


Varování před umělou inteligencí z řad expertů i politiků sílí. Podle Donalda Trumpa jde ale jen o „zvrhlé spiknutí“ a skeptikům se vysmívá. Proč americký prezident obavy odmítá a proč je pro něj umělá inteligence tak důležitá?

Obavy, že by se umělá inteligence mohla vymknout kontrole, jsou podle Donalda Trumpa jen dalším „hoaxem“. Americký prezident v posledních dnech zveřejnil několik příspěvků, ve kterých varování před riziky AI zpochybnil a vysmál se těm, kteří zpochybňují přínosy této technologie.
„Jedinou kontrolou nebo pojistkou, kterou umělá inteligence potřebuje, je SILNÝ A CHYTRÝ PREZIDENT (s vysokým IQ!) a USA ho mají,“ poznamenal na síti Truth Social.
Skeptických hlasů však v posledních týdnech přibývá. Mimořádnou pozornost vyvolalo zejména varování výzkumníka Jacoba Coxona, který po odchodu z přední americké společnosti Anthropic na síti X napsal, že se vývoj vymyká kontrole a v krajním případě může „všechny zabít“.
Podobné obavy v posledních týdnech vyjádřili i další experti a politici, včetně části Trumpových republikánů. Varují, že nekontrolovaný rozvoj AI představuje přímé riziko pro fungování společnosti i celou civilizaci.
Trump nicméně zůstává přesvědčený, že Spojené státy si nemohou dovolit vývoj této technologie jakkoliv zpomalit. Proč?
Trump označil AI za „největší motor ekonomického rozvoje v dějinách“. Svá tradičně velkolepá slova opírá o reálný ekonomický trend: investice do datových center, čipů a veškeré infrastruktury pro AI jsou podle řady ekonomů už několik let jedním z hlavních tahounů americké ekonomiky.
Podle nedávné zprávy analytické společnosti ING představovaly technologické investice ve druhém čtvrtletí roku 2026 více než třetinu celkového růstu americké ekonomiky, připomíná server BBC.
Masivní investice do AI navíc stojí za růstem akciových trhů, z čehož těží i miliony Američanů, kteří mají na vývoj burzy navázané své penzijní úspory. Na cokoli, co by tento ekonomický trend mohlo ohrozit, proto Trump nahlíží s velkou nedůvěrou.
BBC poznamenává, že prezident vývoj umělé inteligence současně vnímá jako součást technologického soupeření mezi Washingtonem a Pekingem. Myšlenka je přitom jednoduchá: pokud budou Spojené státy své firmy příliš regulovat, zpomalí jejich vývoj a dají Číně šanci americký náskok dohnat.
„V AI vedeme nad Čínou. A upřímně, chci, aby to tak zůstalo, protože kdo vyhraje AI, vyhraje,“ prohlásil Trump.
Samotný Peking v tento týden označil varování předních představitelů amerického technologického sektoru za „šíření strachu“ podle „scénáře z dob studené války“, jehož cílem je oslabit Čínu.
Trumpovo nadšení pro umělou inteligenci lze vysvětlit také jeho úzkými vazbami na přední technologické magnáty a podnikatele v oblasti AI. Mezi jeho spojence patří mimo jiné podnikatel David Sacks, který mu během volební kampaně pomáhal získat podporu v Silicon Valley a po návratu do Bílého domu se stal prezidentovým neformálním poradcem pro AI.
Sacksův kritický postoj k regulaci AI se přitom prakticky shoduje s tím, co dnes prohlašuje sám prezident. Podle The Washington Post to byl ostatně právě Sacks, kdo se letos v květnu spolu s Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem snažil Trumpa přesvědčit, aby odložil tehdy plánovanou regulaci AI.
Zatímco Trump a jeho spojenci tvrdí, že Spojené státy si nemohou dovolit AI zpomalit, americká veřejnost začíná být k některým dopadům jejího rozvoje podstatně skeptičtější.
Podle čerstvého průzkumu New York Times a Siena Research Institute je proti další výstavbě datových center pro AI 61 procent pravděpodobných voličů.
Pro většinu Američanů ale zatím AI není zásadním volebním tématem - méně než jedno procento respondentů ji označilo za otázku, podle které se budou při nadcházejících volbách do Kongresu rozhodovat.



Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva snížil deset dní před rozhodujícím druhým kolem prezidentských voleb ztrátu v průzkumech voličských preferencí na svého vyzyvatele Flávia Bolsonara. Dva průzkumy z posledních dvou dnů dávají levicovému prezidentovi shodně o dva procentní body méně než jeho pravicovému sokovi.



V Česku se v pátek a v sobotu uskuteční finále letošních senátních voleb, z nichž vzejde 22 nových nebo staronových senátorů. Hlasovat už nebudou voliči ze zbývajících pěti senátních obvodů, v nichž se letos volilo, neboť si senátory vybrali zkraje minulého víkendu v úvodním volebním kole. Hlasovat může zhruba 2,25 milionu lidí.



Zkritizovala Donalda Trumpa i domácí kritiky pomoci Ukrajině a připomněla osud pražského jara 1968. Italská premiérka Giorgia Meloniová se v parlamentu opět projevila jako klíčový protiruský jestřáb. Na sociálních sítích jí vzápětí poděkoval Volodymyr Zelenskyj. Energická šéfka italské vlády naopak rozzuřila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Mariji Zacharovovou.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Dokumentární film o největším hudebním comebacku posledních let, společenské drama režiséra Zvjaginceva, které získalo ocenění z Cannes, koncert jednoho z největších jazzových talentů dneška, legendární filmový muzikál Dáma na kolejích na prknech Fidlovačky nebo rozsáhlá výstava svérázné francouzské výtvarnice, jež zkoumá identitu, gender i emoce.