Balkán chce do EU, starší členové ho ale brzdí. Bojí se korupce a politické nejistoty

Helena Truchlá Helena Truchlá
19. 6. 2019 19:48
Evropská unie do budoucna počítá s dalším rozšiřováním. Členské státy proto čeká rozhodování o tom, koho mezi sebe v další vlně pustí. Zájem o vstup do EU má západní Balkán, některé "staré" členské země se ale bojí korupce a politické nestability, která v regionu panuje. V úterý proto odmítly dát zelenou zahájení přístupových jednání se Severní Makedonií a Albánií.
Andrej Babiš a severomakedonský premiér Zoran Zaev.
Andrej Babiš a severomakedonský premiér Zoran Zaev. | Foto: ČTK

Jejich členství naopak podporují novější členské státy ze střední a východní Evropy, včetně Česka. Obávají se, že pokud EU zájemce o členství "neodmění" za přijetí reforem, kterými unie přistoupení podmiňuje, mohou ztratit motivaci v nich dál pokračovat a celý region Balkánu se tím destabilizuje. 

"Myslím, že teď nastal pro Severní Makedonii skutečně klíčový čas," podpořil nahlas přijetí čerstvě přejmenované jihoevropské země i český premiér Andrej Babiš.

Minulý týden na společné tiskové konferenci se severomakedonským předsedou vlády Zoranem Zaevem také uvedl, že "Česká republika jednoznačně podporuje zahájení rozhovorů".

O týden později v Lucemburku přesto zástupci členských států odmítli udělit souhlas k zahájení přístupových rozhovorů, a to jak se Severní Makedonií, tak i Albánií, která o členství v unii také usiluje. 

"My jsme zastánci toho, že by přístupová jednání s oběma zeměmi měla být zahájena v letošním roce. Je to ale stále také na parlamentech některých členských států," řekl po zasedání český ministr zahraničí Tomáš Petříček. Připomněl tak, že například Němci mandát k zahájení přístupových jednání od svého parlamentu nedostali.

Začátek přístupových rozhovorů, tedy několik let trvající cesty ke členství v EU, přitom Evropská komise členským zemím ke schválení navrhla už loni. Po posledním odkladu se očekává, že rozhodnutí padne až v říjnu. 

"Nizozemský parlament vydal před pár dny usnesení, které bylo velmi kritické k Albánii, ale nezmiňovalo nic o Severní Makedonii," připomíná další stát, kde mohou přístupová jednání narazit, analytik Tomáš Dopita z Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. "Ve Francii pak prezident Macron říká, že nejprve musíme unii posílit, než ji budeme rozšiřovat," upozorňuje.

Obavy z organizovaného zločinu

Otázkou také zůstává, jestli obě země přístupová jednání s EU zahájí ve stejnou chvíli. "V případě Albánie je problémem obava z organizovaného zločinu. Země je navíc polarizovaná, často se děje, že někdo vyhraje volby a ten druhý je neuzná," říká Dopita.

"Tohle by se dalo říkat i o Severní Makedonii, ta si ale v poslední době získala v Evropě sympatie," připomíná analytik dohodu s Řeckem a také Bulharskem, která ukončila mnohaletý spor mezi zeměmi a vedla ke změně jména Makedonie na Severní Makedonii.

S Albánií by podle Dopity mohla mít problém i Česká republika. "Máme tu nějaké předsudky vůči Albáncům. Lidem vadí, že je to převážně muslimská země, což se může promítnout na politické úrovni," vysvětluje.

Albánský parlament v pondělí schválil sérii zákonů, které by měly zlepšit boj proti praní špinavých peněz a korupci. Podle zdrojů z evropské diplomacie, které citovala agentura Reuters, to ale Albáncům k získání pozvánky do unie stačit nebude.

Výzva třinácti převážně středoevropských a východoevropských zemí společně s Rakouskem a Itálií, aby přístupové rozhovory s oběma zeměmi začaly okamžitě, tak vyšla naprázdno. Tyto členské státy včetně Česka upozorňují, že pokud Evropská unie dvojici "neodmění" za provedené reformy, může to ohrozit stabilitu v regionu a oslabit vůli dalších států dělat potřebné reformy. 

I podle komisaře pro rozšiřování EU Johannese Hahna je v případě Makedonie a Albánie důležité, aby evropská osmadvacítka dodržela slovo a zemím, které provedou potřebné reformy, vyšla vstříc. "Když partnerská země jako Severní Makedonie dosáhne zjevných úspěchů, EU musí také dodržet slovo," vyjádřil se Hahn v Lucemburku. "A je to také impulz k vyřešení konfliktu mezi Srbskem a Kosovem," dodal.

Balkánské rozšíření

Kromě Makedonie a Albánie se v souvislosti s rozšířením Evropské unie hovoří i o dalších, převážně balkánských zemích. Přístupová jednání už probíhají právě v případě Černé Hory a Srbska, které by se podle loni schválené strategie pro západní Balkán měly do roku 2025 stát plnoprávnými členy EU.

Podmínkou pro přistoupení přitom vždy je, aby si dotyčné země vyřešily vzájemné spory, jako to bylo v případě Severní Makedonie.

"Moc bych si to přál, ale nemyslím si, že se vstup kterékoliv z balkánských zemí do roku 2025 podaří," říká Jaromír Štětina, člen Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu. "Ten odklad přístupových rozhovorů se Severní Makedonií a Albánií považuji za nešťastný," hodnotí výsledek jednání.

Problém s bosenskou ústavou

O členství projevily zájem také Bosna a Hercegovina a Kosovo. Podle stanoviska, které vydala Evropská komise na konci letošního května, by se pro případné členství Bosny a Hercegoviny v EU musela zásadně změnit ústava státu, ve kterém žijí společně Srbové, Bosňáci i Chorvaté. 

Hlavním problémem je, že podmínka obsazovat prezidentský úřad, který v Bosně zastávají vždy tři lidé zároveň, je podle evropského práva diskriminační. "Jeden musí být představitel srbského národa, jeden chorvatského a třetí z bosňáckého, nikdo jiný se tam nemůže dostat," vysvětluje Dopita. 

Země by si proto musela odsouhlasit změnu ústavy, přijaté v rámci mírové dohody, která v 90. letech ukončila krvavou občanskou válku. "Tu přitom Bosně spolunapsal také Západ," dodává Dopita. Vidina členství je pro bosenské politiky motivací, jakoukoliv zásadní změnu budou ale představitelé etnicky rozdělené země prosazovat jen velmi obtížně. 

Video: Visegrád potřebuje pozitivní nápady, aby měl vliv v Evropské unii, tvrdí experti

Po volbách do Evropského parlamentu pozice Česka, Polska, Slovenska a Maďarska oslabila. | Video: Martin Ehl
 

Právě se děje

Další zprávy