


Arménský premiér Nikol Pašinjan oznámil, že jeho strana vyhrála nedělní parlamentní volby. Volební komise v pondělí ráno uvedla, že Pašinjanova strana Občanská dohoda získala necelých 50 procent hlasů. Jedním z ústředních témat volební kampaně byly vztahy mezi Jerevanem a Moskvou. Země se v posledních letech přibližuje k Západu, s tím ovšem ruské úřady kategoricky nesouhlasí.

„Vyjadřuji vděčnost všem svým kolegům ve straně. Pracovali jsme dnem i nocí a toto je historické vítězství. Toto vítězství patří arménskému lidu,“ prohlásil před novináři 51letý Pašinjan.
Obhajující premiér Arménie a bývalý opoziční novinář, který prosazuje sbližování s Evropskou unií, to ale neměl vůbec jednoduché. Nedělní volby mu nejspíš přinesly vrásky na čele, spekulovalo se totiž o tom, jak moc velký vliv na ně bude mít Kreml.
Ruští představitelé opakovaně dávají najevo, že se jim proevropské směřování země vůbec nelíbí a očekávalo se, že bude chtít do voleb ve svém bývalém „satelitu“ zasáhnout.
Arménské úřady v sobotu oznámily, že v rámci vyšetřování rozsáhlého schématu údajně zahrnujícího stranu Silná Arménie bylo zatčeno více než 40 lidí pro podezření z kupování hlasů.
Navíc se mluvilo o tom, že Rusko zvažuje dovoz desítek tisíc Arménů žijících v Rusku, aby hlasovali ve volbách.
Nakonec ale podle oficiálních výsledků Občanská smlouva získala 49,85 procenta hlasů a bude mít v parlamentu 61 ze 105 křesel – tedy většinu, ale ne ústavní.
I tak má ale drtivou převahu nad blokem Silná Arménie miliardáře Samvela Karapetjana, který získal 23,31 procenta hlasů a 28 křesel, následovaný blokem Arménie bývalého prezidenta Roberta Kočarjana a stranou Prosperující Arménie.
Obě tyto strany jsou považovány za proruské. „Samvel Karapetjan je velmi bohatý. Pochází z Ruska, ale má tři pasy. Je to klasický postsovětský oligarcha, který si pořídil zámek ve Francii, na kterém měla bydlet Putinova milenka Alina Kabajevová,“ popsal prvního jmenovaného v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz politolog Mikael Zoljan.
„Pak tu máme Roberta Kočarjana, který byl arménským prezidentem v letech 1998 až 2008. V té době byla Arménie výrazně autoritářská země. Proti protestům se tehdy zasahovalo tvrdě, není proto příliš populární,“ dodal.
Podobná situace se odehrála loni na podzim v Moldavsku. I tamní parlamentní volby ovšem může Kreml zařadit mezi nevydařené investice. Z Moskvy ale zatím nepřišla žádná reakce.
„Toto historické vítězství nepochybně zajistí přežití a rozvoj Arménské republiky,“ uvedl Pašinjan a zmínil svůj záměr normalizovat vztahy s Tureckem a Ázerbájdžánem.
Kromě toho řekl, že jeho vláda bude pokračovat v politice sbližování s Evropou a zároveň si zachová vztahy s Ruskem.

Během tiskové konference se také prohlásil za vítěze voleb, za což ho kritizuje opozice. Podle ní tím tlačil na Ústřední volební komisi ještě před dokončením sčítání hlasů. Zástupci opozice navíc kritizují volební proces a obviňují úřady z porušování pravidel.
Šedesát jedna křesel v parlamentu Občanské smlouvě dává právo sestavit novou vládu, ale neumožňuje jí samostatně provést ústavní reformu, kterou Pašinjan plánuje (včetně uzavření mírové smlouvy s Ázerbájdžánem).



Americká armáda dokončila další vlnu úderů na Írán, kde útočila na pobřežní obranné systémy, odpalovací zařízení pro střely a drony a na námořnictvo. Na síti X to v úterý nad ránem oznámilo americké velitelství CENTCOM, které koordinuje síly USA na Blízkém východě.



Česká republika je letos podle statistik Eurostatu poslední ve výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů v Evropské unii. V prvním čtvrtletí činil podíl tuzemské produkce 12,7 procenta, což je nejméně v EU a zároveň méně než v předchozích letech. Upozornila na to v úterý Komora OZE.



Ukrajinské drony během noci zaútočily na petrochemický závod ve městě Salavat v Baškirsku, přibližně 1400 km od hranic, a napadly také rafinerii na jihozápadě Ruska, informují média a úřady. Rusko během noci na úterý zaútočilo střelami a drony na ukrajinskou metropoli Kyjev. Podle agentury Reuters nebyly po útoku na Kyjev hlášeny žádné oběti.



Od začátku května se většina zpráv z Ruska soustřeďuje na masivní vlnu ukrajinských útoků, které cílí na ropné rafinerie, sklady a také na hlavní vojensko-průmyslová zařízení. Dosud bylo jen za letošní rok hlášeno více než 130 zásahů, přičemž jejich dosah se oproti roku 2025 minimálně zdvojnásobil (některé cíle byly zasaženy až dva tisíce kilometrů od ukrajinských hranic).



Masivní propouštění, škrtání modelů a zavírání továren. Volkswagen hledá cestu z hluboké krize a na obzoru se velmi pomalu rýsuje překvapivá záchrana. Němci vážně uvažují o výrobě čínských aut v Evropě. Ještě před pár měsíci by to bylo nemyslitelné, brzy se to ale může stát skutečností.