Štrasburk - V srpnu 2016 zaslal občanskoprávní aktivista Ahmed Masúr expertům z Torontské univerzity několik zpráv o případech mučení vězňů ve Spojených arabských emirátech, které mu přišly na iPhone. Zanedlouho zjistil, že se do jeho mobilního přístroje někdo pokouší instalovat spyware od izraelského výrobce NSO Group.
Onen neznámý zjevně jednal na vládní objednávku. Nebylo to poprvé, co se Masúra úřady v Emirátech pokoušely špehovat. Podle nizozemského internetového deníku De Correspondent využily za stejným účelem i britskou společnost Gamma Group International a italský HackingTeam.
Obě společnosti obvinění zpočátku odmítaly. Pak ale do jejich interní korespondence pronikl hacker vystupující pod jménem Phineas Fisher a odhalil, že podobné obchody uskutečnily s několika dalšími blízkovýchodními státy.
Ty americká nezisková organizace Freedom House, financovaná vládou ve Washingtonu, označuje ve svých výročních zprávách jako pouze "částečně svobodné".
Sledování úřady pomocí spywaru od Hacking Teamu byli vystaveni i maročtí novináři z opoziční internetové platformy Mamfakinch a stejné technologie využívají ke špiclování svých občanů kupříkladu turecké úřady.
Zboží dvojího využití
Zařízení k odposlechu telekomunikací přitom patří mezi takzvané zboží dvojího užití, pro jejichž export platí v Evropské unii zvláštní pravidla.
De Correspondent společně s dalšími evropskými médii zjistil, že v letech 2015 a 2016 poskytly členské země EU více než tři sta licencí na vývoz těchto technologií, přičemž polovina směřovala do zemí, které Freedom House hodnotí právě jako "částečně svobodné".
Video: Europarlament vyzývá k větší kontrole vývozu špionážních technologií
Evropský parlament se proto nyní rozhodl zpřísnit pravidla pro export tohoto druhu zboží tak, aby technologie kybernetického dohledu nemohly být autoritativními režimy zneužity.
"Evropské technologie se objevují v zemích s problematickou situací v oblasti lidských práv, jako například Egypt, Írán nebo Turecko," upozornila česká europoslankyně za ANO Dita Charanzová. "Mohou tak přispívat k tomu, že dochází ke sledování novinářů či lidskoprávních aktivistů, omezení jejich činnosti či dokonce zadržení," dodala.
Podle zpravodaje parlamentního návrhu Klause Buchnera není možné, aby EU přispívala k utrpení aktivistů, kteří bojují za svobodu. "Jsme odhodláni zalátat nebezpečné mezery v režimu vývozních kontrol u položek dvojího použití," zdůraznil.
Předchozí evropská legislativa, přijímaná a doplňovaná v letech 2009 a 2014, totiž nesplnila svá očekávání. EU navíc čelila tlaku lobbistických skupin, které se snažily omezení zmírnit.
Sdružení výrobců moderních technologií DigitalEurope, zastupující společnosti, jako je Microsoft, Cisco či IBM, naléhalo na úplné zrušení restrikcí a podpory se mu dostávalo i od některých poslanců Evropského parlamentu.
"Ve 21. století už nemá smyslu kontrolovat vývoz technologií kybernetického dohledu," tvrdí nizozemská liberálka Marietje Schaaková.
Evropský parlament ale nakonec novelu nařízení na kontrolu vývozů položek dvojího použití jednoznačně schválil v poměru 571 ku 29 hlasům, přičemž 29 poslanců se hlasování zdrželo.
Co se změní?
Za předměty dvojího využití se považuje zboží nebo technologie, které lze kromě jejich běžného určení využít k vývoji zbraní hromadného ničení nebo vojenským účelům, tedy i špionážní technologie.
Patří mezi ně určité chemikálie, toxické látky, elektronika, lasery nebo jaderné technologie, robotické výrobky, ale také některé druhy softwaru.
Nové nařízení na seznam položek, jež před vývozem potřebují zvláštní povolení, umisťuje také zařízení na odposlouchávání mobilních telefonů a software umožňující vniknutí do počítačových systémů, prolomení hesel či identifikaci uživatelů internetu.
Europoslanci v novele legislativy navrhli zároveň přísnější ochranu osobních údajů, práva na soukromí a svobody shromažďování. Výrobci produktů, které by mohly být využity pro aktivity směřující k porušování lidských práv, tak mají zajistit, že se jejich zboží nedostane do nepovolaných rukou.
Posílena má být i transparentnost při přijímání rozhodnutí o kontrole vývozu vnitrostátními orgány a zavedeny jednotné sankce v případě porušení pravidel pro vývoz technologií dvojího využití.
Některé šifrovací technologie mají být na druhé straně vyňaty ze seznamu výrobků kybernetického dozoru, pokud je bojovníci za lidská práva používají na svou ochranu.
Novela nařízení nyní směřuje do Evropské komise a následně ji dostanou k projednání parlamenty jednotlivých členských zemí EU.
