Assange má příznaky psychologického mučení a ponižování, tvrdí expert OSN

ČTK ČTK
31. 5. 2019 13:33
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange v důsledku krutého, nehumánního a ponižujícího zacházení vykazuje všechny symptomy oběti dlouhodobého psychologického mučení. Uvedl to zvláštní zpravodaj OSN Nils Melzer, který vyšetřuje případy možného porušování lidských práv. Assange by podle něj neměl být z Británie vydán ke stíhání do Spojených států, kde by jej prý mohlo čekat vážné porušování jeho práv a svobod.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange.
Zakladatel serveru WikiLeaks Julian Assange. | Foto: Reuters

Melzerovo prohlášení vychází z nedávné návštěvy zakladatele WikiLeaks ve věznici na okraji Londýna, kde si Australan odpykává trest za porušení podmínek kauce poté, co byl v dubnu vyveden z ekvádorské ambasády v britské metropoli. Švýcarského experta OSN na začátku května do věznice Belmarsh doprovodili dva lékaři specializující se na potenciální oběti mučení, kteří s Assangem mluvili a provedli "důkladný zdravotní posudek".

"Kromě fyzických neduhů vykazoval pan Assange všechny symptomy dlouhodobého vystavení psychologickému mučení, včetně extrémního stresu, chronické úzkosti a intenzivního psychologického traumatu," citovala agentura Reuters Melzerovo prohlášení.

Assange byl podle něj roky záměrně vystavován zacházení a trestům, které jsou "kruté, nehumánní a ponižující" a postupně se zhoršovaly. "Mojí nejvážnější obavou je to, že by pan Assange byl ve Spojených státech vystaven reálnému riziku vážného porušování lidských práv, včetně svobody projevu, práva na spravedlivý soud a zákazu mučení a dalších krutých, nehumánních či ponižujících forem zacházení nebo trestů," dodává Melzer.

Řízení o americké žádosti na vydání Assange z Británie začalo na počátku května a zřejmě potrvá řadu měsíců. Zakladatel WikiLeaks ve čtvrtek vynechal plánované jednání westminsterského soudu, kterého se měl účastnit prostřednictvím videohovoru. Jeho právnička Gareth Peirceová Reuters řekla, že mu v komunikaci se soudem zabránil špatný zdravotní stav. WikiLeaks v prohlášení uvedl, že Assange byl ve vězení přesunut na lůžkové oddělení.

Spojené státy jej viní z nezákonného vniknutí do vládních počítačů a ohrožení národní bezpečnosti nezákonným zveřejněním tajných dokumentů. Pokud by byl v USA uznán vinným ve všech aktuálních 18 bodech obžaloby, mohl by dostat trest přes 100 let vězení. O Assangeovo vydání ke stíhání ale usiluje i Švédsko, kde 47letého Australana dvě ženy nařkly ze sexuálních útoků.

V britském vězení je Assange kvůli porušení podmínek kauce, na niž byl v roce 2012 propuštěn během řízení o švédské žádosti o extradici. Zakladatel WikiLeaks se tehdy uchýlil na londýnskou ambasádu Ekvádoru, vláda jihoamerické země mu však v dubnu odebrala azyl a otevřela tak cestu k jeho stíhání.

"Za 20 let práce s oběťmi války, násilí a politické persekuce jsem nikdy neviděl, aby se skupina demokratických zemí takto spolčila ve snaze izolovat, démonizovat a týrat jistého jednotlivce po takto dlouhou dobu a s takovým přehlížením lidské důstojnosti a vlády práva," míní expert OSN Melzer.

Video: Zatčení zakladatele WikiLeaks Juliana Assange

Zatčení Juliana Assange | Video: Ruptly
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Slovenská opozice se nedohodla na velké koalici

Slovenské opoziční strany se ve čtvrtek nedokázaly dohodnout na vytvoření velké koalice, takzvaného "bloku změny", ve kterém by společně šly do parlamentních voleb v únoru příštího roku. Zkomplikovaly si tak podle agentury Reuters svůj cíl, že vystřídají vládní koalici tří stran vedenou levicovou stranou Směr, která dominuje slovenské politice v poslední dekádě.

Podpora Směru u voličů klesla po loňské vraždě investigativního novináře a jeho snoubenky, která vyvolala masové protesty proti korupci. Dlouholetý premiér Robert Fico se musel vzdát funkce v čele vlády, ale jeho koalice přežila. Vládu vede Peter Pellegrini, kterého si Fico vybral, a Směr je opět pokládán za favorita voleb.

Reuters poznamenal, že opozice v boji proti zkorumpovanému systému dosáhla obrovského úspěchu vítězstvím liberální právničky Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Ale není jisté, zda tento úspěch dokáže zopakovat i v parlamentních volbách.

Zdroj: ČTK
Další zprávy