Povodně i požáry pustošily Evropu. Pomohou miliony eur, v minulosti šly i do Česka

Pavla Hosnedlová
22. 9. 2018 6:42
Fond solidarity pomáhá zemím EU, které zasáhly záplavy, sucha nebo požáry. K jeho zřízení vedly i rozsáhlé povodně, které postihly Česko v roce 2002.
Česko po povodních využilo Fond solidarity EU už čtyřikrát.
Česko po povodních využilo Fond solidarity EU už čtyřikrát. | Foto: ČTK

Brusel - Povodně v Bulharsku a Litvě, požáry v Řecku a bouřky v Polsku si loni vyžádaly oběti, řadu zraněných a způsobily rozsáhlé škody. EU se rozhodla zasaženým zemím pomoci a ze zvláštního Fondu solidarity mezi ně rozdělí téměř 34 milionů eur (884 milionů korun).

Založení fondu přitom úzce souvisí s extrémními povodněmi, které postihly Česko a další státy střední Evropy v roce 2002. Komise totiž navrhla jeho zřízení právě ve snaze pomoci zemím, které byly ničivým živlem zasaženy - přestože tehdy ještě nebyly členy EU.

Česko využilo tuto pomoc již čtyřikrát, vždy v souvislosti s povodněmi a záplavami. Dohromady Česká republika získala necelých 161 milionů eur, tedy zhruba 4,2 miliardy korun. Peníze šly na výdaje související se zajištěním krizové situace a nápravou škod.

"Jde o užitečný a v případě potřeby dobře využitelný nástroj, který naprosto splňuje svůj cíl a účel," zdůrazňuje české ministerstvo financí.

Za škody způsobené letošním suchem nicméně Česko finance z Fondu solidarity nedostane. Aby mohlo o pomoc zažádat, musela by se újma vyšplhat nad 23 miliard korun.

Podle neoficiálních odhadů se však škody za letní sucho blíží zhruba 11 miliardám korun. Situace by navíc musela být natolik závažná, aby vláda vyhlásila stav pohotovosti.

Fondy EU pomohly u 80 katastrof

Každý rok může fond poskytnout pomoc až do výše 500 milionů eur.

Podle dat z konce loňského roku pomohla Evropská unie při 80 katastrofách ve 24 členských státech. Víc než 5,2 miliardy eur (130 miliard korun) šlo na záchranné operace, dodávky základního vybavení a potřeb nebo obnovu silnic, železnic, elektrického vedení, škol nebo domů.

"Fond solidarity není pouze prostředkem financování v EU, ale jde také o to, demonstrovat ideály Evropské unie," vyzdvihl přínos europoslanec Janusz Lewandowski, zvolený za polskou Občanskou platformu, zpravodaj letošního návrhu na poskytnutí pomoci Polsku, Litvě, Bulharsku a Řecku.

Pomoc čtyřem zasaženým zemím v září schválilo plénum Evropského parlamentu, čemuž předcházela i podpora ze strany Rady ministrů a debata v rozpočtovém výboru.

Největší část pomoci, necelých 17 milionů eur, obdrží Litva za letní a podzimní povodně, které poškodily přehrady, silnice, pole či odvodňovací systémy.

Polsko získá 12,3 milionu eur jako kompenzaci za zničenou dopravní a energetickou infrastrukturu, ale i za poškození desítek tisíc hektarů lesa a zemědělské úrody. Zapříčinily to bouřky loni v srpnu.

Do Bulharska pak směřují 2,3 milionu eur. Bouřky a povodně tam v říjnu 2017 měly na svědomí pět mrtvých a napáchaly škody šesti tisícům obyvatel. Velká voda poškodila také mosty a silnice. 

Na odstraňování škod způsobených loňským zemětřesením na řeckém ostrově Kos půjde přes 2,5 milionu eur.

Poskytování pomoci je nutno zrychlit

Fond má nicméně řadu nedostatků. Hlavním problémem je zdlouhavý rozhodovací proces poskytnutí pomoci.

Česko si na prodlevu mezi svou žádostí o podporu a jejím skutečným "dodáním" stěžovalo již v roce 2010, kdy žádalo odškodnění za tehdejší povodně.

Před dvěma lety se český europoslanec Stanislav Polčák (STAN) rozhodl reagovat návrhem na zjednodušení rozhodování o poskytnutí pomoci.

Letos vyzval ke změnám i Lewandowski, podle kterého by mělo být ve fondu více peněz.

Video: Mění se nám klima. V našich studnách je jen polovina vody, co měly naše babičky, říká Voženílek z Univerzity Palackého

Mění se nám klima, máme víc sucha a méně mrazu. V našich studnách je jen polovina vody, co měly naše babičky, říká Voženílek z Univerzity Palackého. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Tisícovky lidí v Drážďanech demonstrovaly proti Pegidě

Tisícovky lidí večer v Drážďanech demonstrovaly proti radikálnímu hnutí proti islamizaci Pegida a proti předsedovi durynské organizace protiimigrační strany Alternativa pro Německo (AfD) Björnu Höckemu. Do ulic saské metropole vyšly také tisíce stoupenců Pegidy.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Tunisko nejspíš čekají předčasné volby, potvrdil tamní prezident

Tuniský prezident Kaís Saíd potvrdil záměr vypsat předčasné volby v případě, že nová vláda nezíská důvěru. Sestavením kabinetu je momentálně pověřený někdejší ministr financí Iljás Fachfách, kterého Saíd navrhl v lednu poté, co jeho předchozího kandidáta parlament neschválil. Informovala o tom agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Nejlepšími sportovci roku jsou Messi, Hamilton a Bilesová

Držiteli trofeje Laureus pro nejlepší sportovce minulého roku jsou argentinský fotbalista Lionel Messi, britský pilot formule 1 Lewis Hamilton a americká sportovní gymnastka Simone Bilesová. Ta obhájila loňské prvenství, ocenění označované za sportovního Oscara poprvé získala už v roce 2016. Messi s Hamiltonem, kteří v mužské části ankety dostali stejný počet hlasů, zvítězili poprvé.

Hamilton, jenž se loni pošesté stal mistrem světa F1, převzal trofej od bývalého francouzského fotbalového trenéra Arsénea Wengera. Messi, který je v dvacetileté historii ankety prvním vítězným zástupcem kolektivního sportu, ani Bilesová se dnešního vyhlášení v Berlíně nezúčastnili.

Bilesová na loňském světovém šampionátu rozšířila sbírku zlatých medailí o dalších pět, v 22 letech už má na kontě rekordních 19 titulů. V anketě dostala přednost před americkou lyžařkou Mikaelou Shiffrinovou, jamajskou sprinterkou Shelly-Ann Fraserovou-Pryceovou, japonskou tenistkou Naomi Ósakaovou, americkou fotbalistkou Megan Rapinoeovou a americkou běžkyní Allyson Felixovou.

Mezi muži se do finálové nominace dostali kromě Messiho s Hamiltonem i keňský maratonec Eliud Kipchoge, španělský tenista Rafael Nadal, španělský motocyklový jezdec Marc Márquez a americký golfista Tiger Woods.

V kategorii Návrat roku zvítězila německá pilotka formule 3 Sophia Flörschová, která se po těžkém zranění páteře dokázala vrátit k závodění. Za průlom roku byl oceněn kolumbijský cyklista Egan Bernal, vítěz Tour de France. Týmem roku jsou jihoafričtí ragbyoví mistři světa, nejlepší v akčních sportech je americká snowboardistka Kim Chloeová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy