Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

Pavla Hosnedlová, Euractiv.cz
19. 3. 2021 12:13
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby z do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Uhlíkové clo by se mělo vztahovat na podniky mimo Evropu, které chtějí do zemí EU dovážet své výrobky. Pokud budou při výrobě produkovat vysoké množství emisí, budou platit zvláštní "přirážku" odpovídající jejich uhlíkové stopě. Brusel je tak chce přimět k tomu, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za znečišťování planety. Navíc tím ochrání evropské firmy před levnou a neekologickou konkurencí z jiných koutů světa.

Kromě environmentální stránky má uhlíkové clo i stránku finanční. Prostředky vybrané na základě tohoto mechanismu by měly putovat do unijní kasy. Z vybraných peněz by EU mohla splácet půjčku v hodnotě 750 miliard eur, kterou si vzala na financování obnovy evropské ekonomiky po koronavirové pandemii.

Podle poslanců Evropského parlamentu by mohl nový systém - celým názvem "mechanismus pro vyrovnávání uhlíku na hranicích EU (CBAM)" - fungovat již od roku 2023. Počítá s tím jejich nedávno schválené nezávazné usnesení. Poslanci navíc navrhují, že část peněz by mohla směřovat do rozvojových zemí, kterým se klimatické závazky zatím plnit nedaří.

Evropský parlament sice odhlasoval usnesení jasnou většinou, kolem návrhu uhlíkového cla ale panuje několik nejasností. Detaily by měla Evropská komise představit zhruba v červnu letošního roku.

"Je zřejmé, že pokud chceme celosvětově snížit emise skleníkových plynů, bez nějakého nástroje, který přiměje k akci i země mimo EU, se neobejdeme. Nejsem si ale jist, zda právě CBAM je to pravé. Rozumím tomu, že řada mých kolegů europoslanců chce být co nejambicióznější, a proto tak halasně podporují už tuto zprávu. Já osobně bych si ale počkal, s čím přijde komise," říká český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Uhlíkové clo vs. emisní povolenky

Skeptičtí poslanci se obávají především reálného dopadu uhlíkového cla na průmysl. Týkat se to bude zejména výroby oceli, hliníku, cementu, ale také skla či chemických látek. Dohromady tyto sektory vypouští až 94 procent průmyslových emisí v EU.

Na evropský průmysl se již nyní vztahuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém motivuje podniky ke snižování emisí - na každou vypuštěnou tunu emisí si totiž musí koupit povolenku, jejichž cena v posledních týdnech strmě roste.

Otázkou je, jak emisní povolenky skloubit s uhlíkovým clem. Europoslanci původně chtěli tlačit na zrušení emisních povolenek a jejich nahrazení uhlíkovým poplatkem. Tlak průmyslových podniků ale nakonec zafungoval a poslanci odhlasovali usnesení, podle kterého by měl systém ETS zůstat funkční i nadále. Čeští oceláři rozhodnutí vítají.

"Uhlíkový poplatek musí být alespoň do roku 2030 doplňkem k dosavadním ochranným opatřením, nikoliv jejich alternativou. Jinak průmysl v Evropě nepřežije a globální emise dál porostou," uvedl ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

"Pokud by už od roku 2023 docházelo k rušení povolenek podle původního plánu, nedali bychom tradiční výrobě šanci na nutné technologické změny pro přechod na ekologičtější provoz. Bez emisních povolenek by tak jejich náklady na výrobu prudce vzrostly a staly se tak nekonkurenceschopnými nejen u nás, ale i v dalších zemích světa," upřesnila místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (za ANO).

Zásadní bude jarní návrh Evropské komise, o kterém budou poslanci znovu jednat a hlasovat. Návrh také musí odsouhlasit členské státy EU. Evropská legislativa by navíc měla být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Ta se zatím k mechanismu jednoznačně nevyjádřila.

Video: Matkou všech problémů je klimatická krize, bez snižování emisí se nehneme, říká Jungwirth

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Ruské úřady vydaly zatykač na spolupracovnici Navalného Sobolovou

Ruské úřady vydaly zatykač na Ljubov Sobolovou, která je blízkou spolupracovnicí vězněného opozičního politika Alexeje Navalného. Informace se podle ruských médií objevila ve středu večer v databázi ministerstva vnitra. Sobolová v srpnu odjela z Ruska, poté co jí soud omezil svobodu.

V databázi ministerstva vnitra se objevila strohá informace, že "Ljubov Sobolová, narozená 13. září 1987, je hledaná na základě článku trestního zákoníku Ruské federace". Žádné jiné podrobnosti sdělení neobsahuje.

Soud v Moskvě 3. srpna Sobolové vyměřil trest 18 měsíců omezení svobody za porušení hygienických norem. Pět dní nato spolupracovnice Navalného zemi opustila. Provinění se dopustila účastí na lednové nepovolené demonstraci za Navalného osvobození. Rozsudek jí například zakázal opouštět byt v nočních hodinách, účastnit se masových akcí či vycestovat za hranice města, kde má bydliště.

Sobolová nicméně po vynesení verdiktu v rozhovoru s nezávislou rozhlasovou stanicí Echo Moskvy poukázala na to, že rozsudek ještě nevstoupil v platnost. "V zásadě to můžete interpretovat jako možnost opustit zemi," dodala.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Mateřská firma FlixBusu koupila amerického autobusového dopravce Greyhound

Společnost FlixMobility, která je mateřským podnikem německého FlixBusu, koupila amerického autobusového dopravce Greyhound. Společnost to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Transakce věhlasnou americkou značku oceňuje na 46 milionů dolarů (zhruba jednu miliardu Kč) a Němci ji převzali od britské společnosti FirstGroup. Podle deníku Handelsblatt se tak německý podnik stane jedničkou na trhu dálkových autobusů ve Spojených státech.

Britský provozovatel vlaků a autobusů FirstGroup hledal zájemce o převzetí Greyhoundu už před pandemií, uvedla agentura Reuters. Po dokončení všech náležitostí s prodejem se stáhne z mezinárodního trhu. Firma je největším provozovatelem autobusů v Británii.

FlixMobility je jeden z nejúspěšnějších německých dopravních start-upů. Vznikl v roce 2012, v USA působí od roku 2018. Zastřešuje značky FlixBus a FlixTrain. Podle Handelsblattu může transakce představovat krok směrem ke vstupu společnosti na burzu.

FlixMobility získá od společnosti FirstGroup autobusy, řidiče i v USA proslavenou značku. Součástí obchodu nejsou nemovitosti, penzijní závazky Greyhoundu ani aktivity v Mexiku. FirstGroup získá z prodeje podle svého sdělení 172 milionů dolarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy