Přesunem do Asie firmy tlaku na snižování emisí neutečou, EU chystá uhlíkové clo

Pavla Hosnedlová, Euractiv.cz
19. 3. 2021 12:13
Evropské firmy musí plnit čím dál přísnější požadavky týkající se ochrany klimatu. Tlak na snižování emisí by je tak mohl přinutit k přesunu výroby z do Asie nebo jiných částí světa, kde si s limity nemusí lámat hlavu. Evropská unie tomu chce zabránit takzvaným uhlíkovým clem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Uhlíkové clo by se mělo vztahovat na podniky mimo Evropu, které chtějí do zemí EU dovážet své výrobky. Pokud budou při výrobě produkovat vysoké množství emisí, budou platit zvláštní "přirážku" odpovídající jejich uhlíkové stopě. Brusel je tak chce přimět k tomu, aby přijaly svůj díl odpovědnosti za znečišťování planety. Navíc tím ochrání evropské firmy před levnou a neekologickou konkurencí z jiných koutů světa.

Kromě environmentální stránky má uhlíkové clo i stránku finanční. Prostředky vybrané na základě tohoto mechanismu by měly putovat do unijní kasy. Z vybraných peněz by EU mohla splácet půjčku v hodnotě 750 miliard eur, kterou si vzala na financování obnovy evropské ekonomiky po koronavirové pandemii.

Podle poslanců Evropského parlamentu by mohl nový systém - celým názvem "mechanismus pro vyrovnávání uhlíku na hranicích EU (CBAM)" - fungovat již od roku 2023. Počítá s tím jejich nedávno schválené nezávazné usnesení. Poslanci navíc navrhují, že část peněz by mohla směřovat do rozvojových zemí, kterým se klimatické závazky zatím plnit nedaří.

Evropský parlament sice odhlasoval usnesení jasnou většinou, kolem návrhu uhlíkového cla ale panuje několik nejasností. Detaily by měla Evropská komise představit zhruba v červnu letošního roku.

"Je zřejmé, že pokud chceme celosvětově snížit emise skleníkových plynů, bez nějakého nástroje, který přiměje k akci i země mimo EU, se neobejdeme. Nejsem si ale jist, zda právě CBAM je to pravé. Rozumím tomu, že řada mých kolegů europoslanců chce být co nejambicióznější, a proto tak halasně podporují už tuto zprávu. Já osobně bych si ale počkal, s čím přijde komise," říká český europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Uhlíkové clo vs. emisní povolenky

Skeptičtí poslanci se obávají především reálného dopadu uhlíkového cla na průmysl. Týkat se to bude zejména výroby oceli, hliníku, cementu, ale také skla či chemických látek. Dohromady tyto sektory vypouští až 94 procent průmyslových emisí v EU.

Na evropský průmysl se již nyní vztahuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Systém motivuje podniky ke snižování emisí - na každou vypuštěnou tunu emisí si totiž musí koupit povolenku, jejichž cena v posledních týdnech strmě roste.

Otázkou je, jak emisní povolenky skloubit s uhlíkovým clem. Europoslanci původně chtěli tlačit na zrušení emisních povolenek a jejich nahrazení uhlíkovým poplatkem. Tlak průmyslových podniků ale nakonec zafungoval a poslanci odhlasovali usnesení, podle kterého by měl systém ETS zůstat funkční i nadále. Čeští oceláři rozhodnutí vítají.

"Uhlíkový poplatek musí být alespoň do roku 2030 doplňkem k dosavadním ochranným opatřením, nikoliv jejich alternativou. Jinak průmysl v Evropě nepřežije a globální emise dál porostou," uvedl ředitel Třineckých železáren Jan Czudek.

"Pokud by už od roku 2023 docházelo k rušení povolenek podle původního plánu, nedali bychom tradiční výrobě šanci na nutné technologické změny pro přechod na ekologičtější provoz. Bez emisních povolenek by tak jejich náklady na výrobu prudce vzrostly a staly se tak nekonkurenceschopnými nejen u nás, ale i v dalších zemích světa," upřesnila místopředsedkyně europarlamentu Dita Charanzová (za ANO).

Zásadní bude jarní návrh Evropské komise, o kterém budou poslanci znovu jednat a hlasovat. Návrh také musí odsouhlasit členské státy EU. Evropská legislativa by navíc měla být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO). Ta se zatím k mechanismu jednoznačně nevyjádřila.

Video: Matkou všech problémů je klimatická krize, bez snižování emisí se nehneme, říká Jungwirth

Buď budeme táhnout za jeden provaz s Evropou, nebo zůstaneme osamocení a zjistíme, že náš model montovny Evropy se zhroutil, říká analytik AMO. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 12 minutami

Někteří účastníci Českých lvů mohli porušit protiepidemická opatření, prověří to správní orgán

Pět účastníků březnového vyhlášení filmových cen Český lev mohlo porušit vládní opatření zavedená kvůli koronavirové pandemii. Policisté je oznámili správnímu orgánu, sdělil mluvčí Jan Rybanský. Po skončení ceremoniálu v pražském Rudolfinu se na sociálních sítích objevily fotografie, na kterých umělci postávají v těsných hloučcích kolem stolků před budovou, kouří a povídají si. Nemají na sobě respirátory ani nanoroušky.

Policisté se o případu dozvěděli z médií, začali poté kauzu prověřovat. "Policisté prověřování celé události ukončili a zadokumentovali. Následně pět osob oznámili příslušnému správnímu orgánu pro možné porušení vládních nařízení k dořešení," uvedl Rybanský. Dodal, že jejich jména policie nemůže zveřejnit.

Na ceremoniálu platila přísná opatření. Všichni, kdo se večera v Rudolfinu chtěli zúčastnit, museli podstoupit PCR test na covid-19 a museli mít nasazený respirátor. "Jako pořadatelé však ručíme pouze za průběh akce uvnitř prostor konání, nikoliv za dění venku. Situace, která nastala, nás samozřejmě mrzí," řekl prezident České filmové a televizní akademie Ivo Mathé serveru SeznamZprávy.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 16 minutami

Babiš přijal nového slovenského premiéra Hegera

Premiér Andrej Babiš v Kramářově vile přivítal předsedu slovenské vlády Eduarda Hegera, pro kterého jde o první zahraniční cestu od nástupu do funkce.

Už dopoledne Hegera přijal prezident Miloš Zeman na zámku v Lánech. Po setkání uvedl mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru, že státníci ocenili výborné vzájemné vztahy, shodli se o důležitosti spolupráce v rámci visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a hovořili o ekonomické obnově po koronavirové pandemii.

Heger se odpoledne setká také s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS) a šéfem sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO).

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

Americký ministr zahraničí Blinken přijel neohlášeně do Afghánistánu

Americký šéf diplomacie Antony Blinken přicestoval do Afghánistánu na neohlášenou návštěvu. USA plánují stáhnout ze země své zbývající vojáky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy