Velké internetové společnosti již v roce 2018 dobrovolně přistoupily ke kodexu, který obsahuje pravidla boje s dezinformacemi. Zavázaly se například, že zaručí transparentnost politické reklamy a že zakročí proti falešným a automatizovaným účtům. Komise doporučení tohoto kodexu aktualizovala, aby reflektovala rychlý vývoj šíření nepravdivých informací zejména v době covidové pandemie.
EK by chtěla dosáhnout širšího zapojení firem, z nichž zvláště ty největší podnikají v rámci kodexu aktivní kroky. Ty Brusel považuje za pozitivní, ale ne zcela dostačující.
"Mluvím s představiteli platforem, protože jsou součástí problému a musí být i součástí řešení. Říkají mi, že nechtějí být dálnicí pro škodlivý obsah," řekla ČTK místopředsedkyně EK Věra Jourová, která doporučení představila.
Platformy by si například měly vyměňovat informace o reklamách, které některá z nich odmítla zveřejnit kvůli dezinformačnímu obsahu; cílem je, aby jejich zadavatelé neuspěli ani na jiných sítích. Spolupracovat na omezování reklam napomáhajících k šíření nepravdivých informací by měly i firmy zaměřené na prodej inzerce.
Platformy mají podle kodexu také v rámci svých algoritmů usnadnit uživatelům, aby rozpoznali nepravdivé informace a mohli na ně sami upozornit. Musí však zároveň dbát na svobodu projevu a umožnit účinnou obranu lidem, jejichž příspěvky by byly za dezinformační označeny neprávem.
Komise chce, aby se k dobrovolnému kodexu přihlásilo co nejvíce firem. Unijní exekutiva zároveň koncem loňského roku zveřejnila návrh závazné normy o digitálních službách, která stanovuje odpovědnost platforem za obsah zveřejněných příspěvků. O konkrétních parametrech nového nařízení budou letos vyjednávat členské státy s Evropským parlamentem.
