Merkelová převzala evropské vyznamenání. Češi mají k oceněným výhrady

V Evropském parlamentu ve Štrasburku se poprvé předával tzv. Evropský řád za zásluhy. Dostali ho bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, moldavská prezidentka Maia Sanduová nebo skupina U2. Z řad českých europoslanců ale zaznívaly pochybnosti, jakou váhu ocenění ve skutečnosti má.

Evropský řád za zásluhy, anglicky European Order of Merit, se uděluje za „významný přínos k evropské integraci, demokracii a hodnotám“.

„Evropu nám nikdo nedal, musela se vybudovat. Skrze smlouvy i krize. A vybudovali ji ženy a muži, kteří odmítli přijmout, že destrukce 20. století je pro náš kontinent maximum možného. Vybrali si dlouhodobou spolupráci namísto okamžitého osobního zisku. Dnes jim chceme poděkovat,“ řekla na úvod předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová.

Hned 13 z celkem 20 laureátů si v úterý ve Štrasburku převzalo ocenění osobně. Byla mezi nimi i Angela Merkelová, která 16 let vedla Německo jako kancléřka a ve své době byla nejviditelnější evropskou političkou. Ve svém projevu na plénu mluvila o ohrožení míru v Evropě i ekonomické prosperitě kontinentu. Zmínila ale třeba i umělou inteligenci.

„Demokracie je pod tlakem. Fakta už nejsou fakta, lži se říká pravda. To vše je ještě posilováno velmi rychlým rozvojem umělé inteligence. Já vás mohu jen povzbudit, abyste šli dále cestou regulace tzv. sociálních médií. Možná na té cestě uděláme chyby, ale jen skrze ně se učíme,“ prohlásila Merkelová.

Ocenění jí symbolicky předala její bývalá „chráněnkyně“ a dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která zasedala v několika německých vládách.

Jak připomíná web Euractiv.com ve svém newsletteru, Merkelová po odchodu z politiky nezažívá zrovna příjemný „důchod“. Od chvíle, kdy Vladimir Putin v roce 2022 zahájil rozsáhlou invazi, je Merkelová pod neustálou kritikou, a to hlavně kvůli svému smířlivému přístupu k Rusku a nesouhlasu se vstupem Ukrajiny do NATO v roce 2008.

Cenu si převzal i Lech Wałęsa, bývalý polský prezident a zakladatel nezávislých odborů Solidarita, který už dostal i Nobelovu cenu míru.

„Technologie, které dnes máme, vyžadují reorganizaci světa. USA, Rusko a Čína to chtějí udělat po svém. Když prohraje Ukrajina, bude po jejich. Nesmíme to dovolit. Právě odsud musí přicházet nové návrhy pro Evropu a pro svět,“ řekl Wałęsa plénu Evropského parlamentu.

Premiér, kardinál i vědkyně

Merkelová a Wałęsa, společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, dostali nejvyšší stupeň ocenění, jsou tak „Význačnými členy Řádu“.

O úroveň níže, mezi „Zasloužilé členy“, se pak dostali například bývalý polský premiér a předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek, kardinál a státní sekretář Svatého stolce Pietro Parolin nebo současná moldavská prezidentka Maia Sanduová.

V nejnižší kategorii řádu se pak mezi laureáty objevují lékařka, vědec a bojovnice za lidská práva, ale také šéfkuchař, basketbalista nebo hudební skupina U2.

„Vzájemné plácání po ramenou“

Návrhy jmen dali dohromady prezidenti a premiéři, hlavy vnitrostátních parlamentů a předsedové institucí EU. O laureátech pak rozhodla výběrová komise složená z předsedkyně Metsolové, jejích dvou místopředsedkyň a několika „zasloužilých“ politiků EU včetně bývalého vyjednavače brexitu Michela Barniera nebo exšéfa komise Josého Manuela Barrosa.

A právě v tom může být problém, alespoň podle europoslankyně Markéty Gregorové z řad Pirátů.

„Lidé, kteří se neustále potkávají v těch samých místnostech, se navzájem poplácají po rameni, jak to dělají dobře, předají si cenu a jdou dál. Podle mě je to jen symbolismus, který ale nemá žádnou hodnotu,“ zhodnotila Gregorová.

Některá vyznamenání Evropského parlamentu jako Sacharovova cena za svobodu myšlení podle ní ale mají svůj účel, protože jsou velmi konkrétně cílená a mohou skutečně vést ke zlepšení situace konkrétních disidentů či novinářů. Navíc o nich hlasují všichni europoslanci.

K laureátům Evropského řádu za zásluhy se vyjádřil i europoslanec ODS Alexandr Vondra.

„Ten výběr je jako vždy ,vánoční stromeček‘, tedy snaha uspokojit všechny. Nepochybně mezi těmi laureáty jsou lidé, kteří si to podle mého hlubokého přesvědčení zaslouží. Jsou tam zcela jistě i lidé, u kterých bych měl otazník,“ řekl. Konkrétní být ale nechtěl.

Absence českého laureáta podle Vondry ukazuje, že Česko nemá v Bruselu a Štrasburku tak velký vliv jako jiné země, třeba Polsko.