reklama
 
 

Povodně i požáry pustošily Evropu. Pomohou miliony eur, v minulosti šly i do Česka

22. 9. 2018 6:42
Fond solidarity pomáhá zemím EU, které zasáhly záplavy, sucha nebo požáry. K jeho zřízení vedly i rozsáhlé povodně, které postihly Česko v roce 2002.

Brusel - Povodně v Bulharsku a Litvě, požáry v Řecku a bouřky v Polsku si loni vyžádaly oběti, řadu zraněných a způsobily rozsáhlé škody. EU se rozhodla zasaženým zemím pomoci a ze zvláštního Fondu solidarity mezi ně rozdělí téměř 34 milionů eur (884 milionů korun).

Založení fondu přitom úzce souvisí s extrémními povodněmi, které postihly Česko a další státy střední Evropy v roce 2002. Komise totiž navrhla jeho zřízení právě ve snaze pomoci zemím, které byly ničivým živlem zasaženy - přestože tehdy ještě nebyly členy EU.

Česko využilo tuto pomoc již čtyřikrát, vždy v souvislosti s povodněmi a záplavami. Dohromady Česká republika získala necelých 161 milionů eur, tedy zhruba 4,2 miliardy korun. Peníze šly na výdaje související se zajištěním krizové situace a nápravou škod.

"Jde o užitečný a v případě potřeby dobře využitelný nástroj, který naprosto splňuje svůj cíl a účel," zdůrazňuje české ministerstvo financí.

Za škody způsobené letošním suchem nicméně Česko finance z Fondu solidarity nedostane. Aby mohlo o pomoc zažádat, musela by se újma vyšplhat nad 23 miliard korun.

Podle neoficiálních odhadů se však škody za letní sucho blíží zhruba 11 miliardám korun. Situace by navíc musela být natolik závažná, aby vláda vyhlásila stav pohotovosti.

Fondy EU pomohly u 80 katastrof

Každý rok může fond poskytnout pomoc až do výše 500 milionů eur.

Podle dat z konce loňského roku pomohla Evropská unie při 80 katastrofách ve 24 členských státech. Víc než 5,2 miliardy eur (130 miliard korun) šlo na záchranné operace, dodávky základního vybavení a potřeb nebo obnovu silnic, železnic, elektrického vedení, škol nebo domů.

"Fond solidarity není pouze prostředkem financování v EU, ale jde také o to, demonstrovat ideály Evropské unie," vyzdvihl přínos europoslanec Janusz Lewandowski, zvolený za polskou Občanskou platformu, zpravodaj letošního návrhu na poskytnutí pomoci Polsku, Litvě, Bulharsku a Řecku.

Pomoc čtyřem zasaženým zemím v září schválilo plénum Evropského parlamentu, čemuž předcházela i podpora ze strany Rady ministrů a debata v rozpočtovém výboru.

Největší část pomoci, necelých 17 milionů eur, obdrží Litva za letní a podzimní povodně, které poškodily přehrady, silnice, pole či odvodňovací systémy.

Polsko získá 12,3 milionu eur jako kompenzaci za zničenou dopravní a energetickou infrastrukturu, ale i za poškození desítek tisíc hektarů lesa a zemědělské úrody. Zapříčinily to bouřky loni v srpnu.

Do Bulharska pak směřují 2,3 milionu eur. Bouřky a povodně tam v říjnu 2017 měly na svědomí pět mrtvých a napáchaly škody šesti tisícům obyvatel. Velká voda poškodila také mosty a silnice. 

Na odstraňování škod způsobených loňským zemětřesením na řeckém ostrově Kos půjde přes 2,5 milionu eur.

Poskytování pomoci je nutno zrychlit

Fond má nicméně řadu nedostatků. Hlavním problémem je zdlouhavý rozhodovací proces poskytnutí pomoci.

Česko si na prodlevu mezi svou žádostí o podporu a jejím skutečným "dodáním" stěžovalo již v roce 2010, kdy žádalo odškodnění za tehdejší povodně.

Před dvěma lety se český europoslanec Stanislav Polčák (STAN) rozhodl reagovat návrhem na zjednodušení rozhodování o poskytnutí pomoci.

Letos vyzval ke změnám i Lewandowski, podle kterého by mělo být ve fondu více peněz.

Video: Mění se nám klima. V našich studnách je jen polovina vody, co měly naše babičky, říká Voženílek z Univerzity Palackého

Mění se nám klima, máme víc sucha a méně mrazu. V našich studnách je jen polovina vody, co měly naše babičky, říká Voženílek z Univerzity Palackého. | Video: DVTV |  02:31

autor: Pavla Hosnedlová | 22. 9. 2018 6:42

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama