Štrasburk/Varšava - Evropský parlament přijal rezoluci, která kritizuje polskou konzervativní vládu za to, jak paralyzovala tamní ústavní soud.
V nezávazném dokumentu vybízejícím Varšavu k nápravě se mimo jiné uvádí, že situace v Polsku ohrožuje demokracii, lidská práva a právní stát. Hlasovalo pro něj 513 europoslanců, proti bylo 142.
V rezoluci, kterou europoslanci schválili na svém zasedání ve Štrasburku, se pět frakcí parlamentu odvolává na názor Benátské komise. To je expertní orgán Rady Evropy, který nedávno potvrdil, že způsob, jakým vládní strana Právo a spravedlnost omezila možnosti ústavních soudců rozhodovat, není v souladu s evropskými pravidly.
Jeden z hlavních sporů se vede o nabytí právní moci rozhodnutí ústavního soudu. Ta nabývají platnosti až publikací v oficiálním vládním věstníku, ale vláda publikaci rozhodnutí, která jí nevyhovují, odmítá.
Europoslanci vyzývají vládu Beaty Szydlové k tomu, aby respektovala rozhodnutí ústavního soudu a zveřejnila je.
Ve své rezoluci také podporují proceduru zkoumání právního státu v Polsku, kterou vůči Varšavě zavedla Evropská komise. Ta se na svém zasedání situací v Polsku zabývat nemá.
Jediný, kdo se k této společné rezoluci v europarlamentu nepřipojil, jsou konzervativci, jejichž členy je polská vládní strana Právo a spravedlnost (PiS).
Benátská komise také uvedla, aby krizi kolem ústavního soudu řešily všechny politické strany společně. Malá opoziční Polská lidová strana v úterý v rámci snahy najít kompromis představila návrh, z něhož mimo jiné vyplývá, že by ústavní soud mohl zveřejňovat svá rozhodnutí sám.
Čelíme konfrontaci, dialog chybí
Ryszard Petru, šéf opoziční liberální strany Moderní.pl, zase označil za skandální, že kandidát na ústavního soudce odmítl při slyšení v ústavněprávním výboru Sejmu odpovědět na čtyřicet dotazů poslanců. Výbor s většinou hlasů členů vládní strany ho přesto doporučil na ústavního soudce.
"Zasedání komise ukázalo, že místo kompromisu čelíme konfrontaci. Nebyl tam ani dialog," kritizoval Petru podle serveru 300polityka.pl chování konzervativních poslanců.
Šéf PiS a nyní nejmocnější muž v Polsku Jaroslaw Kaczyński nechce, aby ústavní soud překážel v reformách a změnách, které vláda jeho strany chce prosadit. Proto se soud od listopadu, kdy se PiS ujal vlády, snaží omezit.
Ústavní chybu už ale udělala i předchozí vládní většina - nynější opoziční Občanská platforma a lidovci -, která jmenovala nové soudce ústavního soudu "do zásoby" i za ty, kterým končí kadence v průběhu tohoto roku. Toho PiS využil jako momentu, který zpochybnil rozhodování celého soudu, a přijal novelu zákona o ústavním soudu.
Tou se ale soudci odmítají řídit. Ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro, jeden z nejtvrdších stoupenců nových změna a věrný souputník Kaczyńského, ústavním soudcům dokonce pohrozil, že pokud nebudou dodržovat (nové) právo, nechá je prošetřit generální prokuraturou. Po změnách zákonů právě sám Ziobro jako ministr spravedlnosti stojí i v čele prokuratury.
Náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymański v předvečer hlasování europoslanců uvedl, že rezoluce nepřispěje k vyřešení sporu, ale naopak upevní nesmiřitelný postoj opozice, odmítající pokusy vládní strany o kompromis. Důsledkem podle náměstka bude i odcizení unijních institucí polské veřejnosti.
Předseda opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna naopak označil rezoluci za podporu svobody v Polsku a za výstrahu vládní straně PiS a její vládě, že jejich počínání nezůstane v Evropě bez odpovědi.
