Žijeme pořád v nejistotě, tvrdí miliony Evropanů, kteří po brexitu zůstávají ve Velké Británii

Lukáš Hendrych
4. 4. 2017 20:45
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. "Rozvod" Velké Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Spuštění brexitu znamená pro občany EU pracující nebo studující v Británii velkou neznámou.
Spuštění brexitu znamená pro občany EU pracující nebo studující v Británii velkou neznámou. | Foto: Shutterstock

Londýn/Brusel - Oficiální údaje neexistují.

Podle odhadů ale žije ve Spojeném království v současné době skoro tři a půl milionu občanů EU. 

Dva miliony z nich tam pracují. Ostatní zaměstnání hledají, v Británii studují nebo tam tráví důchodový věk. 

Debaty o brexitu se jim ale neposlouchají jednoduše. Britská vláda totiž ohledně budoucího statusu evropských občanů na ostrovech hodně mlží.

Není proto jasné, zda tito lidé po vystoupení Británie nepřijdou o právní jistoty, které jim doposud zaručoval vnitřní trh EU.

Diskriminace na základě národnosti

"Klíčové je, aby lidem, co tam žili už před brexitem, zůstala jejich práva. Jde hlavně o právo ve Velké Británii pracovat nebo být dál součástí tamního systému sociálního zabezpečení," tvrdí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

Možnost najít si práci v jiném členském státě EU je jedním ze základů evropské integrace.

Občané unijních zemí mají navíc po přesunu do jiné země nárok i na stejné pracovní podmínky. Třeba na maximální délku týdenní pracovní doby, minimální mzdu, placenou dovolenou, ochranu před diskriminací apod.

To všechno by si teď mohl Londýn po brexitu začít nastavovat znovu sám. Odmítnout uchazeče o zaměstnání jen na základě jeho národnosti by tak nemusel být pro britské zaměstnavatele v budoucnu problém.

"V nejhorším případě hrozí, že lidé ze zemí EU už nebudou mít volný přístup na britský pracovní trh. Budou jim v tom bránit restrikce. Možnost získat v Británii zaměstnání se tím vážně zkomplikuje," dodává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Pohostinství bez přistěhovalců zkolabuje

Podle Martiny Dlabajové (ANO) je ale velká šance, že ti, kdo ve Velké Británii už pracují, o svá práva nepřijdou.

"Premiérka Mayová už dřív prohlásila, že dojde k omezení imigrace do Velké Británie, ale práva lidí, kteří přijeli na britské území ještě před spuštěním brexitu, budou zachována," tvrdí Dlabajová. 

Na práci přistěhovalců závisí v Británii hlavně pohostinství.

"Britská asociace podniků v pohostinství před časem uvedla, že pokud vláda neumožní pracovníkům ze zemí EU zůstat ve svých zaměstnáních, bude trvat možná až deset let, než se podaří zaměstnance plně nahradit," dodává česká europoslankyně Dlabajová.

Nejde ale jen o práci.

Unijní občanství poskytuje lidem žijícím ve Velké Británii možnost pobírat tamní důchod, právo volit v komunálních volbách, možnost studovat, uzavírat pojištění nebo si brát hypotéky.

Už teď se objevují případy, kdy britské banky odmítají poskytnout občanům EU hypotéku. Protože neví, jaká pravidla budou pro jejich pobyt na ostrovech v budoucnu platit.

Nejistá budoucnost

"V Evropském parlamentu jsou momentálně stovky stran analýz, v rámci kterých se identifikují práva, zákony i další předpisy, které brexit ovlivní," připomíná europoslankyně Konečná.

Podle její kolegyně Martiny Dlabajové je pro občany EU žijící v Británii v současnosti patrně nejjistější získat britského občanství.

"Nárok na občanství mají lidé, kteří žijí na britském území aspoň 5 let. Pro řadu z nich je to teď jediná možnost, jak si pojistit své investice a úspory," uvedla.

Budoucnost občanů EU, žijících v Británii i těch, kteří se na britské ostrovy teprve chystají, bude jasnější až po dalších kolech jednání brexitu.

Oficiálně mají skončit do dvou let, ale není vyloučené, že se tato lhůta ještě prodlouží. "Situace je teď opravdu nejasná," dodává Dlabajová.

Omezení základních svobod?

Diskuse o brexitu a nedávná migrační krize ale v samotných členských státech EU znovu otevřely téma omezení volného pohybu osob.

V České republice se o tom nedávno zmínil i ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

"Chci otevřít diskusi, zda je dlouhodobě udržitelné, aby si stát nemohl stanovit upřesňující podmínky, které budou regulovat zaměstnávání občanů z jiných států EU," řekl.

Hlavní je podle něj rozumná regulace pohybu pracovní síly a boj proti politice levné práce.

S tím ale nesouhlasí premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj je zachování volného pohybu pracovníků v EU priorita.

"Česká republika chce udržet všechny čtyři základní svobody Evropské unie. To znamená, že hodláme zůstat součástí schengenského prostoru a chceme taky udržet v rámci EU volný pohyb pracovních sil," řekl Sobotka.

Slova českého ministra zahraničí se nelibí ani europoslanci Tomáši Zdechovskému.

"Jedním z hlavních hodnot Evropské unie je volný pohyb osob uvnitř jejích hranic. Každý občan členské země by měl mít možnost pracovat v kterékoli jiné zemi Unie. Výrokům pana ministra proto příliš nerozumím," uzavřel Zdechovský.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová
 

Právě se děje

před 26 minutami

Za ubytování v Praze zaplatí lidé od ledna 21 korun za den, městu poplatek vynese 370 milionů ročně

Ubytovací zařízení v hlavním městě budou od ledna vybírat poplatek za pobyt 21 korun za osobu a den. Podléhat mu budou i služby typu Airbnb. Jde o součet maximální sazby rekreačního a lázeňského poplatku. Vláda rozhodla o sloučení obou poplatků od nového roku v jediný. Praha díky tomu může počítat s výnosem téměř 370 milionů korun, tedy o zhruba 14 procent vyšším než dosud. Informace vyplývá z důvodové zprávy ke změně vyhlášky, kterou schválili pražští zastupitelé.

Podle novely zákona může být poplatek od ledna maximálně 21 korun za osobu a den, od roku 2021 budou moci obce podle svého rozhodnutí vybírat až 50 korun. Podle primátorova náměstka Petra Vyhnánka (Praha Sobě) bude návrh na zvýšení poplatku zastupitelům předkládat znovu za rok, protože současný poplatek je "směsně nízký", řekl. Dosud platil rekreační nebo lázeňský poplatek maximálně 15 korun za osobu a den a poplatek z ubytovací kapacity šest korun za lůžko a den.

Poplatek se týká každého krátkodobého pobytu bez ohledu na místo a účel. Neplatí se za první den pobytu a jen pokud ubytování nepřekročí 60 po sobě následujících dní. Osvobozeni od platby jsou lidé starší 70 let a lidé ubytovaní v souvislosti se sezonní prací. Nad rámec zákona Praha osvobodila od poplatku skupiny dětí a mládeže v ubytovnách sdružení dětí a mládeže, pokud cena za ubytování nepřesáhne trojnásobek poplatku za osobu a den.

před 31 minutami

Praha vypíše nový tendr na dostavbu vyhořelého křídla Průmyslového paláce, bude stát 2 miliardy korun

Hlavní město vypíše tendr s odhadovanou hodnotou dvě miliardy korun na dostavbu vyhořelého křídla a rekonstrukci Průmyslového paláce na Výstavišti. V pátek to schválili zastupitelé. Začít stavět by se mohlo koncem příštího roku. Město už jednu zakázku vypsalo, ale současné vedení magistrátu ji zrušilo, podle něj byla neaktuální. Projekt počítá se stavbou repliky levého křídla, které vyhořelo v roce 2008, a vybudováním nového zázemí či technických prostor.

Po rekonstrukci by palác měl sloužit stejnému účelu jako dosud, tedy k pořádání výstav, veletrhů, kongresů a dalších akcí. Střední trakt by podle schváleného dokumentu měl pojmout 1250 osob, pravé křídlo 2500, dostavěné levé křídlo 3300 a foyer 400 lidí.

Projekt dostavby a rekonstrukce se snaží co nejvíce zachovat původní podobu stavby z roku 1891, kdy byl palác otevřen. Kromě toho počítá s dobudováním dalšího zázemí a technickými úpravami památkově chráněného objektu. Novinkou bude například podchod pod levým křídlem paláce, kterým se bude možné od vchodu nebo z foyer dostat ke Křižíkově fontáně. Původně bylo v plánu vybudovat podchod i pod pravým křídlem, kvůli námitkám památkářů z toho však sešlo, a podzemní pasáž bude pouze pod nově dostavěným křídlem. Vnikne pod ním také nový suterén s prostory pro zázemí či sociální zařízení. Interiéry paláce by měly z větší části zůstat ve stávající podobě.

před 59 minutami

Spojené státy sníží cla na čínský dovoz, tvrdí agentura Reuters

Spojené státy pozastaví plánované uvalení cla na další čínské zboží a sníží existující cla na čínský dovoz a Čína se výměnou za to zaváže, že příští rok koupí více amerických zemědělských produktů. S odvoláním na nejmenované americké zdroje obeznámené s jednáním o očekávané obchodní smlouvě USA a Číny o tom informovala agentura Reuters. Ta zároveň uvedla, že cílem opatření je zmírnit obchodní válku mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Bílý dům nevydal k jednání oficiální prohlášení, což podle Reuters vyvolává spekulace o tom, zda s návrhy souhlasily obě zainteresované strany.

Další zprávy