Praha - Zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg dříve při svých projevech vystupoval v tričku, s úsměvem a před publikem, které mu naslouchalo se zájmem, důvěrou a obdivem.
Tak nějak to měl čtyřiatřicetiletý Američan s celým světem. Sklízel uznání za to, jak dokázal během pár let změnit způsob komunikace. Vymyslel věc, bez níž si nedovedou svůj život představit dvě miliardy lidí, kteří jsou součástí nového modrého oceánu jménem Facebook.
Znal úspěch, potlesk a kroucení hlavou v dobrém smyslu slova. V červenci 2010, čtyři roky po otevření Facebooku veřejnosti, měla sociální síť půl miliardy uživatelů. V červnu 2017 to byly už dvě miliardy. Agentura Bloomberg loni označila Zuckerberga za pátého nejbohatšího muže planety.
Mark Zuckerberg se zařadil po bok vynálezce knihtisku Johanna Gutenberga nebo vynálezce televize Johna Bairda. Stvořil něco, co má obrovský sociální, ekonomický a politický vliv napříč zeměmi, náboženstvími a kulturami.
Nicméně tento týden se role zakladatele Facebooku dramaticky změnila. Bylo to vidět během jeho slyšení v americkém Senátu a Sněmovně reprezentantů, která přenášely televize i zpravodajské weby z celého světa.
V nové roli
Zuckerberg se před americkými politiky musel hájit, musel reagovat na kritiku - chvílemi to vypadalo jako výsměch. Poprvé byl veřejně v situaci, kdy nevěděl, co říci.
"Řekl byste, v jakém hotelu jste dnes v noci spal?" zeptal se ho například senátor Dick Durbin. Mířil tím na zneužívání soukromých dat uživatelů Facebooku bez jejich vědomí.
Následoval Zuckerbergův udivený pohled. "Hm… Ne, senátore," zněla nakonec odpověď s typicky rozpačitým smíchem, který na člověka prozradí, když se v nějaké debatě necítí komfortně.
Pro člověka, který má za sebou tolik charitativních počinů, to byla úplná novinka.
V roce 2010 Zuckerberg věnoval peníze veřejným školám v americkém New Jersey. Spolu s miliardáři jako Bill Gates nebo Warren Buffet podepsal výzvu nazvanou The Giving Pledge. V ní se zavázal, že více než polovinu svého majetku daruje na pomoc a podporu jiných.
V srpnu 2013 ve spolupráci s jinými firmami Zuckerberg odstartoval projekt, který má rozšířit připojení k internetu do zaostalých nebo problémy stíhaných zemí. Další projekt Internet.org umožnil lidem v mnoha zemích přístup k webovým stránkám, jako jsou Ask.com nebo Wikipedia, které šíří informace.
O rok později s manželkou Priscillou věnoval 25 milionů dolarů na boj proti viru ebola. Když se jim na konci roku 2015 narodila dcera, sepsali pro ni společně otevřený dopis. V něm se zavázali, že drtivou většinu svého podílu ve Facebooku - tehdy šlo zhruba o 45 miliard dolarů - věnují na zdravotnictví a vzdělávání.
Zaznívala sice i kritika, že to může být způsob, jak se vyhnout placení daní, ale nebylo jí mnoho. Výrazně převažovala chvála a uznání. Jako do té doby vždy v Zuckerbergově životě.
Tento týden na slyšení v Senátu byl ale jiný Zuckerberg. "Byla to má chyba, omlouvám se. Já jsem spustil Facebook, já ho provozuji a já jsem odpovědný za to, co se tu děje," řekl senátorům k faktu, že společnost nezajistila bezpečnost osobních dat uživatelů.
Nutné zmírnění škod
Zuckerbergovu pověst pak nabourává ještě jedna kauza, hlavně pak vzhledem k jeho charitativním počinům v "třetím světě". A to události v Barmě, kde Facebook nedokázal zajistit odstraňování nenávistných příspěvků.
Ty rozdmýchaly masakry a vyhánění menšinových Rohingů ze severu země a vypalování jejich vesnic. Právě Facebook se hemžil výzvami k vraždění.
V Barmě má sociální síť třicet milionů uživatelů. Na 700 tisíc Rohingů muselo z Barmy utéci.
"Sociální média hrála při krveprolití v Barmě výraznou roli. Podstatně přispěla k eskalaci a intenzitě konfliktu," řekl agentuře Reuters šéf komise OSN pro vyšetřování zločinů v Barmě Marzuki Darusman.
Zuckerberg teď stojí před úkolem, kterému se v angličtině říká "damage control". Zmírnění škod. Vždy stoupal vzhůru a k úspěchu. Teď musí zastavit pád a znovu se dostat nahoru.
