Žijeme pořád v nejistotě, tvrdí miliony Evropanů, kteří po brexitu zůstávají ve Velké Británii

Lukáš Hendrych
4. 4. 2017 20:45
Občany Evropské unie, kteří žijí ve Velké Británii, dál trápí nejasnosti kolem toho, jaký bude jejich oficiální status po oficiálním spuštění tzv. brexitu. "Rozvod" Velké Británie a EU je přitom zasáhne nejdřív. Součástí těchto jednání bude totiž velmi brzy status evropských občanů, kteří doposud na ostrovech pracují a žijí. Stejně jako práva Britů na evropském kontinentu. Londýn a Brusel předpovídají tvrdá a složitá jednání.
Spuštění brexitu znamená pro občany EU pracující nebo studující v Británii velkou neznámou.
Spuštění brexitu znamená pro občany EU pracující nebo studující v Británii velkou neznámou. | Foto: Shutterstock

Londýn/Brusel - Oficiální údaje neexistují.

Podle odhadů ale žije ve Spojeném království v současné době skoro tři a půl milionu občanů EU. 

Dva miliony z nich tam pracují. Ostatní zaměstnání hledají, v Británii studují nebo tam tráví důchodový věk. 

Debaty o brexitu se jim ale neposlouchají jednoduše. Britská vláda totiž ohledně budoucího statusu evropských občanů na ostrovech hodně mlží.

Není proto jasné, zda tito lidé po vystoupení Británie nepřijdou o právní jistoty, které jim doposud zaručoval vnitřní trh EU.

Diskriminace na základě národnosti

"Klíčové je, aby lidem, co tam žili už před brexitem, zůstala jejich práva. Jde hlavně o právo ve Velké Británii pracovat nebo být dál součástí tamního systému sociálního zabezpečení," tvrdí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).

Možnost najít si práci v jiném členském státě EU je jedním ze základů evropské integrace.

Občané unijních zemí mají navíc po přesunu do jiné země nárok i na stejné pracovní podmínky. Třeba na maximální délku týdenní pracovní doby, minimální mzdu, placenou dovolenou, ochranu před diskriminací apod.

To všechno by si teď mohl Londýn po brexitu začít nastavovat znovu sám. Odmítnout uchazeče o zaměstnání jen na základě jeho národnosti by tak nemusel být pro britské zaměstnavatele v budoucnu problém.

"V nejhorším případě hrozí, že lidé ze zemí EU už nebudou mít volný přístup na britský pracovní trh. Budou jim v tom bránit restrikce. Možnost získat v Británii zaměstnání se tím vážně zkomplikuje," dodává europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Pohostinství bez přistěhovalců zkolabuje

Podle Martiny Dlabajové (ANO) je ale velká šance, že ti, kdo ve Velké Británii už pracují, o svá práva nepřijdou.

"Premiérka Mayová už dřív prohlásila, že dojde k omezení imigrace do Velké Británie, ale práva lidí, kteří přijeli na britské území ještě před spuštěním brexitu, budou zachována," tvrdí Dlabajová. 

Na práci přistěhovalců závisí v Británii hlavně pohostinství.

"Britská asociace podniků v pohostinství před časem uvedla, že pokud vláda neumožní pracovníkům ze zemí EU zůstat ve svých zaměstnáních, bude trvat možná až deset let, než se podaří zaměstnance plně nahradit," dodává česká europoslankyně Dlabajová.

Nejde ale jen o práci.

Unijní občanství poskytuje lidem žijícím ve Velké Británii možnost pobírat tamní důchod, právo volit v komunálních volbách, možnost studovat, uzavírat pojištění nebo si brát hypotéky.

Už teď se objevují případy, kdy britské banky odmítají poskytnout občanům EU hypotéku. Protože neví, jaká pravidla budou pro jejich pobyt na ostrovech v budoucnu platit.

Nejistá budoucnost

"V Evropském parlamentu jsou momentálně stovky stran analýz, v rámci kterých se identifikují práva, zákony i další předpisy, které brexit ovlivní," připomíná europoslankyně Konečná.

Podle její kolegyně Martiny Dlabajové je pro občany EU žijící v Británii v současnosti patrně nejjistější získat britského občanství.

"Nárok na občanství mají lidé, kteří žijí na britském území aspoň 5 let. Pro řadu z nich je to teď jediná možnost, jak si pojistit své investice a úspory," uvedla.

Budoucnost občanů EU, žijících v Británii i těch, kteří se na britské ostrovy teprve chystají, bude jasnější až po dalších kolech jednání brexitu.

Oficiálně mají skončit do dvou let, ale není vyloučené, že se tato lhůta ještě prodlouží. "Situace je teď opravdu nejasná," dodává Dlabajová.

Omezení základních svobod?

Diskuse o brexitu a nedávná migrační krize ale v samotných členských státech EU znovu otevřely téma omezení volného pohybu osob.

V České republice se o tom nedávno zmínil i ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD).

"Chci otevřít diskusi, zda je dlouhodobě udržitelné, aby si stát nemohl stanovit upřesňující podmínky, které budou regulovat zaměstnávání občanů z jiných států EU," řekl.

Hlavní je podle něj rozumná regulace pohybu pracovní síly a boj proti politice levné práce.

S tím ale nesouhlasí premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj je zachování volného pohybu pracovníků v EU priorita.

"Česká republika chce udržet všechny čtyři základní svobody Evropské unie. To znamená, že hodláme zůstat součástí schengenského prostoru a chceme taky udržet v rámci EU volný pohyb pracovních sil," řekl Sobotka.

Slova českého ministra zahraničí se nelibí ani europoslanci Tomáši Zdechovskému.

"Jedním z hlavních hodnot Evropské unie je volný pohyb osob uvnitř jejích hranic. Každý občan členské země by měl mít možnost pracovat v kterékoli jiné zemi Unie. Výrokům pana ministra proto příliš nerozumím," uzavřel Zdechovský.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová
 

Právě se děje

Další zprávy