvaceti lety zúčastnil. "Válku jsme prohráli a teď se musíme dívat na to, jak z toho Britové bohatnou a nic s tím nemůžeme dělat. Je to pro Argentinu hanba za hanbou."

Srdeční kostlivec

Volontého slova dokazují, že je otázka suverenity nad Falklandami mezi Argentinci srdeční záležitostí i dnes.

Pro argentinské vlády je však také výhodným kostlivcem, kterého je možné vytáhnout vždy, když se jí na domácí půdě nedaří.

Někdejší junta se válkou s Brity pokoušela odvrátit svůj pád a současná prezidentka Cristina Fernándezová-Kirchnerová, která se chce s protestní nótou obrátit na mezinárodní společenství, je s devatenácti procenty podpory mezi Argentinci v současné době nejméně populárním prezidentem Jižní Ameriky.

Argentinci pak ve čtvrtek zablokovali v Buenos Aires britskou loď, která podle nich "nelegálně" převážela těžební trubky právě na Falklandy.

Argentinu dlouhodobě zatěžují protesty zemědělců, zasáhla ji ekonomická krize a Fernándezová je ve sporu s centrální bankou i se svým viceprezidentem. V lednu prezidentka dokonce zrušila své zahraniční turné kvůli obavám, že by se Julio Cobos pokusil během její nepřítomnosti o převrat.

Jihoatlantská Brunej?

Bohatá ropná naleziště a vidina transformace souostroví známého pouze válkou, rybami a ovcemi v "jihoatlantskou Brunej" by statistiky její popularity poslalo do volného pádu. To je však pro tři tisíce obyvatel Falkland zatím hudbou budoucnosti.

"Kolik ropy tam je, zatím nevíme, ale měli bychom znát odpověď do konce roku," řekl Financial Times úřadující ředitel Rockhopper Petroleum Samuel Moody.

Pokud se však ukáže, že zásoby předpovědím, neodpovídají, budou malé britské ropné společnosti, které byly schopné průzkum převzít teprve tehdy, když se giganti jako Shell stáhli, ve velkých problémech.

autor: Roman Gazdík | 11. 2. 2010 8:44

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama