Evropský parlament zveřejnil tento týden první projekci rozdělení poslaneckých křesel, založenou na národních průzkumech uskutečněných v jednotlivých zemích počátkem února. Ty potvrdily, že stávající velké formace o část poslanců přijdou a posílí naopak euroskeptické strany, byť ne o tolik, jak doufaly.
Nový europarlament bude mít vzhledem k odchodu Velké Británie o 46 poslanců méně, jejich počet klesne ze 751 na 705.
Nejsilnější frakcí bude Skupina Evropské lidové strany (EPP) se 183 mandáty, z nichž 29 by mělo připadnout německé CDU/CSU. EPP, jejíž součástí jsou čeští lidovci a TOP 09, má nyní 217 poslanců.
Ztráty zaznamená i druhá nejpočetnější frakce, Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D), jež by měla mít jen 135 poslanců, a tedy o 51 méně než doposud. S&D přijde vzhledem k brexitu o dvě desítky britských labouristů. Sociální demokraté a socialisté na druhé straně ztrácejí v řadě evropských zemí na popularitě.
Zisky euroskeptiků
Početně slabší bude i největší z euroskeptických frakcí, Skupina Evropských konzervativců a reformistů, kam patří česká ODS a která má nyní 75 mandátů. Podobně jako v případě labouristů nebudou totiž v příštím europarlamentu zasedat ani britští konzervativci, kterých je zde nyní 19.
Zisky oproti tomu zaznamená Evropa národů a svobody (ENF), jež by podle projekce mohla počet svých poslanců navýšit z 37 na 59. Mimo jiné díky očekávaným ziskům italské Ligy (dříve Liga severu), jež má být po CDU/CSU s 27 mandáty druhou nejsilnější stranou v europarlamentu.
Bodovat budou podle všeho i další euroskeptické formace, jako je francouzské Národní sdružení Marine Le Penové, nizozemská Strana pro svobodu Geerta Wilderse či Svobodná strana Rakouska.
Jen mírně posílí Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), která kvůli brexitu přichází o dvaadvacet poslanců ze Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) a svůj zisk z předchozích voleb v roce 2014 navýší jen o dva mandáty.
Součástí EFDD se zřejmě stane i Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury. Té nedávný průzkum agentury Kantar přisoudil jeden evropský mandát.
Otázkou zůstává, ke které formaci se přidají poslanci stran, kteří jsou dnes nezařazení nebo v Bruselu zatím nemají zastoupení. Nezařazených je dnes v europarlamentu 22 poslanců, přičemž v tom novém by mohlo zasednout podle projekce až 58 poslanců nových formací, ať již euroskeptických, či naopak podporujících myšlenku evropské integrace.
V Česku dominuje ANO
V České republice potvrdil stejný průzkum dominantní pozici hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, které by v parlamentu v Bruselu mělo mít osm poslanců. Čtyři křesla by mohla získat ODS (+2), po třech piráti a ČSSD (-1) a dvě KSČM (-1).
ANO je v europarlamentu součástí Aliance liberálů a demokratů pro Evropu.
Varující je skutečnost, že do europarlamentu by se na základě průzkumu agentury nedostali lidovci (-3) ani společná kandidátka TOP 09 a STAN (-4). K těm se nyní připojily i některé menší strany, jako jsou zelení nebo Liberálně ekologická strana (LES) Martina Bursíka, jež by samostatně byly bez šance.
Volby do europarlamentu se konají 23. až 26. května, v Česku 24. a 25. května. Aktualizované projekce budou až do konce dubna pravidelně zveřejňovány každý druhý týden, v květnu pak každý týden. První odhady výsledků voleb budou zveřejněny 26. května v 18:00.
