Do roku 2030 sníží Evropská unie emise skleníkových plynů o 55 procent v porovnání s rokem 1990. Počítá s tím evropský klimatický zákon, na kterém se ve středu nad ránem dohodli vyjednavači členských států a Evropského parlamentu.
Ještě před rokem se zdál cíl 55procentního snížení emisí nereálný. Vymezoval se proti němu nejen evropský průmysl, ale také některé členské státy včetně České republiky. I nejskeptičtější země ale nakonec otočily a radikální snížení emisí podpořily.
Česká republika ústy premiéra Andreje Babiše podmínila svůj souhlas tím, že cíl se nebude vztahovat na jednotlivé země, ale na EU jako celek.
A právě s tím klimatický zákon počítá.
"Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států dospěli k realistickému kompromisu. Je to nepochybně výzva vyžadující značné úsilí i podporu dotčených regionů a průmyslových sektorů, ale také příležitost nasměrovat naši ekonomiku na udržitelnější cestu," komentoval dohodu vyjednavačů český europoslanec Stanislav Polčák (STAN).
O kolik procent bude muset své emise snížit konkrétně ČR, zatím není jasné. Evropská komise by měla zveřejnit další návrhy v červnu 2021. Z nich by mělo jasně vyplývat, jak chce EU své nové závazky splnit. Na stole je zatím reforma systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), který nutí znečišťovatele platit nemalou částku za každou vypuštěnou tunu emisí.
Zákon všech zákonů
Kromě cíle pro rok 2030 se vyjednavači dohodli i na dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Znamená to, že EU bude do poloviny století vypouštět jen takové množství emisí, které je schopná pohltit. I tento cíl se nyní stane zákonem.
"Evropský klimatický zákon je zákonem všech zákonů," prohlásil portugalský ministr životního prostředí João Pedro Matos Fernandes, který jednání předsedal. "Touto dohodou vysíláme silný signál do světa - a to přímo před klimatickým summitem lídrů dne 22. dubna," dodal.
Právě ve čtvrtek 22. dubna - to je datum, které se ve světě každoročně slaví jako Den Země - by se mělo na pozvání amerického prezidenta Joea Bidena uskutečnit virtuální setkání více než 40 lídrů zemí světa ze všech kontinentů, včetně zástupců EU, Číny, Ruska či Brazílie. Evropa se tak bude moci před celým světem "pochlubit" svým klimatickým zákonem a zatlačit na ostatní partnery, aby také přikročili k podobným závazkům.
Evropský klimatický zákon přitom technicky vzato žádným zákonem není, evropská legislativa totiž takový pojem nezná. Legislativa má podobu nařízení, tedy evropského právního předpisu, který po vstupu v platnost začíná být ihned závazný ve všech členských státech EU.
Nařízení, na kterém se ve středu dohodli unijní vyjednavači, vejde v platnost až poté, co jej finálně potvrdí plénum Evropského parlamentu a ministři členských států.
Evropa bude mít svůj klimatický panel
Podle klimatického zákona by měla EU vytvořit nový poradní orgán, který bude dohlížet na plnění nových evropských závazků. Orgán bude připomínat již existující Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), sdružující experty na klima z celého světa.
Zatímco zprávy vydávané IPCC jsou hlavním hybatelem globálních závazků v otázkách ochrany klimatu, nový evropský klimatický panel by měl radit pouze evropským institucím a členským státům EU. Bude mít 15 členů, přičemž každý z nich bude jmenován na čtyřleté období.
Zástupci členských států a Evropského parlamentu pak pověřili Evropskou komisi tím, aby jednotlivým průmyslovým sektorům radila v otázce snižování jejich emisí.
Právě průmysl byl k emisním cílům EU dlouho skeptický. Svaz průmyslu a dopravy ČR dokonce označil český souhlas s 55procentním cílem pro rok 2030 za "znepokojující".
