Evropská unie chce víc spolupracovat s bývalými státy Sovětského svazu. Rusko protestuje

Radim Klekner Radim Klekner
27. 11. 2017 19:28
Evropská unie a šestice bývalých zemí Sovětského svazu chtějí posílit spolupráci v ekonomické oblasti. Jednaly o tom v pátek na summitu Východního partnerství v Bruselu. EU zároveň tlačí na Rusko, aby zajistilo územní celistvost postsovětských zemí.
Šéf unijních summitů Donald Tusk, prezident Ukrajiny Petro Porošenko a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Šéf unijních summitů Donald Tusk, prezident Ukrajiny Petro Porošenko a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. | Foto: Reuters

BruselRusko se snaží všemi prostředky zabránit sbližování Evropské unie s Ukrajinou, Gruzií, Moldavskem a dalšími státy někdejšího Sovětského svazu.

Kromě hybridní války, vedené především v kyberprostoru, využila Moskva ruskojazyčných menšin na Ukrajině a v Moldavsku, stejně jako separatistů v Abcházii a Jižní Osetii, aby vlády v Kyjevě, Kišiněvu a Tbilisi zbavila kontroly nad částí jejich území.

I když Ukrajinci, Gruzínci i Moldavané mohou cestovat do členských států unie bez víz a podnikatelé mají zvýhodněné podmínky díky smlouvám o volném obchodu, obě strany by chtěly vzájemnou spolupráci ještě prohloubit.

Summit Východního partnerství, který se za účasti čelných představitelů EU, Ukrajiny, Gruzie, Moldavska, Běloruska, Arménie a Ázerbájdžánu konal v pátek v Bruselu, se proto zaměřil v prvé řadě na ekonomické otázky spojené s dalším budováním infrastruktury v šesti postsovětských zemích.

"Chceme posílit spolupráci v rámci Východního partnerství v řadě specifických oblastí, jako jsou malé a střední podniky, digitální ekonomika a investice do vysokorychlostního internetu, dopravy či energetiky," zdůraznil na tiskové konferenci v Bruselu stávající předseda Evropské rady Donald Tusk. "Rádi bychom ale především posílili vazby mezi občany našich zemí a silněji podporovali občanskou společnost."

Vstup zemí Východního partnerství do EU či NATO sice zatím není na pořadu dne, ale zejména Ukrajina a Gruzie o něj velmi stojí. Země společně s Moldavskem podepsaly s unií asociační dohody. Rozšíření EU o další státy bývalého SSSR je nemožné pro zásadní nesouhlas Ruska a unie o něm zatím ani neuvažuje.

Konflikty na východě

Zpráva, kterou na summitu Východního partnerství připravil zahraniční výbor Evropského parlamentu, nicméně zdůrazňuje, že je zapotřebí udržet tlak na Rusko, aby vyřešilo územní konflikty, které se svými sousedy má, při zachování jejich územní celistvosti a nezávislosti.

Týká se to hlavně ruské anexe Krymu, separatistických republik vzniklých v Donbasu, Podněstří nebo Abcházie a Jižní Osetie. Vyřešen ale není ani dlouholetý spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem.

"Tlak Evropské unie na vyřešení konfliktu na Ukrajině není dostatečný," zdůrazňuje český europoslanec za TOP 09 Jaromír Štětina. "Samotné minské dohody jsou dobrým nástrojem pro zdůvodnění sankcí proti Rusku, ale nejsou dostatečné proto to, aby konflikt zastavily," dodává.

Minské dohody byly podepsány mezi Ukrajinou, Ruskem a takzvanou Luhanskou a Doněckou lidovou republikou v lednu a únoru 2015 s cílem dosáhnout příměří v bojích mezi ukrajinskou armádou a separatisty. Ačkoliv intenzita ozbrojených střetů se mezitím výrazně zmírnila, na východě Ukrajiny se s přestávkami bojuje dál.

"Válka pokračuje a lidé umírají," upozorňuje Štětina. "Je proto potřeba podpořit Ukrajinu v jejím boji proti agresi Ruské federace i přímými dodávkami munice a zbraní, včetně letálních, aby se země mohla bránit agresi," doporučuje.

Klíčem k míru by podle českého europoslance byla mimo jiné přítomnost mezinárodních či evropských ozbrojených sborů, které by mohly uzavřít 400 kilometrů dlouhou hranici mezi Ukrajinou a Ruskem.

Štětina se vyslovuje i pro společná cvičení ukrajinské armády s jednotkami armád zemí Evropské unie i vojenská námořní cvičení ve formě demonstrace vojenské síly v Černém moři.

"Konflikt na Ukrajině není občanská válka, jak se snaží tvrdit ruská propaganda a jak například zdůrazňuje prezident Zeman," uvádí Štětina. "Je to agrese jedné země vůči druhé zemi, která je zničující pro evropský bezpečnostní systém. Ukrajina brání sebe i nás."

Kritika korupce a omezování svobody tisku

Na nedávném zasedání Parlamentního shromáždění Euronest, které sdružuje europoslance a zákonodárce z pěti zemí Východního partnerství (s výjimkou Běloruska), zazněla však i kritika na adresu vlád Ukrajiny a dalších postsovětských republik.

Týkala se především chabého boje s korupcí a oligarchy, legislativy nesplňující ve všech ohledech unijní standardy, snah o omezování svobody tisku a intolerance vůči kritice zaznívající z opozičních řad.

Ostré odsouzení se pak dostalo Rusku za dezinformační válku vedenou v médiích a podporu hackerů snažících se pod taktovkou Moskvy ovlivnit řadu voleb a hlasování, jež v posledních letech proběhly v několika unijních zemích.

"Cílem Východního partnerství je podporovat spolupráci mezi jednotlivými partnery a dosáhnout konkrétních výsledků, jako je respekt k základním svobodám, lepší životní standardy a usnadnění mezilidských kontaktů," zdůrazňuje spoluautor zprávy připravené zahraničním výborem europarlamentu k summitu Východního partnerství, německý sociální demokrat Knut Fleckenstein.

Podle českého velvyslance pro Východní partnerství Petra Mareše má napětí na východě Ukrajiny donutit EU, aby vycouvala z chystaného definitivního podpisu asociační dohody s Ukrajinou. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy