Sondy k Merkuru a kompletní Galileo. Evropa má ve vesmíru ambiciózní plány

Obrazem: Oslnivé snímky galaxií a Země v noci. Prohlédněte si vesmírný program EU
Hlavní součástí evropského vesmírného programu je Galileo, globální navigační systém srovnatelný s GPS.
Evropská vesmírná agentura (ESA) vypustí v rámci Galilea na oběžnou dráhu Země celkem tři desítky satelitů. Program má být plně funkční už v příštím roce.
Satelit Sentinel-2 z dalšího programu ESA s názvem Copernicus pořizuje snímky s vysokým rozlišením, díky kterým lze sledovat změny ve vegetaci.
Na snímku vesmírné středisko v Kourou ve Francouzské Guyaně. Právě startuje raketa Ariane 5 se satelitem pro meteorologická pozorování druhé generace MSG-2.
Foto: ESA / NASA
Radim Klekner, Evropa v datech
Aktualizováno 14. 11. 2018 11:41
Na jaře uplynulo čtyřicet let od letu Čechoslováka Vladimíra Remka do vesmíru. A na letošní rok vychází ještě jedno výročí, Česká republika v úterý slaví deset let od vstupu do Evropské kosmické agentury (ESA). Česko sice nemá v dohledné době šanci, že by vyslalo do kosmu dalšího astronauta, spolupráci v rámci agentury však hojně využívá - a stejně tak čtyři desítky místních firem.

Česká republika přispívá do rozpočtu ESA částkou 830 milionů korun, což stačí k tomu, aby se například podílela na experimentech v mikronavigaci. Ne však na výcviku astronautů.

Praze nicméně sídlí centrum pro řízení Galilea, evropského globálního navigačního satelitního systému, který by měl v příštím roce dosáhnout plné operační schopnosti. A není sám, Evropa má do budoucích let ambiciózní plány v oblasti kosmu.

Galileo je obdobou amerického GPS a bude využívat tří desítek satelitních družic. Vedle evropského globálního a regionálního navigačního systému EGNOS a programu pro monitorování životního prostředí a bezpečnosti Copernicus je také nejvýraznějším prvkem aktivit Evropské unie ve vesmíru.

EU navíc plánuje svůj vesmírný program dál rozvíjet. Výsledky výzkumu lze pak uplatnit nejen v oblasti vesmíru.

Jde například o mobilní aplikaci Triphood pro rodinné výlety či speciální rámy jízdních kol od společnosti Festka. Právě to jsou příklady vedlejších produktů výzkumu v rámci ESA. Evropský parlament v tomto ohledu plně podporuje nové plány Evropské komise.

"Vesmírný program musí zahrnovat i schopnost čelit kybernetickým hrozbám a vytvářet konkurenční prostředí včetně podpory vesmírné diplomacie," zdůrazňuje místopředseda výboru europarlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Jaromír Kohlíček (KSČM). 

"Vesmír je společným dědictvím lidstva a musí se zde uplatňovat na mezinárodní úrovni spolupráce a reciprocita a rovné soutěžní podmínky," dodává český europoslanec. "Otevírají se zde i další možnosti pro vznik kvalifikovaných pracovních míst."

Rozpočet by se měl zvýšit

Evropská komise letos v červnu představila návrh nového vesmírného programu, který sjednocuje všechny aktivity EU v této oblasti. Parlamentní výbor o něm bude hlasovat 21. listopadu.

"Programy Galileo a Copernicus jsou zásadní pro to, aby Evropa mohla být lídrem v oblasti vesmírných technologií, a tedy i pro evropskou bezpečnost, rozvoj a konkurenceschopnost," uvedl pro Aktuálně.cz Kohlíčkův kolega za ČSSD Miroslav Poche, který je rovněž členem výboru.

Komise navrhuje navýšit rozpočet vesmírného programu pro období let 2021 až 2027 na 16 miliard eur (v přepočtu 415 miliard korun). Podle Pocheho tento plán přijaly všechny hlavní politické skupiny. "I když jsme si asi přáli ještě trochu víc," dodává europoslanec.

Z této částky má jít téměř deset miliard eur na Galilea a systém EGNOS a necelých šest miliard pro Copernicus.

"Domnívám se, že výbor ITRE je připraven podpořit i navýšení rozpočtu na 16,9 miliardy eur, pokud to ve středu schválí rozpočtový výbor europarlamentu," doplnil Poche.

"Osobně doufám, že se podaří využít potenciálu sídla programu Galileo v Praze, přičemž naším českým domácím úkolem je vyřešit úroveň platů ve spolupráci s ředitelem agentury a pracovníky Komise," uvádí Kohlíček. "Velká tradice českého kosmického programu i poměrně vysoká koncentrace technických škol a výzkumných kapacit v Praze k tomu vytváří dobré předpoklady."

Monitoring vesmíru i Země

Návrh komise počítá s udržením stávajících aktivit EU v kosmu a s jejich dalším rozšířením. Mimo jiné proto, že poznatky z vesmírného výzkumu najdou uplatnění v celé řadě dalších oborů. Česko má v tomto ohledu velký potenciál díky svému automobilovému a leteckému průmyslu.

Pardubická TOSEDA se například věnuje výzkumu nanotechnologií pro přístroje, které vyrábějí speciální odolné materiály. Ty musí obstát v extrémních prostředích - podobně jako ve vesmíru. Vyrábí se z nich třeba zrcadla satelitů nebo nádrže na kapalná paliva.

Loni EU zaměstnávala v rámci svého vesmírného programu 230 tisíc lidí.

Evropská vesmírná agentura (ESA)
Autor fotografie: ESA

Evropská vesmírná agentura (ESA)

ESA byla založena roku 1975 a je hlavním aktérem evropského vesmírného programu. Jedná se o mezivládní instituci formálně nezávislou na EU. Do její pokladny plyne ale největší částka z unijního rozpočtu. Jejími členy je většina unijních zemí včetně Česka.

ESA spolupracuje na vesmírných velkoprojektech, jako je navigační systém Galileo či družicový systém Copernicus, které už spadají přímo pod unijní vesmírnou agenturu GSA.

Agentura pro evropský globální družicový a navigační systém (GSA):

GSA byla založena v roce 2004 a k jejím strategickým cílům patří dosažení plně funkčního systému Galileo, aby se stal předním globálním družicovým navigačním systémem pro civilní použití. Řídicí centrum Galilea sídlí od roku 2012 v Praze.

Zdroj: Evropa v datech

Galileo a Copernicus ale nejsou jedinou náplní evropského vesmírného programu. Dále jde o vývoj bezpečnostních komponent pro systém tzv. Vesmírného situačního povědomí (SSA), které hlídá možný střet s asteroidy nebo i umělými družicemi.

Program Govsatcom zase umožňuje členským zemím EU rychle reagovat na bezpečnostní hrozby či přírodní katastrofy a zajistit rychlou pomoc pro postižené oblasti.

"Programy ESA budou pokračovat ve vypouštění satelitů, jak pro EU, tak pro jiné objednatele, se zohledněním bezpečnostních zájmů EU," říká Kohlíček. "Na globálním trhu bude dále rozvíjena infrastruktura na zemi, v místech stávajících zařízení a vývojových center."

Vesmírná agentura se podle něj snaží chovat se v kosmickém prostoru zodpovědně a hledá proto mimo jiné řešení zamezující rozšiřování kosmického odpadu.

Robotický had na Mars

Do budoucna má Evropská unie ještě ambicióznější plány. V roce 2004 vyslala z vesmírného centra ve Francouzské Guyaně sondu Rosetta, která o deset let později vypustila ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko přistávací modul Philae. Následně letos v říjnu unie společně s Japonskem vyslala sondy MPO a MMO k Merkuru.

Další vesmírné plavidlo má v roce 2020 dopravit na Mars vozítko pro účely zkoumání planety.

Výzkumníci z institutu SINTEF při Norské univerzitě pro vědu a technologii v Trondheimu vyvíjejí pro mise na Mars speciální miniroboty, kteří se skládají z několika malých součástek a imitují pohyb hada. Díky tomu prozkoumají terén rudé planety v místech, do nichž by se kolový rover nedostal.

"V europarlamentu existuje jasná většina, která žádá silný vesmírný program a především posílení výkonu stávajících programů," říká Poche. "Je důležité, aby se podpořila zejména efektivita využívání výsledků programu průmyslem a službami, včetně přístupu veřejné správy k potřebným datům a k jejich zabezpečení."

Video: Dalekohledu Kepler došlo ve vesmíru palivo a jeho mise skončila, hledal nové planety

Dalekohledu Kepler došlo ve vesmíru palivo a jeho mise skončila, hledal nové planety | Video: NASA
 

Právě se děje

Další zprávy