Paříž/Londýn - Jen ochranné bariéry můžou lidi zachránit ve chvíli, kdy se terorista rozhodne použít jako zbraň automobil a jako spoušť pedál svého vozu.
Minulý týden ve čtvrtek na pařížském předměstí Créteil takové betonové zátarasy stály. A zabránily útočníkovi ve voze značky Renault Clio někoho zranit nebo rovnou připravit o život.
Třiačtyřicetiletý Francouz se pokoušel dvakrát najet do lidí před mešitou, ale bariérou neprojel. Z auta pak unikl, policie ho však dostihla po 10 minutách v domě, kde bydlel.
Francouzští policisté nesdělili jméno útočníka. Zato motiv ano.
Muž uvedl, že se chtěl pomstít muslimům za útoky, ke kterým se v posledních dvou letech ve Francii přihlásil tzv. Islámský stát.
Odborníci varují před svalováním kolektivní viny za atentáty spáchané islamisty. Může to přejít až v útoky "oko za oko".
"Chci zabít všechny muslimy!"
Podobně tomu bylo ve čtvrtek.
Když francouzští policisté útočníka zatkli, řekl jim, že se mstí za atentáty v klubu Bataclan a na třídě Champs-Elysées.
Bataclan byl jedním z terčů masakru 13. listopadu 2015, kdy v Paříži zahynulo 130 lidí.
Na pařížské třídě Champs-Elysées se zase letos 20. dubna pokusil do policistů najet autem řidič, v jehož bytě vyšetřovatelé později našli letáky a propagační materiály Islámského státu.
Pokus zaútočit na mešitu na pařížském předměstí Créteil se podobá činu Brita Garryho Osborna. Otec čtyř dětí najel letošního 19. června dodávkou do skupiny muslimů před mešitou v londýnské čtvrti Finsbury Park.
Křičel, že chce zabít všechny muslimy.
Před londýnskou mešitou ale žádné zátarasy nebyly. Jeden člověk zemřel a 10 dalších bylo zraněno.
Britská policie proto zvažuje umístit vhodným způsobem bariéry na mostech, kde jsou chodci před nájezdy teroristů řidičů nejzranitelnější.
Oko za oko
Zpravodajským službám a policii tak přibývá další problém.
O některých islamistech s možnými sklony k násilí mají povědomí a existují seznamy s podezřelými jmény.
Britský týdeník The Economist ale upozorňuje na nebezpečí i takzvaných "tit-for-tat attacks". Tedy na sérií násilností, které jsou odvetou za předcházející útok.
Určit dopředu okruh lidí, kteří mohou zaútočit na muslimy, je obtížné.
Například zmíněný Brit Garry Osborne nebyl nikdy členem žádné nacionalistické nebo krajně pravicové organizace. Ani spolku vyznávajícího takzvaný boj proti islamizaci.
Shořela i mešita
Fyzické útoky na muslimy jsou zatím v Evropě spíš výjimečné. Některé země ale registrují řadu případů žhářství a vandalismu u budov spojených s islámem.
Například německá policie loni přijala 91 oznámení o žhářském či jiném útoku na mešity.
Letos v dubnu zase shořela největší šíitská mešita ve Švédsku, Centrum imáma Alího na předměstí Stockholmu.
V tomto případě ale není jasné, jestli byla motivem činu nenávist k muslimům nebo sektářská nenávist sunnitských muslimských radikálů vůči jejich souvěrcům ze šíitské větve.
