V Bruselu to jiskří. Europoslanci hrozí Evropské komisi, že na ni podají žalobu

Kateřina Zichová, Euractiv.cz
11. 6. 2021 21:28
Ochrana právního státu je pro Evropskou unii třaskavým tématem, zejména kvůli Polsku, Maďarsku a částečně i Česku. Teď navíc stojí i za sporem mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Podle některých europoslanců komise zanedbává své povinnosti, protože ještě nepoužila nový nástroj na ochranu vlády práva. Chtějí ji proto žalovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Evropská unie má od letošního roku ve svém arzenálu nový nástroj na ochranu právního státu. Pokud členský stát porušuje jeho principy například tím, že zasahuje do nezávislosti justice nebo má problémy s neefektivním vyšetřováním korupce, hrozí mu, že přijde o peníze z evropské kasy.

Ačkoliv nový nástroj platí už skoro půl roku, Evropská komise se ještě neodhodlala jej použít. A europoslancům dochází trpělivost. Potenciální případy k jeho uplatnění by se podle nich našly. Už několik let Brusel například řeší problémy v Polsku a Maďarsku.

"Komise nekoná, zatímco útoky na naše hodnoty, práva a peníze pokračují každý den a Orbánova rodina a přátelé stále kradou naše peníze," padlo z úst německého europoslance Daniela Freunda (Zelení/ESA) na středeční rozpravě v Evropském parlamentu o právním státu.

Babišův střet zájmů jako potenciální případ

Jedním z dotčených států by se přitom mohlo stát i Česko, protože audit Evropské komise dospěl k závěru, že premiér Andrej Babiš je ve střetu zájmů. Kvůli ohrožení evropských peněz proto někteří europoslanci chtějí, aby komise zakročila i v případě České republiky.

Opakovaně k tomu vyzývá například šéfka parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová (EPP). Že by se Česko mohlo dostat do hledáčku komise, nevylučuje ani český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP).

"Dotkne se to i Česka. Komisař pro rozpočet Johannes Hahn během květnového plenárního zasedání parlamentu potvrdil, že přetrvávající střet zájmů premiéra Babiše může být jedním z těchto případů," sdělil redakci Euractiv.cz.

Další ultimátum, žaloba v (ne)dohlednu?

Podle Evropské komise je ale nutné nejprve vypracovat konkrétní vodítka k tomu, jak má nový nástroj přesně fungovat. Evropský parlament komisi vyzval, aby konala, už ve svém březnovém usnesení, ve kterém jí pohrozil žalobou k Soudnímu dvoru EU za neplnění povinností.

Komise přislíbila, že tak učiní do poloviny června. Europoslanci proto ve čtvrtek na plenárním zasedání odhlasovali novou rezoluci, ve které možnou žalobu opět zmiňují. Jestli k ní skutečně dojde, však není jasné. V usnesení europarlament zadává svému předsedovi Davidu Sassolimu, aby vyzval komisi ke "splnění své povinnosti" do dvou týdnů. Mezitím parlament připraví podklady pro případnou soudní při, hovoří o ní ale jen jako o potenciální.

Za porušení právního státu hrozí zastavení dotací

Nový nástroj je jedním z nejsilnějších nástrojů EU, jak řešit dlouhodobé a systematické porušování právního státu v členských zemích. Štědré dotační obálky mohou být totiž dostatečnou motivací k tomu, aby země plnily své závazky. Současný víceletý unijní rozpočet je navíc díky bohatému balíčku na oživení ekonomik po koronavirové krizi vůbec největší v historii, obsahuje více než 45 bilionů korun.

Podle slovenského europoslance Michala Šimečky (Renew) by europarlament k žalobě přistoupit měl. "Evropský parlament nemůže být komplicem v nečinnosti. Pokud nedojde k rychlé změně kurzu, parlament by měl komisi kvůli pokračující nečinnosti postavit před soud. Opravdu není jiná cesta," řekl při středeční rozpravě.

Žaloby mezi institucemi přitom unijní soud nemá na stole často. "Takové spory určitě nejsou časté - za posledních 20 let byly pouze tři a za celou unijní historii vůbec jich bylo jen sedm," sdělila redakci Zuzana Vikarská z katedry ústavního práva a politologie Masarykovy univerzity v Brně.

Unijní soud by mohl mít napilno

"Nevidím pro žalobu opodstatnění. Ale to je samozřejmě vaše rozhodnutí," sdělil europoslancům při debatě eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn poté, co jim popsal pokrok na přípravě vodítek. Doplnil, že komise už pracuje na identifikování případů, pro které použije nový nástroj.

Komise si chce však být těmito případy jistá. První uvedení nástroje do praxe se tak očekává nejdříve na podzim.

"Je téměř jisté, že zahájení tohoto řízení bude dotčeným členským státem rozporováno u Soudního dvora EU. Komise proto musí mít 'nabito' a spustit mechanismus pouze pro ty případy, kde si je právně jistá porušováním nového nařízení," vysvětluje europoslanec Zdechovský.

Unijní soud by tak mohl mít s žalobou Evropského parlamentu a potenciálními reakcemi členských států, na které nové nařízení dopadne, do budoucna napilno. Už nyní se zabývá stížností na legitimitu nového pravidla ze strany Maďarska a Polska, které se na soudce obrátily po schválení nástroje.

A právě na rozhodnutí v této věci by měla komise počkat. Myslí si to český europoslanec Alexandr Vondra (ODS, ECR). Přispělo by to podle něj k důvěře v nový mechanismus.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 4 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy