Grafika: Pod hrozbou terorismu. V Evropě je 30 tisíc džihádistů, udeřit mohou kdykoliv

Radim Klekner Denis Chripák Radim Klekner, Denis Chripák, europarl.europa.eu
Aktualizováno 24. 6. 2018 19:42
Teroristické útoky v poslední době vyděsily a znejistěly Evropany. Loni po úderech džihádistů zemřelo 61 občanů Evropské unie, o rok dříve 161. Lze jim účinně bránit a předcházet? Jak proti terorismu bojuje EU? Podívejte se na přehlednou grafiku Aktuálně.cz.

Podle průzkumu Eurobarometru z loňského března považuje většina Evropanů terorismus za největší problém a 80 procent dotázaných požaduje, aby Evropská unie v boji s teroristy dělala více. Společnost EurActiv připravila přehled kroků, které Unie proti terorismu učinila od května roku 2015, tedy okamžiku, kdy Evropa stanula na počátku velké migrační krize.

Evropanů chce, aby EU dělala více v boji s terorismem (duben 2017)

se domnívá, že v boji s hrozbou terorismu toho činí bezpečnostní složky dost (prosinec 2017)

Evropanů považuje terorismus za vážnou hrozbu (prosinec 2017)

142

obětí teroristických útoků v EU v roce 2016

61

obětí teroristických útoků v EU v roce 2017

5000

zhruba tolik Evropanů se podle Europolu připojilo k teroristickým organizacím v Iráku a Sýrii (od roku 2014)

30 000

osob, které se radikalizovaly od tzv. Islámského státu, pobývá nyní v Evropě

1002

zatčených v souvislosti s terorismem v roce 2016

(z toho 456 Francie, 149 Spojené království; 120 Španělsko; z nich 44 % byli občané EU)

Přijatá opatření

duben 2018

Menší manévrovací prostor pro teroristy

Evropská komise (EK) představila nová protiteroristická opatření, která mají zmenšit manévrovací prostor teroristů a dalších zločinců. Cílem návrhu je podle komise zabránit jim v přístupu k prostředkům, které potřebují k plánování, financování a páchání trestných činů.

rozbalit

Jedním z navrhovaných opatření jsou povinné otisky prstů a snímek obličeje na čipu v průkazech totožnosti, což má znesnadnit padělání dokladů a jejich zneužití pro vstup do EU ze zemí mimo blok.

Mezi další navrhovaná opatření patří snadnější přístup úřadů k elektronickým důkazům a finančním informacím v jiných členských zemích nebo omezení dostupnosti některých chemikálií, aby tyto látky nemohli zneužít teroristé. Komise chce také posílit kontroly dovozu a vývozu palných zbraní.

Uvedení návrhu na povinné otisky prstů a zobrazení obličeje do praxe je rozloženo na pět let a musejí jej ještě schválit členské státy Unie a Evropský parlament.

prosinec 2017

Více peněz na boj s terorismem

Na řešení migračního tlaku a zajištění bezpečnějšího života evropských občanů vydala EU v roce 2017 téměř 6 miliard eur. V roce 2018 to bude přes 6 miliard eur.

rozbalit

EU se zavázala, že navíc poskytne více než 50 milionů eur na vytvoření speciální jednotky pro boj s teroristy v oblasti Sahelu, do nichž své vojáky poskytne Mauritánie, Mali, Čad, Burkina Faso a Niger.

Prostředky pro Europol se navýší o 3,7 milionu eur, rozpočet na rok 2018 tak bude činit 123,2 milionu eur. Jednotka justiční spolupráce Eurojust získá navíc 1,8 milionu eur k loňským 47,8 milionu eur.

říjen 2017

Jmenná evidence cestujících

Europoslanci schválili zřízení elektronického systému, který usnadní kontroly na hranicích schengenského prostoru a zaregistruje občany třetích zemí.

Lidé vstupující do EU nebo opouštějící její území budou – bez ohledu na to, zda jde o občany unie, nebo třetích zemí – podléhat přísnějším kontrolám na vnějších hranicích EU.

rozbalit

Unie zavedla systematickou kontrolu pasů v databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) vedené Interpolem, stejně jako v databázi Schengenského informačního systému (SIS) a dalších relevantních databází unie. Kontroly budou povinné při překročení vzdušných, námořních a pozemních vnějších hranic EU.

Opatření zahrnuje:

  • zavedení sdílené databáze vstupu, výstupu a odepření vstupu občanů třetích zemí
  • registrování cestovatelů ze třetích zemí
  • boj proti nepovolenému překročení délky pobytu a organizovanému zločinu
  • Systém vstupu a výstupu (EES) nahradí razítkování pasů, urychlí překračování hranic a usnadní kontrolu dodržování povolené délky pobytu ze strany občanů třetích zemí, tedy 90 dní v rámci stoosmdesátidenního období. Plně funkční by měl být v roce 2020.

    září 2017

    Kontrola exportu zbraní

    Evropský parlament v usnesení ze září 2017 vyzval členské státy i Evropskou unii, aby lépe kontrolovaly vývoz zbraní a převzaly více odpovědnosti za jejich konečné užívání. Zároveň navrhl zřízení dozorčí komise.

    rozbalit

    EU jako druhý největší exportér na světě (po USA) vyváží mimo jiné lehké střelné zbraně, střelivo, radary a komunikační systémy, ale i ponorky. Nejvíce zbraní se z Unie vyváží na Blízký východ a do severní Afriky.

    Pět zemí EU je mezi 10 největšími světovými exportéry (Francie, Německo, Spojené království, Španělsko, Itálie).

    Česká republika je na 22. místě žebříčku, v letech 2012 až 2016 představoval vývoz zbraní vyrobených v ČR 0,2 % celosvětového obchodu.

    Mezi zeměmi EU je Česko ve vývozu zbraní na 10. místě a 48 % českého zbrojního exportu šlo v letech 2012–2016 do Iráku.

    červenec 2017

    Zvláštní výbor pro terorismus

    Evropský parlament zřídil výbor s ročním mandátem, který má upozorňovat na nedostatky v boji proti terorismu. Jeho úkolem je prozkoumat a posoudit rozsah teroristické hrozby a identifikovat dosavadní legislativní ale i praktické nedostatky.

    rozbalit

    Zkoumá tedy zejména:

  • provádění stávajících opatření ohledně ochrany vnějších hranic
  • nedostatky při sdílení informací mezi členskými státy
  • vzájemnou provázanost evropských databází
  • dopad právních předpisů EU v boji proti terorismu na základní práva
  • radikalizaci a účinnost deradikalizačních programů
  • praní špinavých peněz a financování terorismu
  • osvědčené postupy v oblasti ochrany snadno zranitelných cílů a kritické infrastruktury, jako jsou letiště a vlaková nádraží
  • březen 2017

    Posílení kontroly zbraní

    Směrnice, kterou Evropský parlament schválil v polovině března 2017, vyvolala řadu kritických reakcí. Členské státy by ji měly zavést do svých právních řádů nejpozději do poloviny září 2018.

    Směrnice omezuje vlastnění krátkých poloautomatických zbraní se zásobníkem nad 20 nábojů a dlouhých poloautomatických zbraní se zásobníkem nad 10 nábojů. Zakázané budou také zbraně se skládací pažbou. Nová pravidla se mohou dotknout až 300 tisíc českých držitelů zbrojního pasu.

    rozbalit

    Zbraně ke střelbě slepými náboji a nedostatečně deaktivované zbraně, jaké byly například využity při teroristických útocích v Paříži, budou podléhat přísnějším kontrolám.

    Totéž platí pro:

  • expanzní zbraně (zbraně s akustickým efektem bez projektilu, které mohou být snadno předělány na zbraně schopné střelby ostrými náboji)
  • a už zmíněné některé poloautomatické zbraně, které využívají velkokapacitní zásobníky (více než 20 nábojů u krátkých poloautomatických zbraní a více než 10 nábojů u dlouhých zbraní)
  • únor 2017

    Plánování teroristických útoků

    Směrnice schválená Evropským parlamentem rozšiřuje výčet činů, které budou považovány za trestné:

  • Cestování do zahraničí za účelem připojení se k teroristické skupině a následný návrat do Unie se záměrem spáchat teroristický útok
  • rozbalit
  • nábor za účelem páchání teroristických trestných činů
  • výcvik a účast na výcviku za účelem páchání teroristických trestných činů
  • pomoc při útoku, účast či podněcování k němu či pokus o jeho provedení
  • veřejné podněcování k páchání terorismu nebo jeho glorifikace
  • financování terorismu nebo teroristických skupin
  • červenec 2016

    Kybernetická bezpečnost

    Evropský parlament schválil první celoevropská pravidla kybernetické bezpečnosti.

    Podle nich musí firmy dodávající základní služby (pro energetiku, dopravu, bankovnictví a zdravotnictví nebo digitální služby – vyhledávače a cloudové služby) přijímat taková opatření, která jim pomohou odolávat případným kybernetickým útokům.

    rozbalit

    Na základě těchto opatření byly také členskými státy zřízeny skupiny pro reakci na počítačovou bezpečnost (CSIRT), které zpracovávají incidenty a rizika, posuzují otázky bezpečnosti a koordinují případnou reakci na vzniklé hrozby.

    květen 2016

    Virtuální měny

    Evropský parlament v nezávazné rezoluci doporučil Evropské komisi zřídit zvláštní skupinu pro monitorování virtuálních měn, jako je bitcoin. Cílem je omezit zneužívání těchto měn teroristickými skupinami.

    Od té doby podnikl Brusel na poli virtuálních měn řadu dalších kroků.

    rozbalit

    V létě 2016 Evropská komise navrhla přísnější pravidla pro nakládání s virtuálními měnami. Podle nich by například společnosti, které se zabývají třeba jejich výměnou za reálné peníze, měly omezit anonymitu podobných operací.

    V prosinci 2017 Evropský parlament schválil řadu opatření, jak kontrolovat peněžní toky v kryptoměnách, které mohou zneužívat teroristické a zločinecké organizace. S další sérií opatření přišel i letos v březnu. Nejčastěji se týkají omezení „anonymity“.

    květen 2016

    Posílení pravomocí Europolu

    Poslanci Evropského parlamentu schválili posílení pravomocí Europolu s ohledem na boj s terorismem. Unijní agentuře to usnadní vytváření specializovaných jednotek pro boj proti nově vznikajícím hrozbám.

    Již v roce 2016 zřídila EU v rámci Europolu Evropské protiteroristické centrum.

    rozbalit

    Europol také v některých případech získal k 1. květnu 2017, kdy nařízení vstoupilo v platnost, právo vyžadovat informace od soukromých firem nebo požádat Facebook o odstranění radikálních stránek.

    Europol vyšetřuje ročně více než 18 tisíc přeshraničních případů terorismu nebo mezinárodní trestné činnosti.

    duben 2016

    Nová pravidla pro digitální prostředí

    Evropský parlament schválil nová pravidla pro ochranu údajů, která občanům členských států dávají zpětnou kontrolu nad vlastními osobními údaji.

    Nová pravidla zahrnují například ustanovení o:

  • právu být zapomenut
  • rozbalit
  • jasném a kladném souhlasu dotyčné osoby se zpracováním osobních dat
  • právu převést svá data k jinému poskytovateli služeb aj.
  • Poznámka: V pátek 25. května 2018 vstoupilo v platnost nové nařízení EU o ochraně osobních údajů známé pod zkratkou GDPR. Po firmách vyžaduje při uchovávání a zpracovávání osobních údajů dobrovolný, konkrétní, informovaný a jednoznačný souhlas člověka, o jehož údaje se jedná.

    Například populární Facebook v květnu „donutil“ své uživatele, aby přehodnotili nastavení svých účtů a především souhlasili s novými podmínkami.

    duben 2016

    Databáze cestujících v letecké přepravě

    Evropský parlament schválil směrnici upravující používání jmenné evidence cestujících (PNR) v rámci EU.

    Evidence zahrnuje osobní údaje a identifikační informace o cestujících v letecké dopravě, například kontaktní informace nebo údaje o platbě a o datech letů. Letecké společnosti budou muset zmíněné údaje o pasažérech poskytovat členským státům Unie a také bezpečnostním orgánům, které brojí proti terorismu.

    rozbalit

    Členské státy pak musí zřídit tzv. informační jednotku o cestujících (PIUs). Informace budou muset být uchovávány po dobu pěti let, ale po šesti měsících budou data "maskována", tedy zbavena prvků, jako jsou jméno, adresa a kontaktní údaje, které by mohly vést k identifikaci jednotlivců.

    Směrnice se vztahuje na lety mimo EU, ale členské státy by opatření také mohly rozšířit na vnitrounijní lety.

    duben 2016

    Prostředky z rozpočtu EU

    Evropský parlament schválil poskytnutí 100 milionů € na podporu uprchlíků v rámci EU a stejně tak i 2 miliony € pro nové zaměstnance Evropského centra pro boj proti terorismu (ECTC) pod strukturou Europolu.

    listopad 2015

    Tisíce Evropanů v řadách IS

    Evropský parlament přijal usnesení s návrhy, jak bránit šíření extremismu a radikalizaci a náboru evropských občanů teroristickými organizacemi.

    Celkem podle Europolu vycestovalo počínaje rokem 2014 do bojových oblastí v Sýrii a Iráku nejméně 5000 Evropanů, aby se tam připojili k džihádistickým teroristickým skupinám. Hlavně k tzv. Islámskému státu.

    rozbalit

    Zhruba třetina z nich podle odhadů v bojích zemřela a zhruba stejný počet se jich už vrátil zpět. Na cestu domů na „starý kontinent“ by se mohlo chtít vrátit i dalších více než tisíc evropských džihádistů.

    Europoslanci navrhli:

  • zavést unijní seznam džihádistů a osob podezřelých z terorismu
  • konfiskaci pasů a zmrazení finančních aktiv s cílem zabránit možným zahraničním bojovníkům opustit EU
  • oddělování radikalizovaných vězňů jako možné opatření, aby věznice nesloužily jako živná půda pro šíření radikálního a násilného extremismu
  • květen 2015

    Praní špinavých peněz

    Europarlament schválil nová pravidla pro boj proti praní špinavých peněz:

    rozbalit
  • Jména skutečných vlastníků podniků budou muset být uváděna v centrálních registrech členských států EU. Ty budou přístupné vnitrostátním orgánům i veřejnosti s oprávněnými zájmy, například investigativním novinářům.
  • Banky, auditoři, právníci ale i realitní makléři nebo kasina budou muset hlásit podezřelé transakce svých klientů. Obzvlášť přísná pravidla se pak vztahují na politiky a další osoby, u kterých je vyšší riziko korupčního chování.
  •  

    Právě se děje

    Další zprávy