Profesor František Janouch je znám jako zakladatel a předseda Nadace Charty 77.
Do redakce Aktuálně.cz však přišel kvůli své původní profesi. Rodák z Lysé nad Labem totiž vystudoval teoretickou fyziku na Leningradské univerzitě, v letech 1959 až 1970 pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži u Prahy a později se stal ředitelem Institutu nukleární fyziky.
Jaderné fyzice se věnoval i ve Švédsku, kam emigroval.
Někdejší člen Rady konzultantů prezidenta Václava Havla navštíví redakci den poté, co komunistický režim v KLDR poprvé otestoval výbuch jaderné nálože.
Jak tento pokus změní svět? A jak se na něj dívá vědec?
František Janouch usedl k počítači v redakci Aktuálně.cz o půl jedenácté.
Přes hodinu a půl pak diktoval produkční redakce odpovědi na vaše otázky. Mimo jiné i na tu, zda by Češi dokázali vyrobit jadernou pumu. "Nepochybně ano, záleželo by na tom, kolik by na to stát dal peněz. Vzhledem ke stavu naší státní pokladny se dá předpokládat, že by to trvalo hodně dlouho... I když technické i vědecké poznatky a vysoce kvalifikovaných techniků a vědců máme dostatek," uvedl Janouch.
Další odpovědi čtěte ZDE:
Odpovězeno: 10. 10. | 10:48Autor: Aleš
Otázka: Dobrý den,
Chtěl bych se zeptat jaký mají vliv jaderné testy na přírodu.
Stanou se z míst kde jsou testy prováděny na dlouhou
dobu zdraví nebezpečné zóny podobně jako je tomu okolí Černobylu?
František Janouch: Dobrý den.
Pokud jsou testy v atmosféře, mohou mnohé desítky let navodit radioaktivitu a zničit okolní prostředí. Atmosférické testy se však nevykonávají zhruba od poloviny šedesátých let a podzemní testy žádný velký negativní vliv na přírodu nemají. Při podzemním výbuchu jaderné nálože se totiž vytvoří teplota až milionů stupňů Celsia, která vytvoří na stěnách dutiny sklovitou vrstvu, která nepropouští splodiny nikam jinam a udržuje je v této umělé jeskyni s roztavenými stěnami destítky tisíc let a to je doba, kdy se všechny produkty radioaktivního rozpadu rozpadnou a přestanou být nebezpečné.
Odpovězeno: 10. 10. | 10:55Autor: Emil
Otázka: Jaký je váš pohled na vědce kteří se zabývají vývojem zbraní.
Nesou podle vás morální odpovědnost za jejich použití?
František Janouch: To je složitá otázka. Během druhé světové války kdy nebylo jasné, zda jadernou zbraň nevyvíjí také Hitler, bylo skoro morální povinností amerických a spojeneckých vědců - v tom týmu pracovalo i mnoho Evropanů - atomovou bombu vyrobit. Složitější je otázka, zda tato bomba měla být "vyzkoušena" nad dvěma velkými japonskými městy, a zabít tak v jendom okamžiku stovky tisíc lidí a stovky tisíc lidí zranit. Již v tento moment se mínění vědců odpovědných za vývoj jaderné bomby rozdělily a mnozí z nich v dopise prezidentovi žádali, aby bomba byla demonstračně explodována na místě, kde by to nevedlo k ždáným obětem. Co se týče sovětských vědců, hned po druhé světové válce začaly závody ve zbrojení a studená válka a většina z vědců, mezi nimi i lidé s velice vysokými morálními principy, jako byl Igor Kurčatov a Andrej Sacharov, se domnívali, že vyrobením jaderné zbraně ochrání svou zemi před americkým útokem. Igor Kurčatov zemřel dříve a své pomýlení si nikdy neuvědomil. O Sacharovovi, který se pak stal jedním z nejvýraznějších kritiků sověttského režimu a komunismu, snad nemusím vyprávět. V dnešní době se však domnívám, že ti vědci, kteří vyrábějí jaderné zbraně pro nedemokratické, totalitární režimy, by za to měli nést plnou morální zodpovědnost a jejich jednání odsuzuji.
Odpovězeno: 10. 10. | 10:59Autor: J.Barták
Otázka: Dobrý den pane profesore, nakolik by bylo pro Severní Koreu technicky náročné propašovat jadernou nálož na území jiného státu (např. Japonska), udržovat ji tam ve stavu pohotovosti a na příkaz režimu bombu odpálit? Děkuji
František Janouch: To je dosti spekulativní otázka - technicky by to asi možné bylo. Dovedu si představit např. umístění jaderné nálože na civilní lodi, která by se v daný moment přiblížila do nějakého přístavu a tam nálož odpálila. Musela by to ovšem být posádka kamikadzů sebevrahů. Jiná možnost je dopravit bombu letecky či jinak. Dnes však nevíme, zda jde skutečně o bombu nebo složité laboratorní zařízení, které pouze přiblížilo dvě podkritické uranové hmoty, a tak přivodilo jaderný výbuch. Možná, že by se toto zařízení ani nevešlo do letadla a velmi pochybuji, že by ho dnes bylo možné umístit do rakety.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:02Autor: Jiří Dušek
Otázka: Dobrý den, chtěl jsem se optat, zda se skutečně jednalo o jaderný výbuch, nebo jen o explozi velkého množství klasické trhaviny. Vždyť 500 tun TNT je na hranici nejmenších, dosud testovaných jaderných zbraní... Logicky se tedy naskýtá otázka, zda nejde zase jen o nějakou "hru" Severní Koreje...
František Janouch: Jelikož šlo o podzemní výbuch, při kterém se prakticky neuvolňují do atmosféry radioaktivní splodiny, je skutečně těžké stoprocentně zaručit, že šlo o jaderný výbuch. Kdyby tomu tak bylo, nevím, proč by ovšem Seeverní Korea otálela tak dlouho. Takovouto demonstraci s klasickou trhavinou by dovedla již dávno. Přikláním se proto k tomu že šlo o laboratorní zařízení, které spojilo dvě podkritické masy uranu, a navodilo tak skutečný jaderný výbuch.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:04Autor: J.Barták
Otázka: Dále by mne zajímalo, zda by ČR čistě teoreticky byla schopná jadernou zbraň vyrobit a pokud ano, tak za jak dlouho. Děkuji. J. Barták
František Janouch: Nepochybně ano, záleželo by na tom, kolik by na to stát dal peněz. Vzhledem ke stavu naší státní pokladny se dá předpokládat, že by to trvalo hodně dlouho. I když technické i vědecké poznatky a vysoce kvalifikovaných techniků a vědců máme dostatek.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:05Autor: Honza F
Otázka: Dobry den, chtel bych se zeptat zda je mozne ze jaderny vybuch byl falsovany, e.g. odpalenim extremniho mnozstvi jinych vybusnin. Lze napr. klasicke oznaceni sily jadernych bomb jako napr. 10kilotun TNT opravdu realizovat v praxi odpalenim takoveho mnozstvi TNT ci jine latky?
František Janouch: Na tuto otázku jsme již v zásadě odpověděl - možné by to bylo, nechápal bych však, proč by to Severní Korea v tomto případě neudělala již dávno.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:10Autor: Martin
Otázka: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, proč je takový zájem o severokorejské a íranské jaderné programy? Buď to jsou suverenní státy a pak je to jejích věc, anebo nejsou suverenní, ale pak by mně zajímalo, proč? A ty odpovědi typu, "že spolupracují s teroristy" nechápu, protože to jen otázka názoru.
František Janouch: Existuje mezinárodní smlouva o nešíření jaderných zbraní. Považuji tuto dohodu v zásadě za rozumnou, za jeden z možných způsobů, jak zabránit dalekosáhlé katastrofě. Co se týče suverenity států, ano bohužel jsou státy "suverénní" a jsou státy "více suverénní". Dostáváme se zde k velice složitým otázkám mezinárodně-politickým a řekl bych dokookce k mravním. Bylo by např. správné v roce 1938, 1939 když Německo bylo ještě nevyznrojené a slabé zničit koncentrovaným mezinárodním úderem Hitlera? Možná, že by přitom zahynuly stovky tisíc německých občanů, ale nebyla by světová válka se stovkami tisíc obětí a s dalšími důsledky, např. i pro naši zemi.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:12Autor: freestyler
Otázka: Dobry den, chtel bych se zetat jak jsou "bezpecne" podzemni zkousky at. bomb? Zamoreni, posuv hronin apod ? Díky
František Janouch: Na tuto otázku jsme již odpovídal. Nejsem přítelem ani podzemních zkoušek, ale podzemní zkoušky znemenaly velký pokrok ve srovnání se zkouškami atmosférickými. Uvědomme si, že dodnes bylo provedeno přes dva tisíce pokusných výbuchů jaderných náloží, z nichž nejméně jedna třetina byla v atmosféře. Mají-li jaderné bomby být vyvíjeny, přimlouval bych se za jejcih testování na počítačích. I to je dnes možné, i když možná počítačová simulace stoprocentně podzemní test nenahradí.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:16Autor: M. Štěpán
Otázka: Dobrý den, zajímalo by mne, co se vlastně vůbec ví o severokorejské jaderné technologii ? Má severní Korea například vlastní zdroje potřebných nerostných surovin ? A co energetická základna, zařízení a vědecký personál ?
František Janouch: O severokorejskcých jaderných technologicíh ví nejvíce Rusko. Bylo to Rusko, které školilo tisíce a tisíce odborníků v nejrůznějších fyzikálních a technických oborech na svých univerzitách. Bylo to Rusko, které poskytlo Severní Koreji první výzkumný reaktor. Bylo to Rusko, které poskytlo Severní Koreji nutné geologické znalosti a zařízení k případnému vyhledání ložisek uranu na korejském území. Myslím, že nějaká ložiska uranu v Koreji jsou a i kdyby nebyla, malá množství uranu, nezáleží-li na finančních nákladech, si může Severní Korea získat i z mořské vody.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:18Autor: Dolejs
Otázka: Umel by jste odhadnout, za jakou dobu by u nas bylo maximum radiace v pripade nadzemiho testu v Sev Korei.
Bylo by to do tydne , do mesice do jednoho dne?
František Janouch: Záleželo by to hlavně na rychlosti a směru větru. Avšak z tak malého atmosférického výbuchu bychom těžko radiaci na vzdálenost osmi tisíc kilometrů zaregistrovali. Mylsím, že by nepřesahovala úroveň přirozené raioaktivity na našem území.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:23Autor: Sarka
Otázka: Dobrý den pane profesore, jsou jaderné hrozby Koreje (a Íránu) oprávněné, nebo jde o propagandu typu "zbraně hromadného ničení" v Iráku? Jinými slovy, jsou tyto země světu opravdu nebezpečné? Děkuji a přeji pěkný den
František Janouch: Co se Severní Koreji týče, myslím, že nejde o propagandu. Jde spíše o vydírání, o komunistický režim non plus ultra. Co se Íránu týče, tam jsem trochu v rozpacích. Ačkoliv Írán má bohaté fosilní energetické zdroje, spotřeba elektrické energie v této zemi velmi rychle roste a Írán chce značnou část elektřiny vyrábět v jaderných elektrárnách. To je rozumné, ekologické a chvályhodné. Problém Íránu spočívá hlavně v tom, že jde o netransparetní politickou zemi ovládanou fanatickými politiky a duchovními, kde mezinárodní společenství může mít pochybnosti o skutečných konečných cílech íránské politiky.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:23Autor: Mao
Otázka: Dobry den, rad bych vedel, jestli neni mozne, aby severni korea misto jaderne naloze odpalila nejakou konvencni vybusninu o ekvivalentnim vykonu? tvarilo by se to po te na seismografech a jinych pristrojich stejne jako jaderna naloz, nebo ma jaderny vybuch zcela jine, nezamenitelne parametry?
František Janouch: Na tuto otázku jsme již odpovídal, dokonce dvakrát, takže vás odkazuji na předešlé odpovědi.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:28Autor: Jiří
Otázka: Dobrý den pane profesore. Chci se zeptat, jak je to s následky použití zbraní s ochuzeným uranem. Tyto zbraně byly použity např. v jugoslávii a iráku. Je pravda že v těchto zemích jsou dosud kontaminovaná území? Děkuji za odpověď.
František Janouch: Tato otázka ve skutečnosti nemá s jaderným výbuchem co dělat. Při přípravě palivových článků je totiž nutné uran obohacovat. Při obohacování uranu zbývá část uranu tzv. ochuzeného (tj. ochuzeného o radioaktivní izotop 235), která je ve skutečnosti méně radioaktivní než přirozený uran. Je to odpad, ale uran má větší specifickou váhu než olovo, a proto nějakému chorobně ekonomicky myslícímu vojenskému činiteli přišlo do hlavy používat ochuzený uran do střel místo olova. Je jasné, že se tím zvýší průbojnost střel a ušetří se na olově, které je (aspoň se tak domnívám) na trhu dražší než ochuzený uran. Pokud si vzpomínám, žádné ze seriózních vědeckých výzkumů neprokázaly, že by munice s ochuzeným uranem vedla k nějakému radioaktivnímu zamoření. Připomínám, radioaktivního uranu je zde méně než v přirozeném uranu.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:35Autor: Roman Čejka
Otázka: Dobrý den,
rád bych se zeptal trochu mimo téma :) Jak daleko je vývoj fůzního reaktoru? Myslím v celosvětovém měřítku?
František Janouch: Vývoj fúzního reaktoru je jedním z nejsložitějších a nejdražších vědecko-technologických projektů, do kterých se lidstvo pustilo. Ačkoliv se na něm dělá již od padesátých let, nedá se předpokládat, že by skutečný fungující model a zahájení průmyslového využití se uskutečnilo dříve než někdy před polovinou tohoto století. I z tohoto hlediska je to nejdéle trvající vědecký projekt, na který byly zatím použity největší finannčí prostředky.
Pokud se podaří fúzi zvládnout, bude mít lidstvo postaráno dostatečné zdroje energie pro nedohlednou budoucnost. Chtěl bych ovšem současně upozornit, že tato energie nebude zcela bez tolik obávané radioaktivity - velká část energie je z fúzní reakce odnášena neutrony, které budou navozovat radioaktivitu v okolních amteriálech. A naše zkušenosti s radioaktivními materiály, které jsme získali v klasických jaderných reaktorech, se nám rozhodně přihodí. Existuje atraktivní možnost - poprvé se mi o ní zmínil v jednom z rozhovorů, které jsme měli v Moskvě v roce 1977-1978, akademik Andrej Sacharov: využívat tyto neutrony k vyrábění paliva (tzv. breeding) pro klasické jaderné reaktory.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:39Autor: Pavel Ulman
Otázka: Vážený pane profesore, jak technologicky velký je problém dopravy jaderné bomby na místo cíle a v čem podle Vás, je tak velký rozdíl mezi vlastní výrobou bomby a jejím použitím, neboť je známo, že nosič KLDR dosud zkoušela pouze neúspěšně. Děkuji
František Janouch: Přirozeně, doprava jaderné nálože k cíli je velký problém. Normální dopravní letadlo může býti relativně lehce sestřeleno a pokud nejde o skutečnou bojovou bombu, nemusí se do rakety vejít. Mimochodem, Severní Korea, pokud si vzpomínám, úspěšně vyzkoušla rakety na vzdálenost několika tisíc kilometrů. Jenom raketa, která by mohla dosáhnout Aljašky nebo amerického území, ztroskotala necelou minutu po startu. Víme však příliš málo o velikosti těchto raket a o jejich schopnostech a velikosti užitečného nákladu. Jak jsem již říkal, Severní Korea je jednou z nejutajenějších zemí na svět.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:41Autor: J. Brabec
Otázka: Zdravím Vás.
Je možné podle síly či ostatních vlastností výbuchu (je-li to nějakým způsobem změřitelné) alespoň přibližně určit vyspělost jaderného programu KLDR? Tedy je-li možné určit i to, že o jaderný výbuch vůbec nešlo.
František Janouch: Zaregistrované byly pouze seismologické důsledky výbuchu, z nichž můžeme určit pouze jeho sílu udávanou jako ekvivalent určitého množství TNT. Nic víc dnes nemůžeme říct.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:41Autor: Josefek
Otázka: Dobrý den pane profesore,
dovoluji se Vás zeptat, zda-li je v nejbližší době Severní Korea schopna vyrobit vojensky využitelnou termonukleární bombu na principu suché vodíkové bomby ( tzv. třífázové - systém štěpení-syntéza-štěpení, založené na deuteridu lithném a ochuzeném uranu )? Děkuji Vám
František Janouch: Pochybuji o tom.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:45Autor: Lavka
Otázka: Myslite si, ze se behem pristich let muze objevit neco, co prekona atomove zbrane? Neco, o co bude usilovat kazda vetsi zeme, jako tomu bylo v pripade atomovky. Muze clovek vymyslet jeste neco horsiho? Je dnesni stav "stropem" lidske vynalezavosti v destrukci?
František Janouch: Kdybcyh chtěl odpovídat na tuto otázku, byl bych zcela v oblasti science fiction. Lidská vynalézavost a lidský génius jsou neomezené. Byl bych rád, kdyby byly využívány pro lepší účely než pro ničení lidstva. Před lidstvem stojí řada závažných problémů: energetická krize, nedostatek pitné vody, epidemie AIDS, pravděpodobné klimatické katastrofy. Bylo by mým vroucím přáním, aby se lidský génius exponoval hlavně v těchto a dalších podobných směrech.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:46Autor: Darebak
Otázka: Je mozne, ze by se nejaky pripadny dalsi test mohl korejcum vymknout z ruky a ze dojde ke strasne katastrofe?
František Janouch: Ne. Nemyslím si to. Spíše doufám, že se v Severní Koreji uskuteční politická katastrofa ten zrůdný režim, který tam dnes panuje, se ocitne v propadlišti dějin.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:46Autor: Roman Čejka
Otázka: A ještě jeden dotaz :)
Existují jiné metody na určení mohutnosti podzemního výbuchu než jsou seismická měření ?
František Janouch: Nevím o nich.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:51Autor: Martin
Otázka: Dobry den pane profesore, chtel bych se zeptat, jestli jde odhadnout,kolik jadernych bomb je ve svete a kolikrat by se jimi dala Zeme srovnat se zemi?!
diky Martin
František Janouch: V době maximálního stavu arsenálu měli Sovetský svaz a Spojené státy kolem padesáti tisíc jaderných hlavic několikanásobně silnějších než byly hirošimská a nagasašská bomby (15 a 20 kilotun TNT).To bylo někdy v polovině osmdesátých let. Od té doby v rámci dohod SALT 1 a 2 byla část těchto bomb zlikvidována - štěpné materiály z nich se dají využívat i v jaderných reaktorech k mírovým účelům, tedy na výrobu energie. Nemám aktuální počet bojových náloží dnes, dalo by se to však zjistit z různých mezinárodních dohod a smluv. Do dnešního dne bylo provedeno celkem přes dva tisíce jaderných testů. Naštěstí většinou pdzemních.
Odpovězeno: 10. 10. | 11:58Autor: JAROSLAV
Otázka: LOGICKY UVAŽUJÍCÍ ČLOVĚK ZASTÁVÁ NÁZOR,ŽE POKUD NĚKTERÝ STÁT VYROBÍ ATOMOVOU ČI JINOU ZBRAŇ HROMADNÉHO NIČENÍ,NEMŮŽE BÝT URČENA K MÍROVÝM ÚČELŮM.TYTO ZBRANĚ VLASTNÍ HNED NĚKOLIK STÁTŮ.DOMNÍVÁTE SE,ŽE VŠECHNY STÁTY CO TYTO ZBRANĚ MAJÍ... JDE JIM O MÍR?
František Janouch: Paradoxálně se v padesátých, šedesátých i sedmdesátých letech, tedy v letech největší rivality mezi USA a SSSR, byl světový mír udržován na tzv. doktríně MAD, což znemená (Mutually asured destruction), což znamenalo, že každá ze supervelmocí měla dostatečně bomb, aby mohla úplně zničit, několikánásobně, svého protivníka. Proto žádná ze supervelmocí neriskovala zahájit válku. Že to byla doktrína šílená, je každému zřejmé. Už jen zkratka MAD je anglický výraz pro šílenství.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:01Autor: Ondra
Otázka: Dobrý den, měl bych dotaz, do jaké míry se dá srovnat zkouška jaderné zbraně s výbuchem Černobylu, tedy jaká ničivá síla v obou případech vznikla. Děkuji
František Janouch: V Černobylu nešlo o jaderný výbuch, proto jsou tyto dvě události nesrovantelné. v Černobylu vybuchl "Papinův hrnec", "obklopený" radioaktivními materiály. Co se týče zamoření radioaktivními materiály, byl Černobyl nesrovantelně horší.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:03Autor: Martin
Otázka: Dobry den pane profesore,chtel bych se Vas zeptat,kolik nuklearnich testu je potreba pro vyvoj 100% uspesne atomove bomby-jestli jeste budou Sev. Korejci nejake testy potrebovat? Dale by mne zajimalo,jakym zpusobem se vyhodnocuji tyto testy a jestli ma vliv fakt,ze se jedna o podzemni a povr. test?
František Janouch: Nevím o žádném nezdařeném pokusu jaderných bomb v atmosféře, nejsou také zprávy o nezdařených pokusech v podzemí. Stoprocentní úspěšnost by se asi dala otestovat pouze v průběhu ničivé jaderné války, a to bych nikomu nepřál.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:06Autor: Tomas
Otázka: Dobry den, chtel bych se zeptat, co si myslite, ze bude ted nasledovat ve svete. A take jakym zpusobem probiha takove podzemni testovani jaderne pumy
František Janouch: Je velmi složité nalézt způsob, jakým reagovat adekvátně na tyto v podstatě vyděračské způsoby. Vojenské invaze, jak ukazuje případ Afghánistánu i Iráku, nikam nevedou, spíše sitauci zhoršují. Izraelský způsob (Izrael vybombardoval irácké reaktory těsně před zahájením provozu) byl sice úspěšný, o to se přesvědčil Bush, když v Iráku žádné stopy po atomových bombách nenašel, ale nevím, zda bych se pod ním podepsal a zda bych ho mohl doporučit.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:07Autor: rEvoluce
Otázka: Dobrý den. Myslíte si, že by měla být jaderná enrgie jen pro "vyvolené" a ostatním by měla být zapovězena?
František Janouch: Tato otázka již byla zodpovězena. Odkáži vás na předchozí odpovědi.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:07Autor: Pavel
Otázka: Dobrý den, nekde jsem četl , že am. prezidnet carter udajně říkal , že atomové zbraně udržují mír, protože si nikdo nicc nedovolí. Skutečně si myslite, že by někdo byl schopen použít atomové zbraně? vždyt by se jednalo o sebevraždu a i o těžké světové odsouzení.
František Janouch: O doktríně MAD jsem již mluvil.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:09Autor: Jan
Otázka: Dobrý den, jsou již známá data z družic? Myslím zda byl registrován nějaký gama záblesk patřičného směru, nebo jestli KLDR jen nezkusila velkou konvenční nálož s tím že zatím jen testuje co udělá okolní svět?
František Janouch: Družice podzemní výbuch nezaregistrují, mohly by zaregistrovat jenom pohyb nákladních automobilů či jiných zařízení v okolí výbuchu. Družicové údaje z posledních dnů neznám, ale jistě budou zveřejněny.
Odpovězeno: 10. 10. | 12:15Autor: Jiri
Otázka: Dobry den, jak dlouho muze trvat a co predstavuje 'iniaizace atomove bomby' pro raketove nosice, kterymi disponuje KLDR? Podle tisku pouzita 'bomba' je zatim 'prilis velka' na to, aby byla nesena raketou. Co vubec znamena pojem 'prilis velka'? Neni to pouha spekulace?
František Janouch: To je příliš specializovaná otázka. Pokud vím, existující jaderné bomby používají dva principy. První: dva podkritické kusy uranu se v jakési "dělové hlavni" sestřelí dohromady, tím vznikne nadkritická masa a jaderný výbuch. Druhá metoda je tzv. imploze: ve středu sféry je podkritická masa, na sféře je soustředěna také podkritická masa, která je speciálními detonátory vstřelena do středu. Tím zase vznikne nadkritická masa a jaderný výbuch. O ostatních věcech jsem již mluvil.
Tímto končím náš on-line rozhovor. Děkuji za vaše otázky i za váš zájem. Jak jsem již řekl, svět má příliš mnoho závažných problémů, než aby mohl utrácet svou intelektuální, vědeckou a technickou kapacitu na řešení "zbytečností" jako je vývoj jaderných zbraní. Ještě jednou děkuji za váš zájem.
