Facka do tváře Putinovi. Rusové prohráli na dalším geopolitickém bojišti

Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že jeho strana vyhrála nedělní parlamentní volby. Volební komise v pondělí ráno uvedla, že Pašinjanova strana Občanská dohoda získala necelých 50 procent hlasů. Jedním z ústředních témat volební kampaně byly vztahy mezi Jerevanem a Moskvou. Země se v posledních letech přibližuje k Západu, s tím ovšem ruské úřady kategoricky nesouhlasí.

„Vyjadřuji vděčnost všem svým kolegům ve straně. Pracovali jsme dnem i nocí a toto je historické vítězství. Toto vítězství patří arménskému lidu,“ prohlásil před novináři 51letý Pašinjan.

Obhajující premiér Arménie a bývalý opoziční novinář, který prosazuje sbližování s Evropskou unií, to ale neměl vůbec jednoduché. Nedělní volby mu nejspíš přinesly vrásky na čele, spekulovalo se totiž o tom, jak moc velký vliv na ně bude mít Kreml.

Ruští představitelé opakovaně dávají najevo, že se jim proevropské směřování země vůbec nelíbí a očekávalo se, že bude chtít do voleb ve svém bývalém „satelitu“ zasáhnout.

Arménské úřady v sobotu oznámily, že v rámci vyšetřování rozsáhlého schématu údajně zahrnujícího stranu Silná Arménie bylo zatčeno více než 40 lidí pro podezření z kupování hlasů.

Navíc se mluvilo o tom, že Rusko zvažuje dovoz desítek tisíc Arménů žijících v Rusku, aby hlasovali ve volbách.

Většina, ale ne ústavní

Nakonec ale podle oficiálních výsledků Občanská smlouva získala 49,85 procenta hlasů a bude mít v parlamentu 61 ze 105 křesel – tedy většinu, ale ne ústavní.

I tak má ale drtivou převahu nad blokem Silná Arménie miliardáře Samvela Karapetjana, který získal 23,31 procenta hlasů a 28 křesel, následovaný blokem Arménie bývalého prezidenta Roberta Kočarjana a stranou Prosperující Arménie.

Obě tyto strany jsou považovány za proruské. „Samvel Karapetjan je velmi bohatý. Pochází z Ruska, ale má tři pasy. Je to klasický postsovětský oligarcha, který si pořídil zámek ve Francii, na kterém měla bydlet Putinova milenka Alina Kabajevová,“ popsal prvního jmenovaného v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Mikael Zoljan.

„Pak tu máme Roberta Kočarjana, který byl arménským prezidentem v letech 1998 až 2008. V té době byla Arménie výrazně autoritářská země. Proti protestům se tehdy zasahovalo tvrdě, není proto příliš populární,“ dodal.

Podobná situace se odehrála loni na podzim v Moldavsku. I tamní parlamentní volby ovšem může Kreml zařadit mezi nevydařené investice. Z Moskvy ale zatím nepřišla žádná reakce.

Co od staronového premiéra čekat?

„Toto historické vítězství nepochybně zajistí přežití a rozvoj Arménské republiky,“ uvedl Pašinjan a zmínil svůj záměr normalizovat vztahy s Tureckem a Ázerbájdžánem.

Kromě toho řekl, že jeho vláda bude pokračovat v politice sbližování s Evropou a zároveň si zachová vztahy s Ruskem.

Během tiskové konference se také prohlásil za vítěze voleb, za což ho kritizuje opozice. Podle ní tím tlačil na Ústřední volební komisi ještě před dokončením sčítání hlasů. Zástupci opozice navíc kritizují volební proces a obviňují úřady z porušování pravidel.

Šedesát jedna křesel v parlamentu Občanské smlouvě dává právo sestavit novou vládu, ale neumožňuje jí samostatně provést ústavní reformu, kterou Pašinjan plánuje (včetně uzavření mírové smlouvy s Ázerbájdžánem).