Kyberbezpečnost? Evropa se může od Česka učit, ve státní správě ale chybí "ajťáci", říkají experti

Aneta Zachová
9. 11. 2017 20:25
Ještě před několika lety se Česko učilo od jiných evropských zemí, jaká opatření zavést v kyberbezpečnosti. Nyní pořádá školení, kde čeští experti sami radí - například svým kolegům z Balkánu. Zaznívá ale i kritika. Česku podle analytika Tomáše Rezka chybí IT odborníci ve státní správě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: CyberGym Europe

Brusel/Praha - Evropské země by se od Česka mohly učit, jak se chránit před kybernetickými útoky. Česko je totiž o krok napřed - alespoň podle expertů z estonské neziskové organizace e-Governance Academy, která hodnotí, jak jsou státy připravené na útoky hackerů. 

"V našem národním indexu kybernetické bezpečnosti drží Česká republika první příčku," říká šéf organizace Raul Rikk.

Žebříček porovnává úroveň kybernetické bezpečnosti ve 38 zemích světa, mezi kterými nechybí ani Polsko nebo Nizozemsko.

Do indexu se započítává například úroveň zákonů, vzdělávání v oblasti IT nebo schopnost země analyzovat kybernetické hrozby.

Body získala Česká republika taky za existenci Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten vznikl v roce 2014, kdy byl ve světě ještě ojedinělým.

"Česká republika se stala jakýmsi modelem pro další státy, jak legislativně upravit a podchytit povinnosti a mandáty v oblasti kybernetické bezpečnosti," uvádí Daniel Bagge, který vede odbor kybernetických bezpečnostních politik.

Od nováčka k lídrovi

Ještě v letech 2012 a 2013 Česko čerpalo ze znalostí svých mezinárodních partnerů, jako je například Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

Teď naopak pomáhá ostatním státům vyvíjet vlastní bezpečnostní opatření.

"Pořádáme pro ně technická cvičení na polygonu v Brně. Jako třeba počátkem letošního roku pro šest států západního Balkánu," upřesňuje Bagge, co dělá NÚKIB.

Ten se na rozdíl od podobných úřadů v jiných unijních zemích zabývá jak řešením samotných incidentů v kyberbezpečnosti, tak i právní stránkou věci, vzděláváním nebo mezinárodní spoluprací.

Navíc státy EU, kterým takový úřad chybí, ho budou muset zavést. Ukládá jim to nová evropská směrnice.

"Je to jedině dobře, protože bude alespoň jasné, na koho se obrátit v případě mezinárodního kybernetického útoku," vysvětluje Bagge.

Podle směrnice bude muset mít každá země svůj tým expertů, kteří budou schopni reagovat 24 hodin denně na hackerské útoky. Dále bude pro státy povinné přijmout strategii pro kybernetickou bezpečnost a spolupracovat s ostatními zeměmi při řešení bezpečnostních problémů.

Máme málo odborníků

Češi ale mají pořád na čem pracovat, říká analytik Asociace pro mezinárodní otázky Tomáš Rezek. A ukazuje na malý počet schopných lidí, kteří chtějí přejít ze soukromé sféry do té státní.

"Ne vždy se nám daří získat především pro státní sektor dostatek kvalifikovaných odborníků," vysvětluje analytik.

Dalším problémem je podle něj chabé povědomí o kybernetické bezpečnosti na úrovni běžných uživatelů.

Největší hrozbu pro Evropu vidí Rezek v současnosti v takových útocích, které jsou vedené ve velkém rozsahu, ale na konkrétní cíl. Jen těžko se jim dá bránit.

Aby bylo Česko vůči těmto útokům odolnější, mělo by začít více spolupracovat s ostatními evropskými státy, míní Rezek.

Unie totiž podle něj pomáhá členským zemím například sdílením informací o aktuálních hrozbách.

Vzdělání je základ

Sama Evropská unie pak hodlá přitlačit na vzdělávání IT odborníků a zaměstnanců na úřadech. Už v říjnu na to apeloval Evropský parlament a před dvěma týdny taky Rada EU.

O kybernetické bezpečnosti by se navíc měly v budoucnu informovat i děti. Europoslanci například vybídli členské státy, aby tuto oblast zařadily do hodin informatiky na školách.

S potřebou zlepšit vzdělávání souhlasí i český koordinátor pro digitální agendu Ondřej Malý. Jako jednu z možností vidí právě posílení zmíněné evropské agentury ENISA.

"Vzdělávání v oblasti kyberbezpečnosti nezaznívá pouze na evropské úrovni, ale patří i mezi vládní priority v České republice," dodává Malý. O vzdělávání v tomto oboru se v Česku stará právě NÚKIB.

Ten se momentálně chystá na proškolení státních zaměstnanců o hrozbách hackerů.

Podle Daniela Baggeho z NÚKIB je pak důležité přesvědčit i samotnou veřejnost, že kybernetické útoky se mohou týkat taky obyčejných uživatelů internetu.

"Kolik z nás si uvědomuje, že mobilní telefony v našich kapsách disponují výpočetním výkonem, který by byl před mnoha lety nemyslitelný? A že jsou zároveň branou do našeho soukromí a práce?" uzavírá.

Šifrování, anonymizace a kryptoměny umožňují nejen opravdovou ochranu soukromí i majetku, ale také obranu proti cenzuře, říká Jan Hubík v DVTV Apel. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 9 minutami

Zastavení stíhání Štrougala a Vajnara za střílení na hranicích je pravomocné

Zastavení stíhání bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara, které se týkalo používání střelných zbraní na československých hranicích, je pravomocné. Rozhodlo o tom Městské státní zastupitelství v Praze, které se ztotožnilo se závěrem znalců, že bývalý předseda vlády i exministr vnitra trpí duševní chorobou, jež jim znemožňuje chápat smysl trestního řízení. O posunu v úterý informoval právní zástupce poškozených Lubomír Müller, informaci následně potvrdil mluvčí zastupitelství Aleš Cimbala.

Štrougalovi je 96 let a Vajnarovi 90. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil jejich stíhání v listopadu 2019. Mužům kladl za vinu zneužití pravomoci, za což jim hrozilo dva až deset let vězení. Úřad obvinil také někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, který ale následně ve věku 97 let zemřel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy