Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

Pavla Hosnedlová, Euractiv.cz
19. 3. 2021 12:13
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby z do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Uhlíkové clo by se mělo vztahovat na podniky mimo Evropu, které chtějí do zemí EU dovážet své výrobky. Pokud budou při výrobě produkovat vysoké množství emisí, budou platit zvláštní "přirážku" odpovídající jejich uhlíkové stopě. Brusel je tak chce přimět k tomu, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za znečišťování planety. Navíc tím ochrání evropské firmy před levnou a neekologickou konkurencí z jiných koutů světa.

Kromě environmentální stránky má uhlíkové clo i stránku finanční. Prostředky vybrané na základě tohoto mechanismu by měly putovat do unijní kasy. Z vybraných peněz by EU mohla splácet půjčku v hodnotě 750 miliard eur, kterou si vzala na financování obnovy evropské ekonomiky po koronavirové pandemii.

Podle poslanců Evropského parlamentu by mohl nový systém - celým názvem "mechanismus pro vyrovnávání uhlíku na hranicích EU (CBAM)" - fungovat již od roku 2023. Počítá s tím jejich nedávno schválené nezávazné usnesení. Poslanci navíc navrhují, že část peněz by mohla směřovat do rozvojových zemí, kterým se klimatické závazky zatím plnit nedaří.

Evropský parlament sice odhlasoval usnesení jasnou většinou, kolem návrhu uhlíkového cla ale panuje několik nejasností. Detaily by měla Evropská komise představit zhruba v červnu letošního roku.

"Je zřejmé, že pokud chceme celosvětově snížit emise skleníkových plynů, bez nějakého nástroje, který přiměje k akci i země mimo EU, se neobejdeme. Nejsem si ale jist, zda právě CBAM je to pravé. Rozumím tomu, že řada mých kolegů europoslanců chce být co nejambicióznější, a proto tak halasně podporují už tuto zprávu. Já osobně bych si ale počkal, s čím přijde komise," říká český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Uhlíkové clo vs. emisní povolenky

Skeptičtí poslanci se obávají především reálného dopadu uhlíkového cla na průmysl. Týkat se to bude zejména výroby oceli, hliníku, cementu, ale také skla či chemických látek. Dohromady tyto sektory vypouští až 94 procent průmyslových emisí v EU.

Na evropský průmysl se již nyní vztahuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém motivuje podniky ke snižování emisí - na každou vypuštěnou tunu emisí si totiž musí koupit povolenku, jejichž cena v posledních týdnech strmě roste.

Otázkou je, jak emisní povolenky skloubit s uhlíkovým clem. Europoslanci původně chtěli tlačit na zrušení emisních povolenek a jejich nahrazení uhlíkovým poplatkem. Tlak průmyslových podniků ale nakonec zafungoval a poslanci odhlasovali usnesení, podle kterého by měl systém ETS zůstat funkční i nadále. Čeští oceláři rozhodnutí vítají.

"Uhlíkový poplatek musí být alespoň do roku 2030 doplňkem k dosavadním ochranným opatřením, nikoliv jejich alternativou. Jinak průmysl v Evropě nepřežije a globální emise dál porostou," uvedl ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

"Pokud by už od roku 2023 docházelo k rušení povolenek podle původního plánu, nedali bychom tradiční výrobě šanci na nutné technologické změny pro přechod na ekologičtější provoz. Bez emisních povolenek by tak jejich náklady na výrobu prudce vzrostly a staly se tak nekonkurenceschopnými nejen u nás, ale i v dalších zemích světa," upřesnila místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (za ANO).

Zásadní bude jarní návrh Evropské komise, o kterém budou poslanci znovu jednat a hlasovat. Návrh také musí odsouhlasit členské státy EU. Evropská legislativa by navíc měla být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Ta se zatím k mechanismu jednoznačně nevyjádřila.

Video: Matkou všech problémů je klimatická krize, bez snižování emisí se nehneme, říká Jungwirth

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 50 minutami

Šanghaj zavřela kvůli tajfunu In-fa obě mezinárodní letiště

V Šanghaji dnes kvůli tajfunu In-fa uzavřeli obě mezinárodní letiště a úřady zakázaly pořádat jakékoli venkovní akce. Východní Čína se připravuje na silnou bouři, která se blíží od Japonska a Tchaj-wanu a má podle meteorologů zasáhnout hlavně provincii Če-ťiang, která leží jižně od Šanghaje. V Če-ťiangu by při ní mohlo napršet 250 až 350 milimetrů vody. "Lidé by neměli chodit ven," sdělila čínská meteorologická služba.

In-fa už se prohnala nad Tchaj-wanem a přinesla velké množství srážek, předtím na Okinawě se při ní zranilo šest lidí. Doprovází ji vítr o rychlosti 155 kilometrů za hodinu, v nárazech i 191 kilometrů za hodinu. Na šanghajských letištích dnes byly zrušeny stovky letů a další se zřejmě budou rušit i v pondělí, oznámila televize. V Šanghaji jsou uzavřeny parky a také čtvrť u nábřeží, která je oblíbenou turistickou destinací.

Televize rovněž oznámila, že je přerušeno železniční spojení s městem Ning-po ležícím jižně od Šanghaje. V provincii Če-ťiang zůstanou zavřené školy, tržiště a obchody. Kvůli bouři přesunuli do Šanghaje velkou kontejnerovou loď z přístavu jižně od něj a uzavřeli plavební komory v Nan-tchungu, který je severně od města.

Zatímco se východ Číny připravuje na In-fa, centrální část země se vzpamatovává z mohutných záplav, které ji postihly tento týden. Vyžádaly si životy 58 lidí. Ve středočínském městě Čeng-čou spadlo rekordní množství srážek, byl zaplaven tunel metra a v něm zemřelo 12 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy