reklama
 
 

Rusko chce ovlivnit volby v Evropě. Pochybovat o tom může jen blázen, varuje Jourová

21. 11. 2018 5:30
Češi i další občané Evropské unie budou v květnu volit do Evropského parlamentu. A podle eurokomisařky Věry Jourové je jasné, že výsledek voleb chce ovlivnit Rusko. Moskva nejspíš na internetu spustí dezinformační kampaň, upozorňuje Jourová v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Eurokomisařka, která má v Bruselu na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost mužů a žen, se často setkává s představiteli velkých sociálních sítí, jako je Facebook. "Vytvořili dálnici pro lež a pro dezinformační tlaky, které opravdu jdou proti základům demokracie," tvrdí Jourová.

Hrozí, že se Rusko pokusí ovlivnit volby do Evropského parlamentu?

Je vysoce pravděpodobné, že se to dít bude. Říkám to na základě zkušeností, které máme z poslední doby. Kdybych vám řekla, že nevěřím, že se to bude dít, tak bych vám jednak lhala a jednak bych byla blázen.

Těmi zkušenostmi máte na mysli hlavně údajnou ruskou snahu ovlivnit prezidentské volby v USA?

Samozřejmě sledujeme, jaké budou výsledky vyšetřování ve Spojených státech. Také v Británii, kde vyšetřovatelé už řekli, že v kampani před referendem o brexitu došlo ke zneužití soukromých údajů a dezinformačním vlnám. To už je prokázáno. Stejně tak je prokázáno, že se dezinformace objevily i v kampani před zářijovými volbami ve Švédsku. Za poslední dva roky máme tolik varovných signálů, že je zřejmé, že to bude použito znova. Musíme se tedy připravit na další vlnu dezinformací.

Jak moc je pravděpodobné, že se Rusům skutečně podaří volby ovlivnit?

V některých zemích dezinformace padají na úrodnou půdu. Zrovna Česko, kde víc než polovina lidí čte zprávy jen na internetu, je toho příkladem. To jsme pak doslova jako v menu - občané České republiky jsou dezinformační propagandě naservírovaní k použití.

Je na každé zemi EU, co s tím udělá, nebo by se tím měla zabývat centrálně Evropská komise?

My v komisi se snažíme, aby lidem nebylo možné vypláchnout mozky lží. Nechceme ale nijak ovlivňovat to, jestli se v kampaních budou k lidem dostávat pravicové, levicové, nebo třeba populistické názory. Pokud nejde o extremistické věci, které zakazuje zákon, pak všude platí ochrana svobody slova a to, že lidé mají nárok na všechny informace, ze kterých si pak udělají sami obrázek. Jde nám ale o to, aby lidé dostali informaci, když čtou něco, co je politickou kampaní. A aby dostali informaci, kdo to platí a stojí za tím.

Jak konkrétně by se lidé měli něco takového dozvědět?

Doporučili jsme zemím EU, aby se podívaly na to, jaká regulace platí pro tištěná média nebo klasická média typu televize a co platí pro on-line. Když si v Třebíči otevřu Horácké noviny, na straně dvě tam uvidím rozesmátou tvář místního kandidáta do voleb. A je tam jasně uvedeno, že jde o placenou inzerci. Tohoto musíme dosáhnout i v on-line prostoru, aby čtenář dostal jasnou informaci, když čte nějakou placenou kampaň. To je to minimum, co musíme udělat.

Když je to jen minimum, co dalšího chcete dělat?

Vedle takové inzerce samozřejmě lidé v on-line prostoru budou zavaleni manipulativními zprávami - tomu se nedá vyhnout jiným způsobem, než že si lidé budou čím dál víc uvědomovat, že nemají věřit všemu, co si na webu přečtou. Proto voláme po tom, aby státy doma posílily vzdělávání ke kritickému myšlení. Názorové věci ale samozřejmě musíme nechat být, rozhodně nikdo nechce zakazovat třeba opoziční názory. Začátkem prosince vydáme akční plán k dezinformacím, půjde o soubor doporučení pro členské země.

Jakou máte odezvu od států EU nebo velkých sociálních sítí?

Státy nejspíš nestihnou zavést zmiňovaná pravidla, tedy aby muselo být jasně patrné, že na webu čtete zaplacený obsah, ještě do evropských voleb. I když některé možná budou rychlé a udělají to. Když se bavím s představiteli velkých sociálních sítí, je patrné, že si hrozbu dezinformací uvědomují. Je vidět, že oni sami nejsou v pohodě z toho, že vytvořili dálnici pro lež a pro dezinformační tlaky, které opravdu jdou proti základům demokracie a de facto i svobody slova. Spousta lidí si uvědomuje, že když teď něco neuděláme, tak sociální sítě můžou být nástrojem k nástupu autoritativních režimů nebo k něčemu, co může skončit genocidou, jako jsme to teď viděli v Barmě. Oni chápou, že kus zodpovědnosti je na nich.

Zabýváte se sociálními sítěmi, ale přitom už nemáte profil na Facebooku. Proč jste ho zrušila?

Já mám ráda komunikaci s lidmi a nevadí mi, když mi někdo nadává. Ale to, co jsem měla na svém profilu na Facebooku, to byla stoka.

Mluvit normálním jazykem

Hnutí ANO, jehož jste členkou, patří v rámci EU do liberální aliance ALDE. Ta nedávno uzavřela spojenectví s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho stranou LREM. Ztotožňujete se s Macronovým tvrzením, že evropské volby tentokrát budou o střetu mezi proevropskými silami a protievropskými populisty?

Když to hodně zjednodušíme, tak se to tak asi říct dá. Můj názor ale je, že liberálové by neměli každý jiný názor, který se objeví, hned nazvat xenofobním, populistickým nebo nacionalistickým. Nemůže to přece být tak, že kdo není s námi, je proti nám. Na to jsem, vzhledem k tomu, odkud pocházím, velice vysazená. Takže si myslím, že se to sice dá takto zjednodušit, jak říká Macron, ale zároveň bychom měli přestat ukazovat prstem na populisty a na ty ostatní a místo toho vymyslet vlastní program a vizi pro lidi. A měli bychom pochopit, proč jsou lidé v nejistotě a obracejí se k populistům.

Čím by podle vás měli liberálové lidi oslovit, aby nevolili populisty?

Otázkou je jednak čím a jednak jak. Ohledně toho druhého - musíme s lidmi mluvit normálním jazykem. A vysvětlit jim, že chápeme, že tu jsou dva velké problémy. Jedním je nerovnost a druhým nejistota. Má je každá země, ale důvody pro pocit nejistoty a nerovnosti jsou různé. Například ve Španělsku nebo v Itálii to je nezaměstnanost mladých.

Česko ale patří mezi země s vůbec nejnižší nerovností a nezaměstnanost mladých taky není velkým problémem.

V Česku zase máme 800 tisíc lidí, kteří mají na krku exekuci. Výkon ekonomiky se sice zvyšuje, ale lidé všude v Evropě se právem ptají: A kde je můj podíl? Každá země musí přijít na to, jak zajistit, že lidé nebudou mít tak silný pocit nerovnosti. Nevolám po komunismu, ale po spravedlnosti. Mezi nejistoty patří i nelegální migrace, globalizace, technologické změny nebo změny klimatu, které jsme všichni pocítili letos v létě. To jsou témata, u kterých musíme jako liberálové navrhnout řešení, která ale nezavrhnou principy, na nichž liberalismus stojí. To je pro mě například rovnost před zákonem.

"Babiš je proevropský liberál"

Pokud zjednodušeně platí to rozdělení na proevropské síly a protievropské populisty, kam patří Andrej Babiš?

Já si myslím, že Andrej Babiš je proevropský liberál. Přesvědčuje mě o tom velmi často. Podívejte se na některá jeho rozhodnutí, například v zásadních věcech týkajících se zahraniční a bezpečnostní politiky nebo nyní ohledně sňatků homosexuálů. To jsou věci, které mě přesvědčují, že on je u liberálů správně a že jsem v ANO správně i já.

Liberálové v Evropě ale mají o dost jiný pohled na uprchlíky než hnutí ANO.

Že nás v Evropě dělí téma migrace, je jasné. Já jsem tady v Bruselu od začátku varovala před požadavky na přerozdělování běženců. Upozorňovala jsem, že to je něco, co se v homogenních společnostech střední a východní Evropy nesetká s pochopením, a že tam jsou lidé hysteričtí, protože v životě neviděli člověka snědé pleti a v televizi vidí frontu, která připomíná invazi. To jsou existenční strachy lidí, které byly vytvořené. Zhysterizování lidí bylo snazší, než bych čekala. Ale v podtextu je fakt, že my nejsme multikulturní společnost a to přece nejde přelomit ze dne na den.

Jste už s Andrejem Babišem domluvená na tom, že budete jako eurokomisařka za Česko pokračovat i v nové Evropské komisi, která vznikne po evropských volbách?

Máme domluvu z května, kdy se mě zeptal, jestli chci pokračovat. Pan Babiš nemá rád slovo nevím. Tak jsem mu řekla, že ano, pokud mi česká vláda dá důvěru. Takže tam samozřejmě je ještě několik otazníků, ale domluvili jsme se.

Takže se dá říct, že vám to přislíbil?

Já jsem z toho, co říkal, pochopila, že ano. Když jsem na jeho otázku odpověděla, že pokračovat chci, tak řekl, pojďme pracovat na tom, abychom v příští komisi dostali silné portfolio. Když je člověk eurokomisařem podruhé, má mnohem větší šanci na to, že dostane skutečně významnou pozici, než kdyby sem Česko poslalo nováčka. Andrej Babiš je přesvědčen, že bych mohla být jednou z místopředsedkyň komise.

Je to ale silná pozice? Místopředsedové neřídí v rámci komise žádné generální ředitelství, které vytváří konkrétní agendu. Není to jen funkce bez obsahu?

Je to bezesporu silná pozice. Máte vliv na daleko širší spektrum věcí, než je jedno portfolio jednoho komisaře.

Ať už byste byla místopředsedkyní, nebo ne, jakou oblast byste v rámci příští komise chtěla mít na starosti?

Nejbližší je mi pořád regionální politika, tedy evropské fondy na podporu chudších regionů. Jsem přesvědčená, že investice, které se v Česku dělají díky evropským penězům, lidem hrozně pomáhají. Věnuji se tomu ostatně i teď. Například jsem hodně prosazovala, abychom do návrhu nového evropského rozpočtu dali, že na jeden projekt z eurofondů nesmí přijít víc než dvě kontroly. Tady v Bruselu se tomu všichni divili, považovali to za úplně zbytečné. Tak jsem jim vysvětlila, že v Česku může kontrolu provést devět různých institucí. Je to příklad toho, jak si my Češi čerpání evropských peněz sami zbytečně ztěžujeme. Měli bychom si udělat pořádek doma.

Takže byste chtěla být eurokomisařka pro regionální politiku, což jste vlastně už málem byla v roce 2014, než jste na poslední chvíli dostala vaše současné portfolio?

Ne nutně. Hodně se zabývám například taky digitální agendou.

Máte představu, kdy by vás vláda měla definitivně nominovat?

Tipovala bych to na březen nebo duben.

Video: Jak výsledky voleb ovlivňují příspěvky na sociálních sítích

Stačí na sociálních sítích aktivovat extrémy a vytvořit tábory, které se mezi sebou budou nenávidět, vysvětluje zakladatel Social Bakers Jan Řežáb. | Video: Martin Veselovský |  20:19

autor: Ondřej Houska | 21. 11. 2018 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama